ECLI:CZ:NSS:2011:5.AS.82.2010:70
sp. zn. 5 As 82/2010 - 70
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky
Matyášové, Ph.D. a soudců JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D. a JUDr. Ludmily Valentové v právní
věci žalobce: M. M., zastoupený Mgr. Ing. Vlastimilem Němcem, advokátem se sídlem Kadaňská
3550, Chomutov, proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, se sídlem Velká
Hradební 3118/48, Ústí nad Labem, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. 9. 2010, č. j. 15 Ca 168/2009 - 32,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává .
Odůvodnění:
Rozhodnutím ze dne 28. 7. 2009, č. j. ODaSČ: 3323/43/ZŘP/09, rozhodl Magistrát
města Chomutova podle §118c odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních
komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění relevantním
pro posuzovanou věc (dále jen „zákon o silničním provozu“), o zadržení řidičského průkazu
žalobce do doby pravomocného rozhodnutí o trestném činu, z jehož spáchání byl žalobce
podezřelý. Trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky podle §201 odst. 1, odst. 2
písm. c) zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona se měl žalobce dopustit dne 21. 3. 2009 v 7:10
hod., když při vyjíždění z vedlejší komunikace z obce Černovice na hlavní komunikaci, silnici
č. I/13, nedal přednost v jízdě po hlavní silnici jedoucímu vozidlu, čímž způsobil srážku obou
vozidel. Při následné dechové zkoušce bylo žalobci naměřeno 2,13‰ alkoholu v dechu. Řidičský
průkaz byl žalobci na místě zadržen vyšetřujícím policistou podle §118b odst. 1 ve spojení
s §118a odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu.
Žalobce podal proti uvedenému rozhodnutí odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne
7. 10. 2009, č. j. 5034/DS/09, zamítl a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrdil.
Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu, kterou Krajský soud v Ústí
nad Labem rozsudkem ze dne 8. 9. 2010, č. j. 15 Ca 168/2009 - 32, zamítl. V odůvodnění
rozsudku krajský soud konstatoval, že v postupu správních orgánů neshledal žádná pochybení.
Po předchozím souhlasu státní zástupkyně bylo zahájeno správní řízení o zadržení řidičského
průkazu žalobce a správní orgán prvního stupně poté rozhodl o zadržení řidičského průkazu.
Žalobce byl řádně poučen o právu podat odvolání proti rozhodnutí správního orgánu,
čehož využil. Pokud jde o námitku nedostatečně zjištěného skutkového stavu, konstatoval krajský
soud s odkazem na zjištění správních orgánů, že dosud zjištěné okolnosti spolehlivě – byť zatím
předběžně – osvědčují, že žalobce před jízdou motorovým vozidlem skutečně požil alkoholické
nápoje, a je tedy pravděpodobné, že bude za své jednání potrestán. Proto po bližším zkoumání
okolností v rámci správního uvážení řidičský průkaz zadržel. V této souvislosti krajský soud
konstatoval, že předmětem soudního přezkumu je splnění zákonem stanovených podmínek pro
zadržení řidičského průkazu, nikoliv rozhodování o skutku, pro který bylo zahájeno trestní
stíhání. Pokud jde o námitku, že správní orgán prvního stupně uvedl ve svém rozhodnutí
chybnou formulaci v odkazu na ustanovení, na základě něhož byl žalobci zadržen řidičský průkaz,
konstatoval krajský soud, že se nejedná o natolik intenzivní pochybení, které by mohlo vést
ke zrušení jinak skutkově i právně bezvadného rozhodnutí.
Žalobce (stěžovatel) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost, v níž uvedl,
že ji opírá o důvody podle §103 odst. 1 písm. b) a d) s. ř. s., ve skutečnosti však uvedl pouze
námitky podřaditelné pod důvod podle §103 odst. 1 písm. b) s. ř. s., tj. namítá vady řízení
spočívající v tom, že skutková podstata, z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel,
nemá oporu ve spisech nebo je s nimi v rozporu, nebo že při jejím zjišťování byl porušen zákon
v ustanoveních o řízení před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit
zákonnost, a pro tuto důvodně vytýkanou vadu měl krajský soud napadené rozhodnutí správního
orgánu zrušit; za takovou vadu řízení se považuje i nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního
orgánu pro nesrozumitelnost.
Stěžovatel namítá, že krajský soud „nezhojil vady rozhodnutí správních orgánů“, které vycházely
ve svém rozhodování ze skutkového stavu, který nemá oporu ve správním spisu a v provedených
důkazech. Podle jeho názoru totiž nebylo v daném případě prokázáno, že stěžovatel v době
nehody skutečně řídil vozidlo. I přestože je institut zadržení řidičského průkazu aplikován v době,
kdy je řidič v postavení podezřelého, případně obviněného, lze tohoto institutu využít pouze,
pokud bylo prokázáno, že daná osoba byla řidičem motorového vozidla, které mělo účast
na dopravní nehodě. V daném případě správní orgány neprokázaly, že stěžovatel v době nehody
skutečně řídil motorové vozidlo, a rozhodly proto o zadržení řidičského průkazu svévolně.
Stěžovatel dále namítá, že žalovaný rozhodoval v daném případě nekonstantně,
neboť nejprve rozhodnutím ze dne 18. 6. 2009, č. j. 2600/DS/09, zrušil rozhodnutí
správního orgánu prvního stupně o zadržení řidičského průkazu ze dne 14. 4. 2009,
č. j. ODaSČ: 3323/43/ZŘP/09, a vrátil mu věc k novému projednání. Přestože správní orgán
prvního stupně v dalším řízení nenapravil vytýkané vady a rozhodl znovu o zadržení řidičského
průkazu rozhodnutím ze dne 28. 7. 2009, proti kterému stěžovatel podal odvolání, žalovaný toto
odvolání žalobou napadeným rozhodnutím zamítl a nové rozhodnutí správního orgánu prvního
stupně o zadržení řidičského průkazu potvrdil. Napadená rozhodnutí ovšem podle stěžovatele
opakovaně vykazují „znaky zmatečnosti“, neboť jsou v nich uvedeny odkazy na ustanovení zákona
o silničním provozu, která tento zákon neobsahuje. Rozhodnutí správního orgánu prvního
stupně navíc postrádá základní náležitosti správního rozhodnutí podle §68 odst. 3 správního
řádu.
Nejvyšší správní soud přezkoumal formální náležitosti kasační stížnosti a shledal,
že kasační stížnost je podána včas, neboť byla podána ve lhůtě dvou týdnů od doručení
napadeného rozsudku (§106 odst. 2 s. ř. s.), je podána osobou oprávněnou, neboť stěžovatel
byl účastníkem řízení, z něhož napadený rozsudek vzešel (§102 s. ř. s.), a je zastoupen advokátem
(§105 odst. 2 s. ř. s.).
Nejvyšší správní soud dále přezkoumal kasační stížnost v mezích jejího rozsahu
a uplatněných důvodů, přičemž zkoumal, zda napadené rozhodnutí krajského soudu netrpí
vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§109 odst. 2 a 3 s. ř. s), a dospěl
k závěru, že kasační stížnost není důvodná.
Podle §118a odst. 1 zákona o silničním provozu policista může při dohledu
na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích přikázat řidiči motorového
vozidla jízdu na nejbližší, z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních
komunikacích, vhodné místo k odstavení vozidla a zabránit mu v jízdě použitím technického
prostředku k zabránění odjezdu vozidla nebo odtažením vozidla, jestliže řidič
(…)
c) řídil motorové vozidlo pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky,
(…)
e) se odmítl na výzvu policisty v případě, že dechová zkouška podle písmene d) byla
pozitivní, podrobit lékařskému vyšetření ke zjištění, není-li ovlivněn alkoholem, ačkoli toto
vyšetření nebylo spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví,
(…).
Podle §118b odst. 1 zákona o silničním provozu policista je oprávněn z důvodů
uvedených v §118a odst. 1 písm. a) až h) zadržet řidičský průkaz. Po zadržení řidičského průkazu
oznámí policista bez zbytečného odkladu zadržení řidičského průkazu registru řidičů,
u zahraničních řidičů příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.
Podle §118c odst. 1 zákona o silničním provozu obecní úřad obce s rozšířenou
působností do 5 pracovních dnů ode dne doručení oznámení o zadržení řidičského průkazu
podle §118b zahájí řízení, na základě něhož lze rozhodnout o zadržení řidičského průkazu
do doby pravomocného rozhodnutí o přestupku nebo o trestném činu; jde-li o podezření
ze spáchání trestného činu, zahájí řízení po předchozím souhlasu státního zástupce.
Přestože §118c odst. 1 zákona o silničním provozu nestanoví důvody,
pro které lze rozhodnout o zadržení řidičského průkazu, s ohledem na systematiku zákona
o silničním provozu lze konstatovat, že příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností
je oprávněn rozhodnout o tomto opatření v těch případech, kdy došlo k předchozímu zadržení
řidičského průkazu policistou na místě a příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou
působností bylo doručeno oznámení o zadržení řidičského průkazu policistou podle §118b.
Vzhledem k tomu, že policista je oprávněn podle §118b odst. 1 zákona o silničním provozu
zadržet řidičský průkaz na místě pouze z důvodů taxativně uvedených v §118a odst. 1
písm. a) až h) zákona o silničním provozu, je třeba §118c odst. 1 zákona o silničním provozu
vykládat tak, že obecní úřad obce s rozšířenou působností je oprávněn rozhodnout o dalším
zadržení řidičského průkazu do doby pravomocného rozhodnutí o přestupku nebo o trestném
činu také pouze za předpokladu, že byl splněn alespoň jeden z taxativně uvedených důvodů
pro zadržení řidičského průkazu policistou podle §118a odst. 1 písm. a) až h) ve spojení s §118b
odst. 1 zákona o silničním provozu. Jde-li o podezření ze spáchání trestného činu, lze řízení
zahájit pouze po předchozím souhlasu státního zástupce.
V daném případě vycházely správní orgány při zjišťování skutkového stavu z oznámení
Policie České republiky ze dne 21. 3. 2009, v němž byly popsány okolnosti dopravní nehody,
na níž měl mít stěžovatel účast. Bylo zde uvedeno, že u stěžovatele bylo dechovou zkouškou
zjištěno požití alkoholu, přičemž mu bylo naměřeno 2,13‰ alkoholu v dechu. Stěžovatel
a další účastník nehody byli odvezeni k lékařskému ošetření do nemocnice v Chomutově,
kde byl stěžovatel z důvodu zranění přijat k hospitalizaci. V nemocnici stěžovatel odmítl odběr
krve či moči na přesné zjištění hladiny alkoholu v krvi. Stěžovateli byl policistou na místě zadržen
řidičský průkaz. V písemném potvrzení o zadržení řidičského průkazu, které je také součástí
správního spisu, je jako důvod zadržení znovu uvedeno, že stěžovateli byla po nehodě provedena
dechová zkouška, při níž mu bylo naměřeno 2,13‰ alkoholu v dechu. Stěžovatel toto potvrzení
podepsal, žádné výhrady k důvodům zadržení přitom nevyjádřil. Zadržení řidičského průkazu
bylo poté správnímu orgánu prvního stupně oznámeno dne 23. 3. 2009.
Uvedené důkazy poskytují dostatečný podklad pro skutkový závěr správních orgánů
o tom, že stěžovatel v době nehody řídil motorové vozidlo pod vlivem alkoholu. Tento skutkový
závěr nemohou zpochybnit ani pozdější tvrzení stěžovatele ohledně okolností, za nichž došlo
k dopravní nehodě. V písemném vyjádření ze dne 14. 4. 2009 stěžovatel uvedl, že si nevybavuje,
zda motorové vozidlo v předmětné době řídil, a je pro něj údajně nevysvětlitelné,
jak se po nehodě ocitl na zadním sedadle. Pokud jde o naměřené množství alkoholu v krvi, uvedl,
že má „jediné logické vysvětlení s tím, že dechová zkouška u mne (stěžovatele) byla provedena bezprostředně
poté, kdy jsem absolvoval ranní hygienu“. Takové tvrzení ovšem s ohledem na skutečnosti zjištěné
z oznámení Policie České republiky a protokolu o zadržení řidičského průkazu nemůže obstát.
Stěžovatel nenabídl žádné alternativní věrohodné vysvětlení, jak k dopravní nehodě došlo a proč
se nacházel v době nehody uvnitř motorového vozidla. Nevysvětlil ani to, kdo měl v době
nehody řídit vozidlo, pokud to nebyl on sám. Zároveň nepředložil ani nenavrhl žádný důkaz,
kterým by bylo možno jeho tvrzení ověřit a zpochybnit skutkové závěry správních orgánů.
Za daných okolností proto nelze souhlasit s názorem stěžovatele, že zjištěná skutková
podstata, z níž správní orgány vycházely, nemá oporu ve správním spisu. V daném případě bylo
na základě podkladů, které jsou součástí správního spisu, s dostatečnou jistotou prokázáno,
že stěžovatel v době nehody řídil motorové vozidlo pod vlivem alkoholu. Z obsahu správního
spisu je zřejmé také to, že státní zástupkyně udělila přípisem ze dne 27. 3. 2009 souhlas
se zahájením správního řízení o zadržení řidičského průkazu. Správní orgán prvního stupně proto
oprávněně rozhodl o zadržení řidičského průkazu stěžovatele z důvodu podle §118a odst. 1
písm. c) ve spojení s §118b odst. 1 a §118c odst. 1 zákona o silničním provozu.
Nad rámec uvedeného Nejvyšší správní soud doplňuje, že v daném případě byl vedle
důvodu pro zadržení řidičského průkazu, o nějž opřely své rozhodnutí správní orgány, naplněn
též důvod podle §118a odst. 1 písm. e) zákona o silničním provozu. Z oznámení Policie České
republiky ze dne 21. 3. 2009 totiž vyplývá, že se stěžovatel odmítl po pozitivní dechové zkoušce
podrobit lékařskému vyšetření ke zjištění, není-li ovlivněn alkoholem. V daném případě
tedy došlo ke kumulativnímu naplnění obou uvedených důvodů, což ovšem nemohlo mít vliv
na správnost závěrů správních orgánů a zákonnost rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu
stěžovatele.
Nejvyšší správní soud proto shledal uplatněnou stížní námitku nedůvodnou.
Pokud jde o stížní námitku, podle níž je žalobou napadené rozhodnutí v rozporu
s dřívějším rozhodnutí žalovaného v této věci a žalovaný rozhodoval nekonstantně, odkazuje
Nejvyšší správní soud na rozhodnutí správního orgánu prvního stupně o zadržení řidičského
průkazu ze dne 28. 7. 2009. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí (viz druhá strana, první odstavec)
je zřejmé, že se správní orgán dostatečně srozumitelně, byť velmi stručně, vypořádal s tvrzením
stěžovatele ohledně okolností dopravní nehody a doplnil svoji argumentaci o skutečnost, že státní
zástupkyně udělila v dané věci souhlas se zahájením správního řízení o zadržení řidičského
průkazu. Správní orgán prvního stupně tak odstranil nedostatky odůvodnění, které mu vytkl
žalovaný v rozhodnutí ze dne 18. 6. 2009, kterým zrušil jeho předchozí rozhodnutí o zadržení
řidičského průkazu ze dne 14. 4. 2009 a věc mu vrátil k novému projednání. Nelze proto
souhlasit s názorem stěžovatele, že rozhodnutí správního orgánu neobsahuje náležité odůvodnění
podle §68 odst. 3 správního řádu.
Pokud jde o namítanou vadu spočívající v nesprávné citaci ustanovení zákona o silničním
provozu, nesouhlasí Nejvyšší správní soud s názorem, že se jedná o vadu zmatečnosti,
jak se domnívá stěžovatel. V daném případě jde totiž toliko o drobnou formulační nepřesnost,
která se navíc týká pouze odůvodnění rozhodnutí. Správní orgán prvního stupně v odůvodnění
svého rozhodnutí uvedl, že podle §118a odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu má policista
oprávnění zadržet řidičský průkaz, pokud řidič řídil motorové vozidlo pod vlivem alkoholu
nebo jiné návykové látky. Správně mělo být podle názoru Nejvyššího správního soudu uvedeno,
že toto oprávnění dává policistovi §118b odst. 1 ve spojení s §118a odst. 1 písm. c) zákona
o silničním provozu. Jak však správně uvedl žalovaný ve svém rozhodnutí, tento formulační
nedostatek nemohl mít vliv na zákonnost rozhodnutí správního orgánu prvního stupně.
Rozhodující je totiž skutečnost, že i přes tuto drobnou formulační nepřesnost je z odůvodnění
rozhodnutí správního orgánu zřejmé, jak správní orgán prvního stupně rozhodl, o které podklady
své rozhodnutí opřel, jak se vypořádal s tvrzeními stěžovatele ohledně okolností nehody
a ze kterých ustanovení zákona o silničním provozu při svém rozhodování vycházel.
Z těchto důvodů shledal Nejvyšší správní soud i druhou stížní námitku nedůvodnou.
Nejvyšší správní soud tedy dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná, a proto
ji v souladu s §110 odst. 1 in fine s. ř. s. zamítl.
O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s §60 odst. 1 s. ř. s.
ve spojení s §120 s. ř. s. Žalovaný měl ve věci úspěch, příslušelo by mu tedy vůči neúspěšnému
stěžovateli právo na náhradu nákladů řízení, které mu však nad rámec jeho běžné úřední činnosti
nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3,
§120 s. ř. s.).
V Brně dne 16. listopadu 2011
JUDr. Lenka Matyášová, Ph.D
předsedkyně senátu