Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 31.08.2011, sp. zn. 6 Azs 26/2011 - 77 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2011:6.AZS.26.2011:77

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2011:6.AZS.26.2011:77
sp. zn. 6 Azs 26/2011 - 77 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudců JUDr. Milady Tomkové, JUDr. Kateřiny Šimáčkové, JUDr. Karla Šimky a JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D., v právní věci žalobkyně: V. M., zastoupené JUDr. Josefem Moravcem, advokátem, se sídlem Velké náměstí 135/19, Hradec Králové, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, poštovní přihrádka 21/OAM, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 8. 2010, č. j. OAM - 288/ZA - 06 - ZA14 - 2010, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 3. 2011, č. j. 28 Az 47/2010 - 43, takto: I. Kasační stížnost se od m ít á . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Ustanovenému zástupci žalobkyně, advokátovi JUDr. Josefu Moravcovi, se přiznáv á odměna za zastupování v řízení o kasační stížnosti v částce 5760 Kč, která bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě do 60 dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: Shora označeným rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové (dále jen „krajský soud“) byla zamítnuta žaloba žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“), kterou se domáhala zrušení rozhodnutí Ministerstva vnitra, odbor azylové a migrační politiky, ze dne 31. 8. 2010, č. j. OAM - 228/ZA - 06 - ZA14 - 2010, kterým bylo rozhodnuto, že se stěžovatelce mezinárodní ochrana podle ust. §12, §13, §14, §14a a §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, neuděluje. Stěžovatelka byla v kasační stížností napadeném rozsudku krajského soudu řádně poučena, že toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům a že proti pravomocnému rozhodnutí je přípustná kasační stížnost, kterou lze podat z důvodů a za podmínek uvedených v ust. §102 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jens. ř. s.“), ve lhůtě dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Proti shora označenému rozsudku krajského soudu podala stěžovatelka kasační stížnost, která však je podána opožděně. V kasační stížnosti stěžovatelka žádá o prominutí zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti s tím, že originál napadeného rozsudku krajského soudu byl stěžovatelce s podrobným poučením o lhůtách a podmínkách podání kasační stížnosti doručen ustanoveným právním zástupcem na její adresu uvedenou v záhlaví rozsudku, kde se však stěžovatelka již v danou dobu nezdržovala a pobývala na jiné adrese. Originál rozsudku proto stěžovatelka převzala až po uplynutí lhůty k podání kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud ze soudního spisu zjistil, že stěžovatelka byla v řízení před krajským soudem zastoupena ustanoveným zástupcem JUDr. Josefem Moravcem, advokátem (srov. usnesení na č. l. 13 soudního spisu). Kasační stížností napadený rozsudek krajského soudu byl tedy doručen ustanovenému zástupci stěžovatelky v souladu s ust. §42 odst. 2 s. ř. s. dne 28 4. 2011. Ustanovený zástupce stěžovatelky přitom podal kasační stížnost dne 17. 5. 2011 s tím, že tato kasační stížnost bude doplněna v podrobnostech ve lhůtě 15 dnů. Podle ust. §106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů od doručení napadeného rozhodnutí. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti přitom podle citovaného ustanovení nelze prominout. V projednávané věci bylo doručeno kasační stížností napadené rozhodnutí dne 28. 4. 2011 a lhůta pro podání kasační stížnosti tedy marně uplynula již dne 12. 5. 2011. V této souvislosti odkazuje Nejvyšší správní soud na svoji předcházející judikaturu, zejména na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 8. 2003, č. j. 4 Azs 9/2003 - 37, publikované pod č. 68/2004 Sb. NSS, ze kterého se podává, že zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout (§106 odst. 2 s. ř. s.). Obsahuje-li opožděně podaná kasační stížnost žádost o prominutí zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti, soud usnesením kasační stížnost odmítne jako opožděně podanou [§46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.] a žádostí o prominutí zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti se zabývá toliko v odůvodnění tohoto usnesení. V souladu s touto judikaturou Nejvyšší správní soud konstatuje, že není oprávněn prominout zmeškání lhůty pro podání kasační stížnosti, neboť mu to neumožňuje ust. §106 odst. 2 poslední věta s. ř. s. Ke stěžovatelkou uváděným důvodům nad rámce nutného Nejvyšší správní soud dodává, že v projednávané věci není relevantní, kdy se s kasační stížností napadeným rozsudkem krajského soudu seznámila, resp. mohla seznámit sama stěžovatelka, ale kdy byl tento rozsudek doručen ustanovenému zástupci stěžovatelky. Ustanovený zástupce stěžovatelky měl možnost podat kasační stížnost i přes to, že obsah rozsudku krajského soudu se stěžovatelkou nemohl zkonzultovat a tuto kasační stížnost po zkonzultování se stěžovatelkou doplnit. Nejvyšší správní soud tedy postupoval podle ust. §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení ust. §120 s. ř. s. a kasační stížnost jako opožděnou odmítl. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s ust. §120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba (v tomto případě kasační stížnost) odmítnuta. Ustanovený zástupce stěžovatelky zdejšímu soudu k jeho výzvě ze dne 2. 8. 2011 nevyčíslil odměnu za zastupování. Současně s doplněním kasační stížnosti však zaslal osvědčení o registraci plátce DPH. Z obsahu spisu zdejší soud zjistil, že ustanovený zástupce stěžovatelky učinil ve věci dva úkony, a to podání kasační stížnosti ze dne 17. 5. 2011 a doplnění kasační stížnosti ze dne 6. 6. 2011. Za tyto dva úkony právní služby náleží ustanovenému zástupci stěžovatele odměna podle §11 odst. 1 písm. d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/2006 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“). Zdejší soud tedy přiznal ustanovenému zástupci stěžovatelky odměnu za zastupování ve výši 4200 Kč a náhradu hotových výdajů ve výši paušální částky 600 Kč. Jelikož ustanovený zástupce doložil zdejšímu soudu, že je plátcem DPH, zvýšil soud celkovou odměnu za zastupování o 20 % DPH. Nejvyšší správní soud tedy přiznal ustanovenému zástupci stěžovatelky pro řízení o kasační stížnosti odměnu za zastupování v celkové výši 5760 Kč. Poučení: Proti tomuto usnesení n e jsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 31. srpna 2011 JUDr. Bohuslav Hnízdil předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:31.08.2011
Číslo jednací:6 Azs 26/2011 - 77
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
odmítnuto
Účastníci řízení:Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a migrační politiky
Prejudikatura:4 Azs 9/2003
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2011:6.AZS.26.2011:77
Staženo pro jurilogie.cz:10.04.2024