ECLI:CZ:NSS:2011:9.AS.98.2011:114
sp. zn. 9 As 98/2011 - 114
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Daniely
Zemanové a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Radana Malíka v právní věci
žalobců: a) Ing. J. N. a b) O. N., oba zast. Mgr. Lumírem Veselým, advokátem se
sídlem Belgická 38, Praha 2, proti žalovanému: Krajský úřad – Jihočeský kraj, se
sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice, proti rozhodnutí žalovaného ze
dne 29. 3. 2011, č. j. OREG 4630/2011/luam, sp. zn. OREG/4472/2011/luam, za účasti
osob zúčastněných na řízení: 1) F. K. a 2) V. K., ve věci dodatečného povolení stavby,
v řízení o kasační stížnosti žalobců a) a b) proti rozsudku Krajského soudu v Českých
Budějovicích ze dne 24. 6. 2011, č. j. 10 A 33/2011 - 54, o návrhu na přiznání odkladného
účinku,
takto:
Kasační stížnosti se odkladný účinek nepřiznává.
Odůvodnění:
Včas podanou kasační stížností se žalobci a) a b) (dále jen „stěžovatelé“) domáhají
zrušení v záhlaví specifikovaného rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích,
kterým byla zamítnuta jejich žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 3. 2011,
č. j. OREG 4630/2011/luam.
Kasační stížnost nemá podle ustanovení §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního
řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), odkladný účinek.
Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně
ustanovení §73 odst. 2 až 4 s. ř. s. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek,
jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce
nenahraditelnou újmu a přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným
způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.
Prvotní podmínkou pro přiznání odkladného účinku je dle ustanovení §73 odst. 2
s. ř. s. věrohodné tvrzení stěžovatele, že výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
by pro stěžovatele znamenaly nenahraditelnou újmu. Tento neurčitý právní pojem byl
již Nejvyšším správním soudem vyložen, a to např. v usnesení ze dne 5. 10. 2004,
č. j. 6 Afs 25/2003 - 59, dostupném na www.nssoud.cz: „Nenahraditelná újma,
která by stěžovateli při výkonu nebo jiných právních následcích rozhodnutí mohla vzniknout,
a jež je základní podmínkou pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti [§73 odst. 2 s. ř. s.],
musí představovat výjimečný a závažný stav, který již nelze v dalším běhu času nijak odčinit“. Důvody
možného vzniku nenahraditelné újmy jsou vždy subjektivní, závislé pouze na osobě
a situaci stěžovatele. Je proto logické, že v řízení o přiznání odkladného účinku nese
břemeno tvrzení právě stěžovatel a nikdo jiný nemůže jeho tvrzení nahradit. Soud
posuzuje jím uvedené skutečnosti dle ustanovení §73 s. ř. s., není však povinen
ani oprávněn tyto skutečnosti jakýmkoli způsobem sám dovozovat.
V projednávané věci však stěžovatelé v návrhu na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti neuvedli žádné skutečnosti, které by možnost vzniku nenahraditelné
újmy ve smyslu výše uvedeném osvědčovaly. Nekonkretizují, v čem by měla v jejich
případě nenahraditelná újma spočívat a omezili se pouze na zcela obecné tvrzení,
že pokud budou dále osoby zúčastněné na řízení pokračovat v realizaci předmětné
„černé“ stavby, tak tím dojde k nenávratnému a trvalému zásahu do jejich vlastnických
práv s tím, že toto omezení budou muset strpět i do budoucna. Tato tvrzení však
stěžovatelé nedoložili ani nepodepřeli žádnými konkrétními a přesvědčivými argumenty
či důkazy osvědčující vznik nenahraditelné újmy ve smyslu shora uvedené judikatury
zdejšího soudu v případě nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Právě vzhledem k tomu, že kasační stížnost není odkladným účinkem vybavena
ex lege a Nejvyšší správní soud jej může přiznat pouze na návrh a ve výjimečných
případech, je nutno, aby žádost o přiznání odkladného účinku byla řádně odůvodněna.
Má-li být tato žádost úspěšná, musí stěžovatel vždy zcela individualizovaně svými
dostatečně věrohodnými a přesvědčivými tvrzeními obsahově naplnit právní pojem
nenahraditelné újmy. Přitom důvody možného vzniku takové újmy jsou vždy závislé
na skutkových okolnostech posuzovaného případu a v těchto intencích je soud povinen
je posuzovat. Tomuto požadavku však stěžovatelé ve svém návrhu nedostáli a jejich
tvrzení proto není možno považovat za relevantní a především ani za dostatečné
pro posouzení vzniku nenahraditelné újmy, jakožto základní podmínky pro přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti.
Na základě výše uvedeného tak Nejvyšší správní soud dospěl k závěru,
že stěžovatelé neosvědčili ve smyslu §73 s. ř. s., ve spojení s §107 s. ř. s., skutečnosti,
které by potvrzovaly možnost vzniku výjimečného a závažného stavu, který by již nebylo
možno v dalším běhu času nijak odčinit. Nejvyšší správní soud proto návrhu stěžovatelů
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 9. listopadu 2011
Mgr. Daniela Zemanová
předsedkyně senátu