ECLI:CZ:NSS:2011:3.ADS.82.2011:136
sp. zn. 3 Ads 82/2011 - 136
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobce: S. M., proti
žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje, se sídlem Jeremenkova 1191/40a, Olomouc,
zastoupeného JUDr. Petrem Ritterem, advokátem se sídlem Riegrova 12, Olomouc,
o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 1. 2005, č.j. KUOK/15572/04/OSV-
DS/7025/SD-316, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne
4. 3. 2011, č. j. 38 Cad 4/2005 – 110,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce podal dne 21. 12. 2010 kasační stížnost směřující proti rozsudku Krajského
soudu v Ostravě ze dne 15. 11. 2010, č. j. 38 Cad 4/2005 – 96. Krajský soud jej následně
v záhlaví uvedeným usnesením vyzval, aby předložil plnou moc udělenou advokátovi, který
jej bude zastupovat v řízení o kasační stížnosti, a doplnil náležitosti kasační stížnosti. Usnesení
obsahovalo poučení o tom, že proti němu nejsou přípustné opravné prostředky. Žalobce přesto
proti tomuto usnesení podal kasační stížnost, která byla Krajskému soudu v Ostravě doručena
dne 22. 3. 2011.
Podání kasační stížnosti právní úprava obecně připouští proti každému rozhodnutí
krajského soudu vydanému ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto
rozhodnutí vzešlo, anebo osoba zúčastněná na řízení, domáhá zrušení rozhodnutí soudu, není-li
v zákoně stanoveno jinak. Výjimky ze zásady přípustnosti kasační stížnosti stanoví zákon
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.), v §104.
Podle §104 odst. 3 písm. b) s. ř. s. je kasační stížnost nepřípustná proti rozhodnutí,
jímž se pouze upravuje vedení řízení. Takovými rozhodnutími jsou v zásadě usnesení vydávaná
v průběhu řízení, nemající vliv na rozhodnutí ve věci samé, tedy rozhodnutí, u nichž odnětí
možnosti brojit proti nim kasační stížností stěžovatele v jeho právech účastníka řízení nikterak
nezkracuje. Takovým usnesením je i usnesení, jímž je stěžovatel vyzván k předložení plné moci
jím zvoleného advokáta a odstranění dalších vad svého podání. Podle §105 odst. 2 s. ř. s.
stěžovatel musí být zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel vysokoškolské právnické
vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Podle §106 odst. 1
s. ř. s. musí být v kasační stížnosti kromě obecných náležitostí podání uvedeno, v jakém rozsahu
a z jakých důvodů stěžovatel rozhodnutí napadá, a údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo
doručeno.
Kasační stížnost je tedy nepřípustná ve smyslu §104 odst. 3 písm. b) s. ř. s. Nejvyšší
správní soud ji proto podle §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla kasační
stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3
s. ř. s.).
V Brně dne 8. července 2011
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu