ECLI:CZ:NSS:2011:9.AS.117.2011:131
sp. zn. 9 As 117/2011 - 131
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudkyň JUDr. Barbary Pořízkové a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci žalobce:
Český rybářský svaz, Západočeský územní svaz Plzeň, se sídlem Tovární 5,
Plzeň, proti žalovanému: Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor životního
prostředí, se sídlem Škroupova 18, Plzeň, proti rozhodnutí žalovaného ze dne
22. 9. 2009, č. j. ŽP/7871/09, za účasti osoby zúčastněné na řízení: V. Č., zast. Mgr.
Petrem Škvainem, advokátem se sídlem Koperníkova 831/21, Plzeň, v řízení o kasačních
stížnostech a) žalovaného a b) osoby zúčastněné na řízení proti rozsudku Krajského
soudu v Plzni ze dne 28. 7. 2011, č. j. 30 Ca 81/2009 - 52, o návrhu osoby zúčastněné na
řízení na přiznání odkladného účinku,
takto:
Kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení se p ř i z n á v á odkladný
účinek.
Odůvodnění:
Včas podanou kasační stížností se osoba zúčastněná na řízení [dále jen „stěžovatel
b)“] domáhá zrušení v záhlaví specifikovaného rozsudku Krajského soudu v Plzni
(dále jen „krajský soud“), kterým bylo zrušeno rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 9. 2009,
č. j. ŽP/7871/09. Tímto rozhodnutím žalovaného bylo zamítnuto odvolání žalobce
a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Rokycany, odboru životního prostředí, ze dne
1. 6. 2009, č. j. 2475-5/OŽP/08, kterým byl schválen společný manipulační řád pro vodní
díla jez, MVE Olešná I, II a MVE II. Olešná u Černých.
V kasační stížnosti stěžovatel b) současně požádal o přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti s tím, že příjmy, které dosahuje prodejem elektrické energie vyrobené
malou vodní elektrárnou, představují jak příjem pro zajištění podnikání, tak jsou současně
zdrojem obživy pro stěžovatele b) i jeho manželku. Skutečnost, že by se v případě,
kdy by rozhodnutí krajského soudu bylo zrušeno, mohl domáhat náhrady škody podle
zvláštního zákona, na tom nic nemění.
Stěžovatel b) dále poukázal na již vzniklé komplikace při vyřizování žádosti
o prodloužení platnosti manipulačního řádu, kterou byl nucen podat vzhledem k tomu,
že žalobcem napadený manipulační řád byl schválen pouze do 30. 9. 2011. Uvádí,
že v místním šetření ve věci prodloužení platnosti manipulačního řádu o dalších 5 let
konaném dne 23. 9. 2011 nebylo správním orgánem s odkazem na právní moc
napadeného rozsudku krajského soudu pokračováno s tím, že v současné době není
možno s ohledem na tento rozsudek vydat rozhodnutí o změně manipulačního řádu.
Závazný právní názor vyslovený krajským soudem v napadeném rozsudku
se přímo dotýká subjektivních práv stěžovatele b) do té míry, že představuje přímý zásah
do jeho majetkových a sociálních poměrů, což stěžovatel b) považuje za nenahraditelnou
újmu. Návrhem na přiznání odkladného účinku se domáhá ochrany práv nabytých
v dobré víře ve správnost správního rozhodnutí, na základě které investoval do stavby
finanční prostředky nejen své, ale i získané z dotací. Je přesvědčen, že přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv
třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem. Svá tvrzení stěžovatel b) doložil
kopiemi daňových přiznání, kopiemi listin týkajících se přidělených dotací a kopií
oznámení o zahájení řízení o změně manipulačního řádu.
Žalobce ani žalovaný se k žádosti stěžovatele b) o přiznání odkladného účinku
nevyjádřili.
Kasační stížnost nemá podle ustanovení §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního
řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), odkladný účinek.
Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně
ustanovení §73 odst. 2 až 4 s. ř. s. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek,
jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce
nenahraditelnou újmu a přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným
způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.
Prvotní podmínkou pro přiznání odkladného účinku je dle ustanovení §73 odst. 2
s. ř. s. věrohodné tvrzení stěžovatele, že výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
by pro stěžovatele znamenaly nenahraditelnou újmu. Tento neurčitý právní pojem
byl již Nejvyšším správním soudem vyložen, a to např. v usnesení ze dne 5. 10. 2004,
č. j. 6 Afs 25/2003 - 59, dostupném na www.nssoud.cz: „Nenahraditelná újma,
která by stěžovateli při výkonu nebo jiných právních následcích rozhodnutí mohla vzniknout, a jež
je základní podmínkou pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti [§73 odst. 2 s. ř. s.], musí
představovat výjimečný a závažný stav, který již nelze v dalším běhu času nijak odčinit“. Důvody
možného vzniku nenahraditelné újmy jsou vždy subjektivní, závislé pouze na osobě
a situaci stěžovatele. Je proto logické, že v řízení o přiznání odkladného účinku nese
břemeno tvrzení právě stěžovatel a nikdo jiný nemůže jeho tvrzení nahradit. Soud
posuzuje jím uvedené skutečnosti dle ustanovení §73 s. ř. s., není však povinen
ani oprávněn tyto skutečnosti jakýmkoli způsobem sám dovozovat.
Kasační stížnost není odkladným účinkem vybavena ex lege a Nejvyšší správní soud
jej může přiznat pouze na návrh a ve výjimečných případech, je nutno, aby žádost
o přiznání odkladného účinku byla řádně odůvodněna. Má-li být tato žádost úspěšná,
musí stěžovatel vždy zcela individualizovaně svými dostatečně věrohodnými
a přesvědčivými tvrzeními obsahově naplnit právní pojem nenahraditelné újmy. Přitom
důvody možného vzniku takové újmy jsou vždy závislé na skutkových okolnostech
posuzovaného případu a v těchto intencích je soud povinen je posuzovat.
Po zhodnocení zjištěných skutečností dospěl Nejvyšší správní soud k názoru,
že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle ustanovení §73
odst. 2 s. ř. s. byly v daném případě naplněny. Právní následky rozhodnutí krajského
soudu spočívající v nemožnosti stěžovatele b) provozovat nadále v souladu s právními
předpisy, tj. mimo jiné i za podmínky platného manipulačního řádu, malou vodní
elektrárnu, by mohly mít v daném případě tak závažný vliv, že by mohly vyvolat újmu,
která by byla nevratná. Stěžovatel b) by totiž musel provoz předmětné malé vodní
elektrárny přerušit či zcela zastavit. Příjmy dosažené prodejem elektrické energie vyrobené
právě touto vodní elektrárnou jsou přitom zdrojem obživy jak stěžovatele b), tak i jeho
manželky, a zastavení provozu malé vodní elektrárny v důsledku výkonu napadeného
rozhodnutí krajského soudu by bezesporu mohlo vést k okamžité ztrátě příjmů obou
manželů současně.
V návaznosti na další dvě podmínky pak Nejvyšší správní soud konstatuje,
že je zároveň zřejmé, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se v daném případě
nedotýká práv třetích osob a nelze ani tvrdit, že by přiznání odkladného účinku bylo
v daném případě v rozporu s veřejným zájmem. V této souvislosti lze připomenout,
že ani žalobce ani žalovaný nevyslovili s návrhem stěžovatele b) na přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti nesouhlas. Nepřiznáním odkladného účinku by v souvislostech
daného případu byla popřena samotná soudní ochrana poskytovaná správním
soudnictvím namísto toho, aby představovala skutečnou efektivní právní ochranu,
což rozhodně nelze považovat za souladné s veřejným zájmem.
S ohledem na vše výše uvedené Nejvyšší správní soud rozhodl o návrhu
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti tak, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. prosince 2011
JUDr. Radan Malík
předseda senátu