ECLI:CZ:NSS:2011:5.ANS.2.2011:74
sp. zn. 5 Ans 2/2011 - 74
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové
a soudců JUDr. Ludmily Valentové a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobce: a) F. K., b)
H. K., proti žalovanému: Ministerstvo pro místní rozvoj, se sídlem Praha 1, Staroměstské
náměstí 6, o kasační stížnosti žalobců proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 8. 2010,
č. j. 8 A 130/2010 – 48,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává .
Odůvodnění:
Výše označeným usnesením Městského soudu v Praze byl zamítnut návrh žalobců
na osvobození od soudních poplatků. V odůvodnění usnesení Městský soud uvedl, že žalobci
neprokázali své osobní a majetkové poměry; tudíž neprokázali naplnění zákonných podmínek
pro přiznání osvobození od poplatkové povinnosti dle §36 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb.,
soudní řád správní (dále „s. ř. s.“). Žalobcům byl řádně do vlastních rukou dne 24. 6. 2010
doručen formulář - potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech; byla
jim stanovena lhůta 10 dnů k vrácení vyplněného potvrzení. Do rozhodnutí soudu, tj. do dne
4. 8. 2010 však nebylo potvrzení doručeno.
V kasační stížnosti žalobci uvádějí, že nemají právnické vzdělání a popisují dosavadní
složitý průběh řízení, uvedli, že vzhledem k tomu, že neustále probíhalo u soudů řízení
(odstraňování vad, následné řízení u Krajského soudu o odvolání), měli zato, že jejich žádost
o prominutí poplatků je kladně vyřízena. Souhlasí s tím, že včas Městskému soudu v Praze
nezaslali požadované potvrzení; na svoji obhajobu současně uvádějí, že od května až do srpna
2010 měli závažné zdravotní problémy, žádají současně o prominutí opožděného předání
formulářů.
Nejvyšší správní soud z předloženého spisového materiálu zjistil, že žalobci nejdříve
žalobu (resp. nejasný návrh ve věci stavebního povolení na blíže specifikovanou stavbu ze dne
9. 1. 2006), podali dne 8. 1. 2009 u Okresního soudu Praha – východ, přitom již zde požádali
o osvobození od soudních poplatků a doložili potvrzení o výplatě důchodů (ve výši 8 217,- Kč
a 11 723,- Kč). Dne 24. 6. 2009 byli žalobci vyzváni usnesením soudu č. j. 18 Nc 7101/2009 - 20
k odstranění vad podání, a to z důvodu neurčitosti podání, označení rozhodnutí žalovaného
a věci, která má být v občanském soudním řízení projednána. Na základě odpovědi žalobců bylo
vydáno dne 25. 9. 2009 usnesení č. j. 18 Nc 7101/2009 - 23, kterým Okresní soud Praha - východ
vyslovil svoji místní nepříslušnost a věc postoupil Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Proti tomuto
usnesení podali žalobci odvolání, o němž rozhodl Krajský soud v Praze usnesením ze dne
30. 10. 2009, č. j. 28 Co564/2009 - 34 tak, že citované usnesení okresního soudu zrušil a věc
mu vrátil k dalšímu řízení, přitom shledal, že ve věci není dána pravomoc soudů v občanském
soudním řízení, ale věc spadá do oblasti správního soudnictví. Následně Okresní soud
Praha-východ vydal dne 11. 2. 2010 usnesení č. j. 18 Nc 7101/2009 - 40, kterým vyslovil svoji
věcnou nepříslušnost a věc postoupil Městskému soudu v Praze; po nabytí právní moci tohoto
usnesení byl spis tomuto soudu postoupen dne 24. 5. 2010. Žalobcům byl bezprostředně poté
zaslán přípis ze dne 1.6.2010, v němž byli požádáni, aby přiložený formulář -vz. 060 vyplnili
a vrátili soudu včetně příslušných pravomocných rozhodnutí či potvrzení, a to do 10 dnů
od obdržení vzoru (potvrzení o majetkových, výdělečných a osobních poměrech). Z doručenky
bylo zjištěno, že adresáti nebyli zastiženi, písemnost byla dne 24. 6. 2010 vložena do domovní
schránky. Ve stanovené lhůtě, ale ani do data vydání usnesení, jímž bylo rozhodnuto o zamítnutí
návrhu, tj. do 4.8.2010 žalobci požadované potvrzení nezaslali.
Ze spisového materiálu bylo zjištěno, že žalobci požadované údaje zaslali Městskému
soudu v Praze až následně po rozhodnutí soudu, a to dne 1. 9. 2010. Současně s vyplněným
potvrzením zaslali žalobci soudu omluvu a vysvětlení nedodržení lhůty a přiložili potvrzení,
v němž uvedli a doložili své majetkové poměry, jakož i další okolnosti, které by mohly mít vliv na
osvobození – závažný zdravotní stav a věk.
Kasační stížnost není důvodná.
Nejvyšší správní soud nejprve poznamenává, že v případě kasační stížnosti směřující proti
rozhodnutí, jehož obsahem je posouzení žádosti stěžovatele o osvobození od soudních poplatků
nebo žádosti o ustanovení zástupce, nemůže neuhrazení soudního poplatku za řízení o kasační
stížnosti vést k jejímu odmítnutí. Takový postup by v případě městským soudem nezákonně
zamítnuté žádosti o osvobození od soudních poplatků, resp. o ustanovení zástupce, vedl
k vytvoření překážky pro podání kasační stížnosti a mohl by být posouzen i jako odmítnutí
spravedlnosti. Tento závěr platí tím spíše, že v případě důvodné žádosti o osvobození by se toto
osvobození vztahovalo i na řízení o kasační stížnosti. Ani nedostatek zastoupení stěžovatele
v řízení o popsaných kasačních stížnostech nemůže být důvodem pro jejich odmítnutí.
Dle §36 odst. 3 s. ř. s. osvobodí soud od soudních poplatků účastníka řízení, který doloží,
že nemá dostatečné prostředky. Břemeno tvrzení i břemeno důkazní stran naplnění podmínek
pro přiznání osvobození stíhá zásadně účastníka řízení, tj. žalobce.
Při posuzování důvodnosti kasační stížnosti Nejvyšší správní soud připomíná, že řízení
o žalobě proti nečinnosti správního orgánu, vedené u městského soudu není věcně osvobozeno
od soudního poplatku a stěžovatelé nejsou osvobozeni ani osobně [srov. zejm. §11 odst. 1) a 2)
zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů]. Je nutno předeslat,
že individuální osvobození od soudních poplatků je procesním institutem, jehož účelem
je ochrana účastníka, který se nachází v tíživých poměrech, před nepřiměřeně tvrdým dopadem
zákona o soudních poplatcích. Účastník řízení, který doloží, že nemá dostatečné prostředky,
může být na vlastní žádost osvobozen od soudních poplatků., rovněž pouze v takovém případě
lze účastníkovi k ochraně jeho práv stanovit zástupce z řad advokátů. Samotná skutečnost,
že účastník nemá právnické vzdělání nezakládá nutnou potřebu ustanovit mu advokáta.
Předpokladem pro osvobození od soudních poplatků je tedy kumulativní splnění
zákonných podmínek - podání žádosti o osvobození od soudních poplatků a doložení nedostatku
prostředků.
Je pravdou, že žalobci v posuzované věci požádali o osvobození od soudních poplatků již
ve svém podání, které učinili nesprávně u Okresního soudu Praha – východ. Nejvyšší správní
soud však nemůže brát v potaz domněnky stěžovatelů, že považovali, vzhledem k tomu,
že probíhala další řízení, svoji žádost za kladně vyřízenou. Stěžovatelům nebylo vydáno žádné
takové rozhodnutí a neexistoval tudíž žádný reálný právní podklad pro takový závěr. Nelze však
přehlédnout, že stěžovatelé byli srozuměni s tím, že věc byla postoupena Městskému soudu
v Praze, jakožto soudu věcně příslušnému a tímto soudem byli bez zbytečného odkladu vyzváni
k doložení majetkových poměrů ve stanovené lhůtě, žádost jim byla řádně doručena. Jakkoli lze
připustit, že městský soud by mohl případně vycházet z údajů, které stěžovatelé již doložili
Okresnímu soudu Praha –východ (ve spise byly založeny doklady o výplatě starobního důchodu)
a o žádosti rozhodnout, nedopustil se městský soud porušení zákona, vyžadoval-li doložení
majetkových a osobních poměrů a prokázání dalších případných skutečností, které by mohly mít
vliv na posouzení situace stěžovatelů z hlediska potřebnosti osvobození od uhrazení soudního
poplatku, resp. ustanovení advokáta (samotné údaje o výši vypláceného důchodu, které mohl
městský soud posoudit, samy o sobě ještě nemusí být jediným kriteriem pro závěr o tom, zda
je dána potřeba osvobození, či nikoli, je třeba brát v potaz i další skutečnosti, k jejichž doložení
byli stěžovatelé vyzváni). Jak již bylo uvedeno, stěžovatelé na výzvu soudu do vydání rozhodnutí
nereagovali a rozhodné skutečnosti neprokázali.
Zamítl-li městský soud žádost žalobců, přitom své rozhodnutí odůvodnil tím,
že neprokázali splnění zákonných předpokladů pro přiznání osvobození, postupoval zcela
v souladu se zákonem a nelze mu ničeho vytknout.
Nejvyšší správní soud pouze obiter dictum uvádí, že nevyhovění žádosti nevylučuje
případné nové posouzení žádosti, resp. podání opětovné žádosti, změní-li se situace a poměry
žalobců nebo nastanou-li jiné podstatné skutečnosti, které by mohly mít vliv na posouzení
důvodnosti žádosti o osvobození od soudních poplatků. Návrh na osvobození od soudního
poplatku je možné podat i opakovaně, zejména v případě, kdy v průběhu řízení dojde ke změně
poměrů účastníka (viz rozsudek NSS ze dne 29. 3. 2007, č. j. 7 As 69/2005 - 128;
příst. na www.nssoud.cz).
O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s ust. §60 odst. 1 s. ř. s.
Stěžovatelé neměli ve věci úspěch, proto jim právo na náhradu řízení nenáleží. Žalovanému
žádné náklady v řízení o kasační stížnosti nevznikly, proto mu je soud nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 14. března 2011
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu