ECLI:CZ:NSS:2011:4.AZS.5.2011:62
sp. zn. 4 Azs 5/2011 - 62
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Jiřího Pally, JUDr. Marie Turkové, JUDr. Petra Průchy a JUDr. Lenky
Matyášové v právní věci žalobce: L. P. C. J., zast. Mgr. Lilianou Křístkovou, advokátkou, se
sídlem nám. I. P. Pavlova 3, Praha 2, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad
Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze
dne 8. 9. 2010, č. j. 2 Az 5/2010 - 34,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Ustanovené zástupkyni žalobce Mgr. Lilianě Křístkové se nepřiznává odměna
za zastupování a náhrada hotových výdajů.
Odůvodnění:
Žalovaný rozhodnutím ze dne 3. 3. 2010, č. j. OAM-50/ZA-06-P08-2009, neudělil
žalobci mezinárodní ochranu podle §12, §13, §14, §14a a §14b zákona č. 325/1999 Sb.,
o azylu, ve znění pozdějších předpisů. V odůvodnění tohoto rozhodnutí žalovaný uvedl,
že žalobce žádal o mezinárodní ochranu proto, aby mohl žít v ČR se svým otcem a v tuzemsku
studovat.
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 8. 9. 2010, č. j. 2 Az 5/2010 - 34, žalobu
směřující proti tomuto rozhodnutí žalovaného zamítl. V tomto rozsudku soud dospěl k závěru,
že žalovaný nijak nepochybil, když žalobci mezinárodní ochranu neudělil.
Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále též „stěžovatel“) včasnou kasační stížnost.
V ní uvedl, že s rozhodnutím soudu nesouhlasí a vyjádřil názor, že byl zkrácen na svých právech.
K tomu dodal, že „soud nevyhodnotil mou situaci v souladu se zákonem a že jde ze strany soudu o zásadní
pochybení, které má dopad na mé hmotně právní postavení, neboť soud jednak h rubě pochybil při výkladu práva,
resp. se ztotožnil s chybným výkladem správního orgánu, jednak nerespektoval ustálenou judikaturu. Domnívám
se proto, že tímto podaná kasační stížnost splňuje kritéria přijatelnosti … “. Na základě toho stěžovatel
navrhl, aby Nejvyšší správní soud rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. 9. 2010,
č. j. 2 Az 5/2010 - 34, zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Vedle toho stěžovatel požádal
o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud předně uvádí, že žalobci byla usnesením Městského soudu v Praze
ze dne 22. 4. 2010, č. j. 2 Az 5/2010 - 11, ustanovena zástupcem pro řízení advokátka
Mgr. Liliana Vochalová (nyní Křístková). Takto ustanovená zástupkyně je přitom oprávněna
zastupovat účastníka řízení i v řízení o kasační stížnosti (srov. usnesení Nejvyššího správního
soudu ze dne 24. 7. 2007, č. j. 1 Afs 120/2006 - 117, publikované pod č. 1460/2008 Sb. NSS).
Proto je třeba považovat stěžovatelovu žádost o ustanovení zástupce za bezpředmětnou.
Podle Nejvyššího správního soudu k tomu, aby se mohl meritorně zabývat kasační
stížností napadající rozsudek Městského soudu v Praze je třeba, aby byly splněny podmínky řízení
o kasační stížnosti. Tou je především bezvadná kasační stížnost, která obsahuje všechny
požadované náležitosti podle 106 odst. 1 s. ř. s. Chybějící náležitosti, zejména důvody kasační
stížnosti, brání pokračování v řízení o ní, neboť v něm je Ne jvyšší správní soud podle §109
odst. 2 a 3 s. ř. s. stěžovatelem vymezenými důvody vázán.
Protože stěžovatelem podaná kasační stížnost měla vady, Městský soud v Praze
usnesením ze dne 4. 10. 2010, č. j. 2 Az 5/2010 - 54, vyzval stěžovatele, aby je ve lhůtě jednoho
měsíce odstranil. Soud uvedl, že „ důvody kasační stížnosti musí být podrobné a konkrétní, nestačí pouze
obecné zdůvodnění s odkazem na zákonná ustanovení.“. K tomu Nejvyšší správní soud dodává, že vzdor
řádné výzvě a poučení soudu o následcích nedoplnění kasační stížnosti a neodstranění jejích vad,
nebyla kasační stížnost ve stanovené jednoměsíční lhůtě ani později doplněna. Předmětné
usnesení Městského soudu v Praze bylo doručeno ustanovené zástupkyni a stěžovateli dne
7. 10. 2010, přičemž lhůta pro doplnění kasační stížnosti marně uplynula v pondělí dne
8. 11. 2010. Podle Nejvyššího správního soudu je přitom kasační stížnost,
tak jak byla stěžovatelem podána, neprojednatelná, neboť obsahuje pouze obecná a nekonkrétní
tvrzení, která jsou parafrází důvodů kasační stížnosti podle §103 odst. 1 s. ř. s. Za daných
okolností se proto Nejvyšší správní soud nemohl kasační stížností zabývat, a proto ji podle §120
a §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl.
O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle §60 odst. 3
věty první s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení,
byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Nejvyšší správní soud nepřiznal odměnu za zastupování a náhradu hotových výdajů
ustanovené zástupkyni žalobce Mgr. Lilianě Křístkové, neboť ta v řízení o kasační stížnosti
neučinila žádný úkon právní služby ve smyslu §11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách
advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. února 2011
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu