ECLI:CZ:NSS:2011:3.ADS.38.2011:31
sp. zn. 3 Ads 38/2011 - 31
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobce: MVDr. Z. V.,
zastoupeného Ing. O. K., daňovým poradcem, proti žalované: Česká správa sociálního
zabezpečení, se sídlem Křížová 1292/25, Praha 5 - Smíchov, o přezkoumání rozhodnutí
žalované ze dne 7. 5. 2010, č.j. 45091/010/9010/30.04.10/KK/184/R, o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, ze dne
7. 12. 2010, č. j. 59 Ad 27/2010 – 20,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, v záhlaví uvedeným rozsudkem
zamítl žalobu žalobce proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 3. 5. 2010,
č.j. 45091/010/9010/20.04.10/KK/117/R, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno
rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení Česká Lípa, ze dne 14. 4. 2010, č.j. 45001/
010/9012/30.12.09/JU/122/R, o zamítnutí žádosti o vrácení přeplatku na pojistném za období
leden až červen 2007 podle §104a zákona č. 582/1991 Sb.
V podané kasační stížnosti žalobce uvedl, že jeho zmocněnec obdržel rozsudek krajského
soudu dne 20. 12. 2010. Nejvyšší správní soud z doručenky zásilky obsahující napadený rozsudek
založené v soudním spisu zjistil, že rozsudek krajského soudu byl zástupci žalobce daňovému
poradci Ing. K. doručován do vlastních rukou prostřednictvím držitele poštovní licence.
Vzhledem k tomu, že adresát písemnosti nebyl zastižen, byla dne 15. 12. 2010 písemnost
v souladu s §49 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, uložena na poště. Zástupce
žalobce si písemnost vyzvedl dne 17. 12. 2010, tj. druhý den úložní doby, což stvrdil
svým podpisem na doručence. Tímto dnem byla tedy písemnost žalobci doručena v souladu
s §49 zákona č. 99/1963 Sb. ve spojení s §42 odst. 2 a 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád
správní (dále jen s. ř. s.). V rozsudku krajského soudu byl žalobce řádně poučen o možnosti
podat kasační stížnost do dvou týdnů od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.
Dne 3. 1. 2011 podal žalobce proti rozsudku elektronicky kasační stížnost opatřenou zaručeným
elektronickým podpisem.
Podle §106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení
rozhodnutí. Zmeškání lhůty pro podání kasační stížnosti nelze prominout.
Podle §40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím
soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující
její počátek. Podle §40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí
uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li
takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.
V daném případě dnem určujícím počátek běhu lhůty ve smyslu §40 odst. 1 s. ř. s.
byl den doručení písemného vyhotovení rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka
v Liberci, žalobci – tj. pátek dne 17. 12. 2010. Den následující po dni doručení je podle tohoto
ustanovení považován za první den běhu dvoutýdenní lhůty pro podání kasační stížnosti
ve smyslu §106 odst. 2 s. ř. s. Konec lhůty pro podání kasační stížnosti ve smyslu §40 odst. 2
s. ř. s. pak v návaznosti na výše uvedené připadl na den, který se svým pojmenováním shodoval
se dnem určujícím počátek běhu lhůty - tj. dnem doručení, a to na pátek dne 31. 12. 2010.
Zákonná lhůta uplynula žalobci marně, kasační stížnost podaná dne 3. 1. 2011 je opožděná.
Nejvyšší správní soud ji proto podle §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. odmítl.
Podle §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s. nemá při odmítnutí kasační stížnosti žádný
z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 31. března 2011
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu