ECLI:CZ:NSS:2011:3.ADS.155.2011:80
sp. zn. 3 Ads 155/2011 - 80
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava
Vlašína a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobce: JUDr. M.
Ch., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o
přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 10. 7. 2009, č.j. X, o kasační stížnosti žalobce proti
rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 31. 5. 2011, č. j. 22 Ad 33/2011 – 65,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Včas podanou kasační stížností napadl žalobce v záhlaví uvedený rozsudek Krajského
soudu v Brně, jímž bylo zrušeno rozhodnutí žalované ze dne 10. 7. 2009 o přiznání poměrného
starobního důchodu. Krajský soud byl při svém rozhodnutí vázán právním názorem obsaženým
v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 5. 2011, č. j. 3 Ads 17/2011 – 52, podle něhož
je ke zhodnocení doby pojištění získané žalobcem v systému sociálního zabezpečení bývalé ČSFR
do 31. 12. 1992 příslušný český nositel pojištění. Vzhledem k takto určené příslušnosti proto musí
žalovaná provést nový výpočet výše starobního důchodu žalobce.
Kasační stížnost podal žalobce z důvodů, jež by bylo možno podřadit ustanovení §103
odst. 1 písm. a) s. ř. s., tedy pro nesprávné posouzení právní otázky. Žalobce uvedl, že v současné
době souhlasí s tím, aby jeho doba pojištění získaná do 31. 12. 1992 byla hodnocena
pro důchodové účely slovenským nositelem pojištění, i když mu dal Nejvyšší správní soud
ve výše uvedeném rozsudku za pravdu, že má nárok na zhodnocení veškeré doby pojištění
v českém starobním důchodu, neboť v mezidobí zjistil, že takovýto stav je pro něj výhodnější.
Trvá však na tom, aby mu výše jeho poměrného starobního důchodu byla upravena ke dni
17. 8. 2008 na částku 5860 Kč, a od této částky aby se pak odvíjela další zvýšení důchodu.
Podle §104 odst. 3 písm. a) s. ř. s. je nepřípustná kasační stížnost proti rozhodnutí,
jímž soud rozhodl znovu poté, kdy jeho původní rozhodnutí bylo zrušeno Nejvyšším správním
soudem; to neplatí, je-li jako důvod kasační stížnosti namítáno, že se soud neřídil závazným
právním názorem Nejvyššího správního soudu.
Po zhodnocení výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší správní soud k závěru,
že kasační stížnost žalobce je nepřípustná ve smyslu výše citovaného ustanovení zákona. Žalobce
byl v předchozím řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně úspěšný
a Nejvyšší správní soud zavázal krajský soud pro další řízení právním názorem na řešení
konkrétní právní otázky, kterou žalobce sám v žalobě a v původní kasační stížnosti nastolil.
Uvedeným závazným právním názorem se krajský soud řídil, ostatně ani sám žalobce v nyní
podané kasační stížnosti netvrdí, že by tomu tak nebylo. Změnil-li žalobce v mezidobí svůj názor
na otázku příslušnosti k hodnocení dob pojištění získaných do 31. 12. 1992 a dal (s ohledem
na výhodnost takového řešení) dodatečně za pravdu žalované, není tato skutečnost důvodem,
aby se Nejvyšší správní soud právní otázkou, o níž již jednou rozhodl, znovu zabýval a není
zde tudíž ani zákonem předpokládaný důvod přípustnosti opakované kasační stížnosti.
Jestliže pak má být žalobci při zápočtu sporných dob přiznán a nově vypočten řádný
starobní důchod, nemůže se Nejvyšší správní soud zabývat ani námitkami žalobce ohledně výše
dosud pobíraného poměrného starobního důchodu.
Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost žalobce podle ustanovení
§46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. odmítl.
Kasační stížnost byla odmítnuta, Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že žádný
z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (§60 odst. 3 s. ř. s.
ve spojení s §120 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky (§53 odst. 3
s. ř. s.).
V Brně dne 20. prosince 2011
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu