ECLI:CZ:NSS:2011:9.AZS.2.2011:51
sp. zn. 9 Azs 2/2011 - 51
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudců JUDr. Barbary Pořízkové, Mgr. Daniely Zemanové, Mgr. Davida Hipšra
a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: D. A., zastoupený JUDr. Irenou
Strakovou, advokátkou se sídlem Žitná 45, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo
vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 3. 2009, č. j. OAM-523/VL-07-HA08-2008, ve věci
mezinárodní ochrany, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu
v Ostravě ze dne 5. 1. 2011, č. j. 63 Az 25/2009 – 26,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížností napadá v záhlaví označený
rozsudek Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“), kterým byla zamítnuta
jeho žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky,
ze dne 28. 3. 2009, č. j. OAM-523/VL-07-HA08-2008; tímto rozhodnutím bylo řízení
ve věci jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany zastaveno podle §25 písm. i) zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,
ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, neboť
podaná žádost byla vyhodnocena jako nepřípustná s tím, že ji stěžovatel podal opakovaně,
aniž by uvedl nové skutečnosti nebo zjištění, které nebyly bez jeho vlastního zavinění
předmětem zkoumání důvodů pro udělení mezinárodní ochrany v předchozím
pravomocně ukončeném řízení ve věci mezinárodní ochrany [§10a písm. e) zákona
o azylu].
Z obsahu předloženého soudního spisu je zřejmé, že napadený rozsudek krajského
soudu, v němž bylo řádné poučení o možnosti podat proti němu kasační stížnost ve lhůtě
dvou týdnů od doručení jeho písemného vyhotovení, byl stěžovateli, resp. jeho zástupci
– advokátce JUDr. Ireně Strakové (na základě plné moci) – doručen dne 13. 1. 2011.
Podle ustanovení §106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), kasační stížnost musí být podána
do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, zmeškání lhůty pro podání kasační stížnosti nelze
prominout. Lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků přitom končí podle ustanovení
§40 odst. 2 s. ř. s. uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil
počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto
měsíce. Lhůta k podání kasační stížnosti ve smyslu §40 odst. 1 s. ř. s. tak sice počíná
běžet dnem, který následuje po dni doručení rozsudku krajského soudu, avšak den,
který určil počátek lhůty, je den doručení, takže konec lhůty se svým označením shoduje
s označením dne doručení.
V daném případě byl dnem doručení písemného vyhotovení rozsudku krajského
soudu čtvrtek 13. 1. 2011 a konec lhůty pro podání kasační stížnosti v návaznosti na výše
uvedené tak připadl na čtvrtek 27. 1. 2011, tj. den, který se svým pojmenováním shoduje
se dnem určujícím počátek běhu lhůty ; tento den byl posledním dnem pro včasné podání
kasační stížnosti, tedy pro její předání soudu nebo odevzdání orgánu, který má povinnost
ji doručit, čímž se rozumí především držitel poštovní licence. Kasační stížnost však byla
na poštu odevzdána až dne 28. 1. 2011, jak vyplývá z přiložené obálky (na čl. 37 soudního
spisu). To znamená, že kasační stížnost byla podána opožděně (o jeden den) a Nejvyšší
správní soud ji proto podle ustanovení §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., ve spojení
s ustanovením §120 s. ř. s., odmítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3, větu první,
s. ř. s., ve spojení s ustanovením §120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo
na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 24. března 2011
JUDr. Radan Malík
předseda senátu