ECLI:CZ:NSS:2011:9.AS.107.2011:66
sp. zn. 9 As 107/2011 - 66
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Daniely
Zemanové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci
žalobce: CH. C., zast. Mgr. Petrem Václavkem, advokátem se sídlem Václavské nám. 21,
Praha 1, proti žalované: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké
policie, se sídlem Olšanská 2, Praha 3, proti rozhodnutí žalované ze dne 2. 3. 2011,
č. j. CPR-13523/ČJ-2010-9CPR-V243, o rozhodnutí o správním vyhoštění, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 5. 2011,
č. j. 6 A 60/2011 - 40, o návrhu na přiznání odkladného účinku,
takto:
Kasační stížnosti se odkladný účinek nepřiznává.
Odůvodnění:
Včas podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení
shora uvedeného rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým
byla zamítnuta jeho žaloba proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí žalované. Tímto
rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání stěžovatele proti rozhodnutí Policie České
republiky, oblastního ředitelství služby cizinecké policie Plzeň, inspektorátu cizinecké
policie Karlovy Vary ze dne 24. 9. 2010, č. j. CPP-16453-77/ČJ-2010-034063-KP, jímž
bylo stěžovateli podle §119 odst. 1 písm. b) bod 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu
cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, v platném znění, uloženo
správní vyhoštění a stanovena doba 5 let, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území
České republiky.
Stěžovatel v řízení o kasační stížnosti žádá o přiznání odkladného účinku rozsudku
městského soudu. Svůj návrh odůvodňuje tvrzením, že výkonem správního rozhodnutí
mu hrozí nenahraditelná újma, a to v podobě možné persekuce jak manželky stěžovatele,
tak jeho samotného. Stěžovatel uvádí, že si je vědom závazného stanoviska opakovaně
vydaného Ministerstvem vnitra, nicméně vzhledem k tomu, že součástí námitek
je zpochybnění jeho obsahu, má zato, že lze o přiznání odkladného účinku uvažovat,
a to i s ohledem na ustanovení §172 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb.
Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nevyjádřil.
Nejvyšší správní soud posoudil důvodnost návrhu a dospěl k následujícím
závěrům:
Kasační stížnost nemá podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního
řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), odkladný účinek,
a to ani v řízení, v němž je předmětem přezkumu rozhodnutí vydané o správním
vyhoštění. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Přitom užije
přiměřeně ustanovení §73 odst. 2 až 4 s. ř. s. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat
odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly
pro žalobce nenahraditelnou újmu a přiznání odkladného účinku se nedotkne
nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným
zájmem.
Nejvyšší správní soud se při posuzování žádosti o přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti zaměřil na zkoumání, zda stěžovatel uvádí skutečnosti, které by dokládaly
možnost vzniku nenahraditelné újmy jako základní podmínky pro přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti. Nenahraditelnou újmou se pro účely rozhodování o přiznání
odkladného účinku rozumí existence výjimečného a závažného stavu, který již nelze
v průběhu času nijak odčinit, případně pokud náprava či obnova původního stavu možná
je, avšak pouze za vynaložení zcela nepřiměřených nákladů či úsilí (srov. usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 10. 2004, č. j. 6 Afs 25/2003 - 59, všechna
rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz). Důvody
možného vzniku nenahraditelné újmy jsou vždy subjektivní, závislé pouze na osobě
a situaci stěžovatele, přičemž ten také nese břemeno tvrzení. Jeho tvrzení musí být
dostatečně konkrétní a prokazující, jaká jeho práva či právem chráněné zájmy by byly
výkonem rozhodnutí dotčeny. Soud při rozhodování posuzuje v žádosti uvedené
skutečnosti dle ustanovení §73 s. ř. s., není však povinen ani oprávněn tyto skutečnosti
jakýmkoli způsobem sám dovozovat.
Stěžovatel k důvodům svého návrhu poměrně stručně uvedl, že mu hrozí
nenahraditelná újma v podobě persekuce manželky i jeho samého. Žádné konkrétní
skutečnosti ohledně hrozící persekuce však neuvedl. Obsahem kasační stížnosti jsou dále
pouze námitky procesního charakteru, z nichž skutečnosti osvědčující nehraditelnou újmu
v žádném případě nevyplývají. Stěžovatel možnou persekuci své manželky uváděl v žalobě
proti rozhodnutí žalovaného. Žalovaným i městským soudem mu bylo v odůvodnění
rozhodnutí sděleno, že její pronásledování z důvodu příslušnosti k hnutí Fa Lung Gong
není pravděpodobné. V návrhu na přiznání odkladného účinku stěžovatel neuvedl žádné
skutečnosti, které by tento závěr zpochybňovaly a svědčily o intenzivní hrozbě jeho
osobě, případně jeho manželce. Dle Nejvyššího správního soudu proto tvrzení
stěžovatele v návrhu na přiznání odkladného účinku nelze považovat za uvedení
skutečností, které by ve smyslu §73 s. ř. s., ve spojení s §107 s. ř. s., potvrzovaly možnost
vzniku natolik výjimečného a závažného stavu, který by již nebylo možno v dalším běhu
času odčinit.
Nejvyšší správní soud nepovažoval za relevantní ani odkaz na ustanovení §172
odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., dle něhož má žaloba proti rozhodnutí o správním
vyhoštění odkladný účinek. Existence tohoto ustanovení nic nemění na tom, že kasační
stížnosti odkladný účinek bez dalšího přiznán není, lze jej přiznat jen na základě návrhu
a po ověření splnění zákonem stanovených podmínek.
Nejvyšší správní soud na základě výše uvedených úvah dospěl k závěru,
že stěžovatel ve svém návrhu netvrdil a neosvědčil ve smyslu §73 s. ř. s., ve spojení
s §107 s. ř. s. skutečnosti, které by potvrzovaly možnost vzniku nenahraditelné újmy.
Návrhu stěžovatele na přiznání odkladného účinku rozsudku městského soudu
proto nebylo vyhověno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. prosince 2011
Mgr. Daniela Zemanová
předsedkyně senátu