ECLI:CZ:NSS:2011:9.AS.68.2011:88
sp. zn. 9 As 68/2011 - 88
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Daniely
Zemanové a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Radana Malíka v právní věci
žalobce: J. J., zastoupený JUDr. Zdeňkem Navrátilem, advokátem se sídlem Bašty
416/8, Brno, proti žalovanému: Magistrát města Brna, se sídlem Malinovského
nám. 3, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 4. 2009, č. j. MMB/0092854/2009,
sp. zn. OÚSR/MMB/0069197/2009/2, za účasti osob zúčastněných na řízení: 1) M.
N. a 2) F. N., v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně
ze dne 29. 3. 2011, č. j. 29 Ca 110/2009 - 53, o návrhu na přiznání odkladného účinku,
takto:
Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
Včas podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení
v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Brně, kterým byla zamítnuta jeho
žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 4. 2009, č. j. MMB/0092854/2009.
V projednávané kasační stížnosti stěžovatel současně požádal o přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti. Svoji žádost odůvodnil tím, že výkon napadeného
rozhodnutí by pro něj znamenal neodstranitelnou újmu, neboť stav nastalý v důsledku
výkonu napadeného rozhodnutí by již nebylo možno fakticky obnovit a případné
odstranění stavby by si vyžádalo obrovské náklady. Předmětná stavba v současné době
slouží k uspokojování základních bytových potřeb žalobce a jeho rodiny.
Žalovaný se k žádosti stěžovatele o přiznání odkladného účinku nevyjádřil.
Kasační stížnost nemá podle ustanovení §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního
řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), odkladný účinek.
Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně
ustanovení §73 odst. 2 až 4 s. ř. s. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek,
jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce
nenahraditelnou újmu a přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným
způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.
Prvotní podmínkou pro přiznání odkladného účinku je dle ustanovení §73 odst. 2
s. ř. s. věrohodné tvrzení stěžovatele, že výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by
pro stěžovatele znamenaly nenahraditelnou újmu. Tento neurčitý právní pojem
byl již Nejvyšším správním soudem vyložen, a to např. v usnesení ze dne 5. 10. 2004,
č. j. 6 Afs 25/2003 - 59, dostupném na www.nssoud.cz: „Nenahraditelná újma, která by
stěžovateli při výkonu nebo jiných právních následcích rozhodnutí mohla vzniknout, a jež je základní
podmínkou pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti [§73 odst. 2 s. ř. s.], musí představovat
výjimečný a závažný stav, který již nelze v dalším běhu času nijak odčinit“. Důvody možného
vzniku nenahraditelné újmy jsou vždy subjektivní, závislé pouze na osobě a situaci
stěžovatele. Je proto logické, že v řízení o přiznání odkladného účinku nese břemeno
tvrzení stěžovatel a nikdo jiný nemůže jeho tvrzení nahradit. Soud posuzuje jím uvedené
skutečnosti dle ustanovení §73 s. ř. s., není však povinen ani oprávněn tyto skutečnosti
jakýmkoli způsobem sám dovozovat.
Kasační stížnost není odkladným účinkem vybavena ex lege a Nejvyšší správní soud
jej může přiznat pouze na návrh a ve výjimečných případech. Má-li být návrh na přiznání
odkladného účinku úspěšný, musí stěžovatel vždy svými dostatečně věrohodnými
a přesvědčivými tvrzeními obsahově naplnit právní pojem nenahraditelné újmy. Přitom
důvody možného vzniku takové újmy jsou vždy závislé na skutkových okolnostech
posuzovaného případu a v těchto intencích je soud povinen je posuzovat.
Nejvyšší správní soud posoudil žádost stěžovatele a rozhodl, že stěžovatel svými
tvrzeními naplnil pojem nenahraditelné újmy, neboť nelze vyloučit, že by důsledky
plynoucí z toho, že by napadené rozhodnutí žalovaného bylo vykonáno a stavba by byla
odstraněna, nešlo v budoucnu zhojit, a to zejména s ohledem na skutečnost,
že předmětná nemovitost slouží v současnosti k bydlení stěžovatele a jeho rodiny.
V návaznosti na další dvě podmínky pak Nejvyšší správní soud konstatuje,
že je zároveň zřejmé, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se v daném případě
nedotýká práv třetích osob a nelze ani tvrdit, že by přiznání odkladného účinku bylo
v daném případě v rozporu s veřejným zájmem. Naopak je třeba připomenout,
že nepřiznáním odkladného účinku by byla vzhledem ke skutkovým okolnostem
projednávané věci popřena podstata soudní ochrany poskytované správním soudnictvím,
tj. efektivní a účinná právní ochrana veřejných subjektivních práv stěžovatele.
S ohledem na vše výše uvedené Nejvyšší správní soud rozhodl o návrhu
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti tak, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. června 2011
Mgr. Daniela Zemanová
předsedkyně senátu