ECLI:CZ:NSS:2011:8.AZS.18.2011:42
sp. zn. 8 Azs 18/2011 - 42
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance
a soudců Mgr. Davida Hipšra, JUDr. Jana Passera, JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Barbary
Pořízkové v právní věci žalobce: Y. S., zastoupen opatrovníkem Organizace pro pomoc
uprchlíkům, se sídlem Kovářská 4, Praha 9, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem
Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 8. 2010, čj. OAM-180/LE-LE05-
LE05-2010, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne
2. 12. 2010, čj. 2 Az 15/2010 – 4,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I.
[1] Žalobce se podáním, které bylo Městskému soudu v Praze doručeno dne 6. 9. 2010,
domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 8. 2010, čj. OAM-180/LE-LE05-LE05-2010,
aniž by specifikoval, jakým způsobem žalovaný rozhodl a jaké jsou důvody, pro které rozhodnutí
žalovaného napadá.
[2] Městský soud vyzval žalobce, aby žalobu doplnil ve smyslu §71 odst. 1 s. ř. s. a poučil jej
o následcích nedoplnění podání a o možnosti požádat o ustanovení zástupce pro řízení. Žalobce
ve stanovené lhůtě na výzvu soudu nereagoval. Městský soud proto usnesením ze dne
2. 12. 2010, čj. 2 Az 15/2010 – 4, podání žalobce odmítl na základě §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
[3] Jelikož se nepodařilo zjistit místo současného pobytu žalobce, městský soud
mu usnesením ze dne 11. 4. 2011, čj. 2 Az 15/2010 - 13, ustanovil opatrovníka, a to Organizaci
pro pomoc uprchlíkům.
II.
[4] Proti usnesení městského soudu podal ustanovený opatrovník jménem žalobce
(stěžovatele) kasační stížnost z důvodu podle §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. a rovněž z důvodu
porušení čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 36 Listiny základních
práv a svobod. Stěžovatel, jenž své podání sepsal ve vazební věznici, nehovoří dostatečně českým
jazykem a neorientuje se v českém právním řádu. Výzvě soudu nerozuměl a nerozuměl ani
důsledkům nedoplnění svého předchozího podání. Ve vazební věznici neměl možnost využití
právního poradenství ve věci mezinárodní ochrany a ani neporozuměl, že se má na právního
poradce obrátit. Stěžovatel uzavřel, že městský soud nevyhodnotil jeho situaci v souladu
se zákonem, čímž mu byla upřena možnost přezkumu napadeného rozhodnutí.
[5] Opatrovník rovněž požádal o ustanovení zástupce stěžovateli pro řízení o kasační
stížnosti. Městský soud usnesením ze dne 24. 6. 2011, čj. 2 Az 15/2010 - 27, žádosti nevyhověl,
neboť z důvodu neznámého pobytu stěžovatele mu nemohl zaslat prohlášení o osobních,
majetkových a výdělkových poměrech. Jelikož stěžovatel tedy nemohl prokázat svou
nemajetnost, nemohl osvědčit ani předpoklady pro ustanovení zástupce dle §35 odst. 8 s. ř. s.
III.
[6] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti navrhl její odmítnutí pro nepřijatelnost, neboť
neshledal v postupu městského soudu žádná pochybení.
IV.
[7] Nejvyšší správní soud prostřednictvím dálkového přístupu v databázi Ministerstva vnitra
České republiky, odboru azylové a migrační politiky ověřil, že dne 27. 12. 2010 bylo realizováno
vyhoštění stěžovatele do vlasti. Jeho současný pobyt není znám.
[8] Podle §47 písm. c) s. ř. s. soud usnesením řízení zastaví, stanoví-li tak zvláštní zákon.
Podle §33 písm. b) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii
ČR, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“) soud řízení zastaví, jestliže nelze
zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany. Podle §33 písm. e) zákona o azylu
soud řízení zastaví, jestliže žadatel udělení mezinárodní ochrany se nezdržuje v místě hlášeného
pobytu a jeho změnu soudu neoznámil.
[9] Neznámé místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany je takovou překážkou
v řízení, která fakticky znemožňuje pokračovat v soudním řízení. V souzené věci je zjevné,
že se stěžovatel nezdržuje na naposledy jím uváděné adrese, a sice ve Vazební věznici Praha –
Ruzyně a další místo svého pobytu soudu neoznámil a jeho nynější pobyt se nepodařilo jinak
zjistit. Nejvyšší správní soud proto řízení o kasační stížnosti zastavil podle §47 písm. c) s. ř. s.
ve spojení §120 s. ř. s. a §33 písm. b) a e) zákona o azylu.
[10] Vzhledem k tomu, že řízení o kasační stížnosti stěžovatele bylo zastaveno, nemá žádný
z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (§60 odst. 3 s. ř. s. za použití §120 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. prosince 2011
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu