ECLI:CZ:NSS:2011:3.ADS.21.2011:73
sp. zn. 3 Ads 21/2011 - 73
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudců
JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobkyně: J. D., zastoupené
advokátem Mgr. Miloslavem Jančíkem, se sídlem Růžová 307, Zlín, proti žalované: Česká správa
sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, v řízení o návrhu na obnovu řízení, o
kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. 10. 2010, č. j. 34 Ad
26/2010 – 24,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Ustanovenému zástupci žalobkyně, advokátu Mgr. Miloslavu Jančíkovi, se p ř i z n á v á
odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů ve výši 2880 Kč. Tato částka mu bude
vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Náklady zastoupení nese stát.
Odůvodnění:
Žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) podala včas kasační stížnost proti usnesení Krajského
soudu v Brně ze dne 18. 10. 2010 č. j. 34 Ad 26/2010 - 24, kterým byl odmítnut její návrh
na obnovu řízení a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení.
Z odůvodnění napadeného usnesení vyplývá, že žalobkyně podala návrh na povolení
obnovy řízení o plný invalidní důchod. Žalobkyně odůvodnila návrh tak, že rozsudkem
Krajského soudu v Brně ze dne 15. 3. 2007 č. j. 22 Cad 177/2005 - 217 soud zamítl její opravný
prostředek proti rozhodnutí žalované č. III ze dne 23. 11. 1998 č. 475 612 474. Tento rozsudek
napadla návrhem na povolení obnovy řízení z důvodu uvedeného v §111 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) a přípustnost návrhu shledala v §114 odst. 1 písm. a)
s. ř. s. Bez její viny nemohl být v řízení použit důkaz, který nebyl založen v soudním spise
a ona se nemohla bránit.
Krajský soud uvedl, že pokud žalobkyně odkazuje na §114 odst. 1 písm. a) s. ř. s.,
pak podle tohoto ustanovení je obnova řízení přípustná jen proti rozsudku vydaném v řízení
o ochraně před zásahem správního orgánu. K pojmu „zásah“ odkázal krajský soud na rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu uveřejněné pod č. 626/2005 Sb. NSS. Ze spisu sp. zn. 22 Cad
177/2005 Krajského soudu v Brně tento soud zjistil, že předmětem řízení v této věci bylo
přezkoumání rozhodnutí žalované č. III ze dne 23. 11. 1998 č. 475 612 474, kterým žalovaná
žalobkyni odňala od 10. 1. 1999 plný invalidní důchod a rozsudkem ze dne 15. 3. 2007 tento soud
žalobu zamítl. Rozsudek nabyl právní moci dne 20. 4. 2007. Z těchto skutečností krajský soud
dovodil, že rozsudek nebyl vydán v řízení o ochraně před nezákonným zásahem, nýbrž v řízení
o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu. Krajský soud tedy uzavřel, že podmínka §114
odst. 1 písm. a) s. ř. s. splněna není a návrh žalobkyně není přípustný; proto jej podle §46 odst. 1
písm. d) s. ř. s. odmítl.
V kasační stížnosti stěžovatelka uvedla, že ji opírá o §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., neboť
má za to, že odmítnutí návrhu na obnovu řízení je nezákonným rozhodnutím. Krajský soud
nesprávně posoudil všechny okolnosti případu. Celý spor se táhne již více než 10 let a bylo
by záhodno, a to především vzhledem k postupům žalované a obecných soudů, které vykazují
celou řadu pochybení a nejasností, vyhovět návrhům stěžovatelky a sjednat nápravu. Podle
stěžovatelky je §114 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soudy vykládán příliš úzce a v rozporu s právem
na spravedlivý proces. Toto právo je ústavně zaručeno, protože Ústava a ústavní zákony jsou
nadřízeny zákonům a předpisům nižší právní síly. Stěžovatelka se neztotožňuje s názorem soudu,
že zásahem správního orgánu je myšlen toliko úkon neformální povahy. Za zásah správního
orgánu je naopak nutno považovat jakýkoli postup správního orgánu (i formální rozhodnutí),
který je způsobilý přivodit újmu. Tento ryze formalistický postup krajského soudu je nutno
považovat za chybný a nezákonný. Návrh na obnovu řízení stěžovatelka podala v řízení
o ochraně před zásahem správního orgánu, protože žalovaná zasáhla do jejích práv vydáním
nezákonného rozhodnutí.
Stěžovatelka navrhla, aby Nejvyšší správní soud usnesení krajského soudu zrušil a věc
mu vrátil k dalšímu řízení.
Stěžovatelka zaslala dne 20. 12. 2010 svému zástupci přípis, v němž žádá v kasační
stížnosti uplatnit další skutečnosti. Zástupce tento přípis zaslal soudu jako doplnění kasační
stížnosti. Přípis však neobsahuje nic relevantního pro posouzení věci v řízení o kasační stížnosti.
Žalovaná ve vyjádření ke kasační stížnosti navrhla její zamítnutí především proto,
že návrh na obnovu řízení není v této věci přípustný.
Nejvyšší správní soud, vázán rozsahem a důvody kasační stížnosti, když nezjistil
skutečnosti, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti, posoudil kasační stížnost
takto:
Obnovu řízení ukončeného pravomocným rozsudkem soudní řád správní připouští
podle §114 odst. 1 s. ř. s. jen proti rozsudku vydanému v řízení
a) o ochraně před zásahem správního orgánu,
b) ve věcech politických stran a politických hnutí.
V projednávané věci je třeba posoudit, zda pravomocné rozhodnutí krajského soudu
v důchodové věci stěžovatelky, jak je shora citováno, je možno považovat za rozsudek vydaný
v řízení o ochraně před zásahem správního orgánu.
Soudní řád správní rozlišuje mezi řízením o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu
(§65 s. ř. s.), a řízením o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením
správního orgánu (§82 a násl. s. ř. s.).
Podle §65 odst. 1 s. ř. s. kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení
svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují
jeho práva nebo povinnosti (dále jen „rozhodnutí“), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí,
popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.
Podle §82 odst. 1 s. ř. s. každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným
zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnutím…může
se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu… .
Z těchto ustanovení s. ř. s. je zcela zřejmý rozdíl mezi žalobou proti rozhodnutí správního
orgánu a žalobou proti (nezákonnému) zásahu správního orgánu. V prvém případě žaloba
směřuje proti rozhodnutí správního orgánu a žalobce se domáhá jeho zrušení, resp. vyslovení
jeho nicotnosti. Ve druhém případě se žalobce domáhá ochrany proti nezákonnému zásahu
správního orgánu, který není rozhodnutím.
V projednávané věci se stěžovatelka žalobou domáhala zrušení rozhodnutí správního
orgánu (žalované), kterým jí byl odňat plný invalidní důchod. Nutno poznamenat, že stěžovatelka
se ani nikdy nedomáhala ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu (žalované),
který by měl spočívat ve vydání rozhodnutí.
Obnova řízení je přípustná jen proti rozsudku vydanému v řízení o ochraně před zásahem
správního orgánu; takové řízení však v projednávané věci nebylo vedeno. Naopak bylo vedeno
řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu; proti rozsudku vydanému v tomto řízení
však obnova řízení přípustná není (§114 odst. 1 s. ř. s. a contr.).
Podle §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. soud odmítne návrh, je-li podle tohoto zákona
nepřípustný.
Krajský soud tedy postupoval v souladu se zákonem, když návrh na obnovu řízení
jako nepřípustný odmítl. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl
(§110 odst. 1 s. ř. s.).
Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti se opírá o §60 odst. 1, 2 s. ř. s.
Stěžovatelka neměla ve věci úspěch a žalované nelze náhradu nákladů řízení přiznat.
Stěžovatelce byl pro řízení o kasační stížnosti ustanoven rozhodnutím krajského soudu
zástupce – advokát Mgr. Miloslav Jančík a v tomto případě jeho odměnu a hotové výdaje hradí
stát. Odměna se skládá ze tří úkonů právní služby po 500 Kč (první porada s klientem včetně
převzetí a přípravy zastoupení; další porada s klientem přesahující jednu hodinu; sepis kasační
stížnosti) a z paušální náhrady hotových výdajů 3 x 300 Kč, celkem 2400 Kč. Jelikož advokát
je plátcem DPH, připočítává se částka 480 Kč. Nebyla přiznána odměna za „doplnění kasační
stížnosti dne 22. 12. 2010“, neboť nebyl učiněn žádný úkon právní služby. Celkem tedy uhradí
Nejvyšší správní soud ustanovenému zástupci stěžovatelky částku 2880 Kč do 60ti dnů od právní
moci tohoto rozsudku.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 3. března 2011
JUDr. Petr Průcha
předseda senátu