ECLI:CZ:NSS:2011:7.AZS.11.2011:62
sp. zn. 7 Azs 11/2011 - 62
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka, JUDr. Karla Šimky, JUDr. Jana Passera a JUDr. Milady
Tomkové v právní věci žalobce: A. B., zastoupen opatrovníkem Mgr. Jiřím Ostrýtem,
advokátem, se sídlem Polská 15, Praha 2, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem
Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu
v Praze ze dne 17. 8. 2010, č. j. 45 Az 6/2010 -36,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Opatrovníkovi Mgr. Jiřímu Ostrýtovi, který byl stěžovateli ustanoven soudem,
se nepřiznává odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů.
Odůvodnění:
Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 17. 8. 2010, č. j. 45 Az 6/2010 - 36, zamítl žalobu
podanou žalobcem (dále jen „stěžovatel“) proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové
a migrační politiky, ze dne 14. 1. 2010, č. j. OAM-2/LE-BE02-BE03-2010, jímž bylo rozhodnuto,
že žádost stěžovatele o udělení mezinárodní ochrany je nepřípustná podle §10a písm. e) zákona
č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“) a že řízení se zastavuje
podle §25 písm. i) zákona o azylu.
Proti tomuto usnesení krajského soudu podal stěžovatel kasační stížnost z důvodů
uvedených v ustanovení §103 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s. V kasační stížnosti stěžovatel namítal,
že důvody, které uváděl v druhé žádosti o udělení mezinárodní ochrany, měly být posuzovány
meritorně a hodnoceny alespoň ve vztahu k doplňkové ochraně. S poukazem na uvedenou
skutečnost navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek krajského soudu zrušil,
a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Současně z důvodu nedostatku finančních prostředků
požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů k ochraně svých práv.
Nejvyšší správní soud se kasační stížností zabýval nejprve z hlediska splnění podmínek
řízení, neboť pouze v tomto případě může být tento mimořádný opravný prostředek soudem
meritorně projednán.
Podle ustanovení §40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo
rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti
určující její počátek. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin.
Podle ustanovení §40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí
uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty. Není-li
takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Podle odst. 4
citovaného ustanovení je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu
nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence
anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.
Podle ustanovení §106 odst. 2 první věty s. ř. s. kasační stížnost musí být podána
do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu
od doručení tohoto usnesení.
Stěžovateli byl prostřednictvím držitele poštovní licence doručen napadený rozsudek
krajského soudu do vlastních rukou v úterý 7. 9. 2010. Posledním dnem lhůty k podání kasační
stížnosti proti tomuto rozsudku bylo ve smyslu citovaných ustanovení úterý 21. 9. 2010. Jelikož
stěžovatel podal kasační stížnost proti napadenému rozsudku k poštovní přepravě až ve středu
22. 9. 2010, stalo se tak po uplynutí zákonné lhůty k podání kasační stížnosti, jejíž zmeškání nelze
prominout (§106 odst. 2 věta poslední s. ř. s.).
Nejvyšší správní soud proto z uvedeného důvodu odmítl stěžovatelovu kasační stížnost
jako opožděně podanou (§46 odst. 1 písm. b) za použití §120 s. ř. s.), aniž by se jí zabýval
meritorně.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3 ve spojení
s §120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li
návrh odmítnut.
Stěžovateli byl usnesením krajského soudu ustanoven opatrovník pro toto řízení,
a to advokát Mgr. Jiří Ostrýt. Tento opatrovník po doručení informace Nejvyššího správního
soudu o probíhajícím řízení ze dne 22. 2. 2011 nesdělil, že požaduje odměnu za provedený úkon
právní služby či náhradu za hotové výdaje. Jelikož ani z obsahu spisu nevyplývá opak, rozhodl
Nejvyšší správní soud o odměně a náhradě způsobem uvedeným ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 10. března 2011
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu