ECLI:CZ:NSS:2011:5.AS.80.2011:74
sp. zn. 5 As 80/2011- 74
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové
a soudců JUDr. Ludmily Valentové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobkyně: N. M.,
zast. advokátem JUDr. Filipem Svobodou, se sídlem AK U D emartinky 1, Praha 5, proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců ,
se sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku
Městského soudu v Praze ze dne 24. 3. 2011, č . j. 11 Ca 379/2008 - 33,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení
III. Ustanovenému advokátovi JUDr. Filipu Svobodovi se náhrada nákladů řízení v řízení
o kasační stížnosti nepřiznává .
Odůvodnění:
Žalobkyně (dále „stěžovatelka“) se kasační stížností podanou osobně u Městského soudu
v Praze (dále „městský soud“) dne 12. 4. 2011 domáhá zrušení výše označeného rozsudku
městského soudu, kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodn utí ministra vnitra ze dne
16. 10. 2008, č. j. MV-60448/VS-2008 v věci povolení k trvalému pobytu na území České
republiky.
Ze spisového materiálu vyplynulo, že rozsudek městského soudu byl stěžova telce doručen
dne 26. 3. 2011, kdy jej osobně převzala (z doručenky vyplývá, že stěžovatelce bylo doručováno
dne 25. 3. 2011, nebyla zastižena, a proto jí byla zanechána výzva a zásilka byla dne 25. 3. 2011
uložena na poště; následující den, v sobotu dne 26. 3. 2011 si ji stěžovatelka osobně vyzvedla).
Nejvyšší správní soud nemohl o kasační stížnosti jednat, neboť nebyly splněny podmínky
řízení. Kasační stížnost byla podána opožděně.
Podle ust. §106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb, soudn í řád správní (dále „s. ř. s.“) kasační
stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné
usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto usnesení. Zmeškání lhůty k podání kasační
stížnosti nelze prominout.
Podle ust. §40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím
soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její
počátek.
Každá procesní lhůta, zákonná i soudcovská, začne plynout ve smyslu výše uvedeného
dnem následujícím po dni, ve kterém nastala skutečnost určující její počátek.
Při určení počátku a běhu lhůty je nerozhodné, zda jde o dny pracovní, soboty, neděle
nebo svátky, tato skutečnost je významná pouze z hlediska s tanovení konce lhůty.
Podle ust. §40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí
uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty. Lhůta pro
podání kasační stížnosti je lhůta určená podle týdnů; dnem, který určil její počátek byla sobota
dne 26. 3. 2011, den, který se uplynutím dvou týdnů s tímto dnem shoduje je opět sobota
9. 4. 2011.
Jak již bylo uvedeno výše, je nutno rozlišovat pravidla pro určení počátku běhu lhůty
a pravidla pro určení jejího konce. Určení počátku běhu lhůty tak je zcela legitimně vždy
spojováno se skutečným okamžikem, kdy se účastník řízení (pomineme - li předpoklad zákonné
fikce doručení) o rozhodnutí dozvěděl, měl možnost se s ním s eznámit. Již tímto okamžikem
je mu dán určitý, příslušnou stanovenou lhůtou ohraničený, prostor, pro možnou volbu
kvalifikované právní obrany (podání odvolání, žaloby, kasační stížnosti, apod.). Není proto
rozhodné, zda takový okamžik, kdy se rozhodnutí dostane do dispoziční sféry účastníka,
nastane v pracovní den nebo kdykoli jindy. Stejně tak pokud by např. počátek běhu lhůty připadl
na pátek, následující sobota, jakož i neděle se do běhu lhůty vždy rovněž započítávají.
Zatímco tedy počátek běhu lhůty (samotný běh lhůty) může nastat (lhůta může běžet)
v kterýkoli den, její konec musí připadnout vždy na pracovní den. Výslovně tak stanoví ust. §40
odst. 3 s. ř. s., podle kterého, připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek,
je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den (obdobně ust. §57 občanského
soudního řádu).
Vzhledem k tomu, že v případě stěžovatelky taková situace nastala a konec lhůty připadl
na sobotu, posledním dnem lhůty pro podání kasační stížnosti bylo pondělí, tj. 11. 4. 2011.
Podala-li stěžovatelka kasační stížnost dne 12. 4. 2011, učinila tak opožděně. Nejvyššímu
správnímu soudu nezbylo než v souladu s ust. §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. kasační stížnost
odmítnout.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ust. §60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého
žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo - li řízení zastaveno nebo návrh
odmítnut.
Městský soud v Praze, jakkoli byl takový úkon vzhledem k opožděnosti kasační stížnosti
nadbytečný a bezúčelný (§108 odst. 1 s. ř. s.), ustanovil stěžovatelce usnesením ze dne
10. 5. 2011, č. j. 11 Ca 379/2008 - 65 zástupcem advokáta. V takovém případě hradí hotové
výdaje a odměnu za zastupování stát (§35 odst. 8, §12 0 s. ř. s.). Vzhledem k tomu,
že ustanovený advokát žádný úkon v řízení neučinil, Nejvyšší správní soud mu žádnou náhradu
nákladů řízení nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. srpna 2011
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu