ECLI:CZ:NSS:2011:2.AS.126.2011:56
sp. zn. 2 As 126/2011 - 56
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka
a soudců JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobce: P. Č., proti
žalovanému: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 118/16, Praha 1, o kasační stížnosti
žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 9. 2011, č. j. 5 A 36/2011 - 38,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti.
Odůvodnění:
[1.] Žalobce (dále „stěžovatel“) brojí včas podanou kasační stížností proti shora označenému
usnesení Městského soudu v Praze, jímž soud stěžovateli nepřiznal osvobození od soudních
poplatků v řízení vedeném pod sp. zn. 5 A 36/2011. Jako důvod uvedl soud zneužití tohoto
institutu spočívajícímu v samoúčelné povaze uplatňování některých procesních institutů, které
svědčí o stěžovatelově snaze neustále zpochybňovat i dílčí úkony správních orgánů a soudů.
[2.] Stěžovatel v kasační stížnosti označil několik pochybení městského soudu, která jsou
podle jeho názoru důvodem pro zrušení napadeného usnesení. Především soudu vytýká rozpor
mezi skutkovými zjištěními a právními závěry, které z nich vyvozuje. Dále poukazuje na značnou
libovůli městského soudu při výkladu právních norem a hodnoceních skutkových zjištění, která
má výrazně snižovat šanci stěžovatele na ochranu jeho práv. Stěžovatel rovněž namítá neznalost
částí českého práva ze strany městského soudu a úmyslnou a dlouhodobou nepravdivost
některých výroků obsažených v jeho odůvodněních.
[3.] Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení městského soudu v souladu
s ustanovením §109 odst. 2 a 3 s. ř. s., vázán rozsahem a důvody v kasační stížnosti uvedenými,
a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.
[4.] Stěžovatel výslovně neoznačil žádné kasační důvody, zakotvené v ustanovení §103 odst.
1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního („s. ř. s.“). Nicméně s ohledem na jejich
obsah má za to, že stěžovatel namítá nezákonnost napadeného ustanovení, což představuje
kasační důvod podle písm. a) cit. zákonného ustanovení.
[5.] Nejvyšší správní soud vycházel rovněž ze skutečnosti, že v dané věci již jednou
stěžovateli vyhověl a proto ohledně přezkoumatelnosti napadeného usnesení městského soudu,
vázán zněním ustanovení §104 odst. 3 písm. a) s. ř. s., přistoupil toliko k přezkumu toho, zda
se městský soud řídil závazným právním názorem vyjádřeným v rozsudku Nejvyššího správního
soudu ze dne 26. 7. 2011, č. j. 2 As 78/2011 - 27. Podle ustanovení §104 odst. 3 písm. a) s. ř. s.
je totiž kasační stížnost „nepřípustná proti rozhodnutí, jímž soud rozhodl znovu poté, kdy jeho původní
rozhodnutí bylo zrušeno Nejvyšším správním soudem; to neplatí, je-li jako důvod kasační stížnosti namítáno,
že se soud neřídil závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu.“
[6.] Citovaným rozsudkem Nejvyšší správní soud zrušil usnesení městského soudu
o nepřiznání osvobození od soudních poplatků stěžovateli. Ratio decidendi spočívalo ve výtce,
že nepřiznání osvobození od soudních poplatků městský soud založil toliko na obecné
argumentaci častým zneužíváním tohoto institutu stěžovatelem v minulosti, nicméně nijak
nezdůvodnil, proč je nutné k nepřiznání dobrodiní tohoto institutu přistoupit v tomto
konkrétním případě. Nejvyšší správní soud proto zejména uvedl: „Lze tedy uvést, že dochází-li
ze strany účastníka řízení ke zneužívání institutu osvobození od soudních poplatků, není možné mu tuto výhodu
přiznat.... Na druhou stranu je však třeba zdůraznit, že každou žádost o osvobození od soudních poplatků
je nutné s ohledem na okolnosti konkrétního případu pečlivě posoudit s tím, že rozhodnutí o nepřiznání osvobození
od soudních poplatků z důvodu zneužití tohoto dobrodiní ze strany účastníka řízení musí být řádně odůvodněno.“
[7.] Předmětem přezkumu je proto v nyní projednávaném případě zejména posouzení toho,
zda městský soud v napadeném usnesení citovaný právní názor zdejšího soudu respektoval.
Nejvyšší správní soud má za to, že této svojí povinnosti městský soud dostál, když uvádí
konkrétní důvody, pro které nelze vyhovět žádosti o osvobození od soudních poplatků v daném
řízení: stěžovatel napadá rozhodnutí o určení advokáta, tzn. rozhodnutí, jímž bylo jeho návrhu
vyhověno, a vznesené námitky jsou proto jen jakousi samoúčelnou snahou o procesní čistotu
(což soud blíže vysvětluje), anebo polemikou se zákonnými podmínkami určení advokáta,
přičemž soud tuto úpravu blíže vykládá a např. odůvodňuje, že není povinností České advokátní
komory určovat stěžovateli advokáta z místa bydliště, a to zejména v situaci, kdy stěžovatel k řadě
těchto advokátů nemá nezbytnou důvěru.
[8.] Lze tak učinit dílčí závěr, že z odůvodnění napadeného usnesení městského soudu
je dostatečně patrno, že závazný právní názor, obsažený v předchozím rozsudku Nejvyššího
správního soudu, byl respektován. Tato námitka proto není důvodná.
[9.] K dalším námitkám lze souhrnně konstatovat, že většina z nich není vůbec způsobilá
zpochybnit věcnou správnost a zákonnost napadeného usnesení (např. vytýkané používání
minulého času v odůvodnění, polemika s jinými rozhodnutími stejného soudu, označování
na zadní straně obálky atp.). Další námitky se obsahově vztahují k rozhodnutí žalované
o ustanovení advokáta stěžovateli, což však není předmětem tohoto řízení, neboť v daném
případě městský soud rozhodl o nepřiznání osvobození od soudních poplatků a nikoliv o tom,
zda bylo zákonné určení advokátů stěžovateli. Konečně poslední skupina námitek brojí
proti důvodům, pro které stěžovateli nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků, které
však – jak plyne ze shora uvedeného – vyhodnotil a odůvodnil městský soud správně a v souladu
s judikaturou zdejšího soudu.
[10.] Ze všech shora popsaných důvodů soud konstatuje, že kasační stížnost není důvodná,
a proto byla zamítnuta (§110 odst. 1 věta druhá s. ř. s.).
[11.] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §60 odst. 1 za použití §120
s. ř. s. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť ve věci neměl
úspěch, a úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 24. listopadu 2011
JUDr. Vojtěch Šimíček
předseda senátu