ECLI:CZ:NSS:2011:4.AZS.36.2010:90
sp. zn. 4 Azs 36/2010 - 90
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové, JUDr. Lenky Matyášové, JUDr. Jiřího Pally
a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobkyně: T. B. T. N., zast. opatrovníkem Sdružení občanů
zabývajících se emigranty, se sídlem Mostecká 5, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se
sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu
v Praze ze dne 20. 8. 2009, č. j. 47 Az 35/200 9 - 25,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 20. 8. 2009, č. j. 47 Az 35/2009 - 25, zamítl
žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 5. 2009, č. j. OAM-130/LE-05-18-2009, a rozhodl
dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Přezkoumávaným rozhodnutím
žalovaný zamítl žádost žalobkyně o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodnou
podle §16 odst. 1 písm. f) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb.,
o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších
předpisů.
Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) včas kasační stížnost
z důvodů podle §103 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), a požádala o ustanovení zástupce .
Krajský soud v Praze usnesením ze dne 7. 1. 2010, č. j. 47 Az 35/2009 - 40, uložil
stěžovatelce, aby ve lhůtě deseti dnů zaslala soudu řádně vyplněné a doložené potvrzení
o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Předmětné usnesení krajský soud doručoval
nejprve do Pobytového střediska Kostelec nad Orlicí, poté na adresu U P. 2, P. 7 (u N. T. N.). Z
přípisu Policie České republiky č. j. CPR -133-2823/čj-2010-9CEVV, ze dne 2. 4. 2010, krajský
soud zjistil, že poslední známou adresou pobytu stěžovatelky je K U. 35/28, P. 10 (u P. K. T.);
ani na tuto adresu se soudu nepodařilo uvedené usnesení doručit.
Krajský soud následně usnesením ze dne 26. 10. 2010, č. j. 47 Az 35/2009 - 58, návrh
stěžovatelky na ustanovení zástupce z řad advokátů zamítl a dne 13. 12. 2010 předložil spis
Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud nejprve z evidence žalovaného zjistil, že stěžovatelka
dne 22. 10. 2009 opustila Pobytové středisko Kostelec nad Orlicí. V kasační stížnosti označila
za svou adresu pro doručování U P. 2, P. 7, u N. T. N. D. Nejvyšší správní soud proto požádal
Policii České republiky o prověření, zda se stěžovatelka zdržuje na adrese, kterou označila v
kasační stížnosti jako adresu pro doručování, nebo na adrese, kterou uvedla Policie České
republiky jako její poslední známou adresu pobytu (K U . 35/28, P. 10, u P. K. T.).
Policie České republiky přípisem ze dne 17. 2. 2011 sdělila, že přízemní rodinný dům
na adrese K U. 35/28, P. 10 je podle sousedky od podzimu roku 2010 neobydlený. V přípisu ze
dne 28. 2. 2011 Policie České republiky uvedla, že N . T. N. D., která bydlí v bytě č. 8 na adrese U
P. 2, P. 7, je v současné době ve Vietnamu a v bytě nebyl nikdo zastižen. Sousedka z bytu č. 7 L.
T. H. T., nar. X., stěžovatelku nezná a neví o tom, že by byla ve vedlejším bytě ubytována. Policie
České republiky uzavřela, že současný pobyt stěžovatelky se nepodařilo zjistit.
Nejvyšší správní soud proto usnesením ze dne 9. 3. 2011, č. j. 4 Azs 36/2010 - 84,
ustanovil stěžovatelce opatrovníka Sdružení občanů zabývajících se emigranty.
Podle §47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.
Podle §33 písm. e) zákona o azylu soud řízení zastaví, žadatel o udělení mezinárodní ochrany (žalobce )
se nezdržuje v místě hlášeného pobytu a jeho změnu soudu neoznámil.
Nejvyšší správní soud konstatuje, že stěžovatelka je podle evidence žalovaného k pobytu
hlášena v Pobytovém středisku Kostelec nad Orlicí, které však dne 22. 10. 2009 opustila,
aniž udala novou adresu místa pobytu. Stěžovatelka v kasační stížnosti uvedla adresu
pro doručování U P. 2, P. 7, u N. T. N. D., na této adrese se však nezdržuje. Podle sdělení Policie
České republiky byla stěžovatelka k pobytu hlášena na adrese K U. 35/28, P. 10, u P. K. T.,
ovšem ani v tomto místě nepobývá.
Z obsahu soudního spisu je tedy zřejmé, že stěžovatelka se nezdržuje v místě hlášeného
pobytu, ani v místě, které označila v kasační stížnosti, přičemž změnu místa pobytu
ani jakoukoliv jinou adresu krajskému soudu, ani Nejvyššímu správnímu soudu neoznámila.
Nejvyšší správní soud tak dospěl k jednoznačnému závěru, že byly naplněny zákonné
podmínky ustanovení §33 písm. e) zákona o azylu, a proto v souladu s ustanovením §47 písm. c)
s. ř. s. za použití ustanovení §120 téhož zákona, řízen í o kasační stížnosti zastavil.
O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl za použití ustanovení §60
odst. 3 s. ř. s. ve spojení s ustanovením §120 téhož zákona tak, že žádný z účastníků nemá právo
na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť řízení bylo zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 24. března 2011
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu