ECLI:CZ:NSS:2011:8.AS.46.2011:87
sp. zn. 8 As 46/2011 - 87
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců
Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Michala Mazance v právní věci žalobce: V. U., zastoupen Mgr. Ivo
Žižkovským, advokátem se sídlem Martinská 10, Plzeň, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra,
Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 3, Praha 4,
proti rozhodnutí Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie ze dne 20. 6. 2010,
čj. CPR-6550-1/ČJ-2010-9CPR-C233, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Městského soudu v Praze ze dne 15. 3. 2011, čj. 11 A 170/2010 – 49,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Policie České republiky, Oblastní ředitelství služby cizinecké policie Plzeň,
Inspektorát cizinecké policie Karlovy Vary rozhodnutím ze dne 9. 4. 2010,
čj. CPPL-711-23/CI-2010-034063-PK-SA, zamítla žádost žalobce o povolení k přechodnému
pobytu na území České republiky podle §87e odst. 1 ve spojení s §87d odst. 1 písm. d) zákona
č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů.
[2] Policie České republiky, Služba cizinecké policie, ředitelství služby cizinecké policie
rozhodnutím ze dne 20. 6. 2010, čj. CPR-6550-1/ČJ-2010-9CPR-C233, zamítla odvolání žalobce
a potvrdila shora vymezené správní rozhodnutí.
[3] Rozhodnutí žalovaného napadl žalobce žalobou u Městského soudu v Praze, který
ji rozsudkem ze dne 15. 3. 2011, čj. 11 A 170/2010 – 49, jako nedůvodnou zamítl.
[4] Žalobce (stěžovatel) brojil proti rozsudku městského soudu kasační stížností z důvodů
podle §103 odst. 1 písm. a) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále
jen „s. ř. s.“).
[5] Podáním ze dne 22. 8. 2011, doručeným Nejvyššímu správnímu soudu následujícího dne,
stěžovatel vzal kasační stížnost zpět. Tím, že došlo ke zrušení rozhodnutí ze dne 29. 2. 2008
o správním vyhoštění stěžovatele, odpadl podle něj důvod, pro který byla kasační stížnost
fakticky podána.
[6] Podle §37 odst. 4 s. ř. s. může navrhovatel vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud
o něm soud nerozhodl. Podle §47 písm. a) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, vzal-li
navrhovatel svůj návrh zpět. Podle ustanovení §120 s. ř. s. platí tato ustanovení přiměřeně
i pro řízení o kasační stížnosti.
[7] Jelikož v posuzované věci stěžovatel prostřednictvím svého zástupce vzal kasační stížnost
v plném rozsahu zpět v době, kdy o ní dosud nebylo Nejvyšším správním soudem rozhodnuto,
zdejší soud zastavil řízení v této věci podle citovaného ustanovení §47 písm. a) ve spojení s §120
s. ř. s.
[8] O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl podle §60 odst. 3 s. ř. s.
ve spojení s §120 s. ř. s., podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení,
bylo-li řízení o kasační stížnosti zastaveno.
[9] O vrácení zaplaceného soudního poplatku rozhodne ve smyslu §10 odst. 3, 5 zákona
č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích Městský soud v Praze, jehož příslušnost v této věci
je dána §3 odst. 4 téhož zákona, podle něhož ve věcech poplatků za řízení o kasační stížnosti
rozhoduje krajský soud.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 31. srpna 2011
JUDr. Jan Passer
předseda senátu