ECLI:CZ:NSS:2011:9.AZS.8.2011:47
sp. zn. 9 Azs 8/2011 - 47
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudců Mgr. Daniely Zemanové, JUDr. Barbary Pořízkové, Mgr. Davida Hipšra
a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobkyně: N. T. L. D., zastoupená Mgr. Jiřím
Hladíkem, advokátem se sídlem Příkop 6, Brno - Zábrdovice, proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3,
Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 1. 2009, č. j. OAM-884/VL-10-08-2008,
ve věci mezinárodní ochrany, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského
soudu v Ostravě ze dne 12. 1. 2011, č. j. 61 Az 4/2009 - 22,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) kasační stížností napadá v záhlaví označený
rozsudek Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“), kterým byla zamítnuta
její žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále
jen „žalovaný“), ze dne 17. 1. 2009, č. j. OAM-884/VL-10-08-2008. Tímto rozhodnutím
žalovaný zamítl její žádost o udělení mezinárodní ochrany podle §16 odst. 1 písm. f)
zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České
republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), jako zjevně
nedůvodnou.
Z obsahu předloženého soudního spisu vyplývá, že napadený rozsudek krajského
soudu byl stěžovatelce doručen dne 8. 2. 2011. Proti tomuto rozsudku krajského soudu
byla právním zástupcem stěžovatelky včas podána kasační stížnost (k poštovní přepravě
podána dne 10. 2. 2011), nicméně bez uvedení důvodů jejího podání. Právní zástupce
stěžovatelky pouze uvedl, že kasační stížnost blíže zdůvodní v přiměřené lhůtě. Krajský
soud následně v souladu s §108 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), vydal usnesení ze dne
21. 2. 2011, č. j. 61 Az 4/2009 - 37, které bylo právnímu zástupci stě žovatelky doručeno
dne 28. 2. 2011. Obsahem tohoto usnesení byla výzva ve smyslu §106 odst. 3 s. ř. s.,
aby právní zástupce stěžovatelky doplnil a opravil kasační stížnost ze dne 10. 2. 2011
ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení t ohoto usnesení, a to tak, že uvede, v jakém rozsahu
a z jakých důvodů je kasační stížnost podávána. Zároveň byl vyzván k tomu, aby uvedl,
kdy bylo stěžovatelce doručeno napadené rozhodnutí. Toto usnesení obsahuje rovněž
řádné poučení o tom, že nebude-li kasační stížnost v uvedené lhůtě doplněna a opravena,
bude věc postoupena Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, který může řízení o této
stížnosti v případě nedoplnění důvodů jejího podání odmítnout podle §120 a §37 odst. 5
s. ř. s. Právní zástupce stěžovatelky tak byl povinen předmětnou kasační stížnost doplnit
nejpozději do 28. 3. 2011. Dne 25. 5. 2011 byla Nejvyššímu správnímu soudu předložena
předmětná kasační stížnost a s ní související správní a soudní spis. Zdejší soud
z předloženého soudního spisu zjistil, že do dnešního dne nebyla blanketní kasační
stížnost, tj. kasační stížnost bez uvedení důvodů jejího podání, žádným způsobem
doplněna. Její doplnění nebylo do dnešního dne doručeno ani Nejvyššímu správnímu
soudu.
Podle §106 odst. 1 s. ř. s. kasační stížnost musí kromě obecných náležitostí podání
obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů
jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení §37
platí obdobně. Podle odstavce třetího nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti
již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce
od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě
může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její
důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů
prodloužit, nejdéle však o další měsíc.
Z ustanovení §37 odst. 5 téhož zákona vyplývá, že nebude-li podání v této lhůtě
doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud
řízení o takovém podání usnesením odmítne, nestanoví -li zákon jiný procesní důsledek.
O tom musí být podatel ve výzvě poučen.
Nejvyšší správní soud ve světle předestřeného věc posoudil a zjistil, že krajský
soud ve věci postupoval zcela v souladu se zákonem a řádně právního zástupce
stěžovatelky vyzval k doplnění a opravení blanketní kasační stížnosti. Neopomenul jej ani
řádně poučit o následcích nesplnění této povinnosti. Právní zástupce stěžovatelky však
do dnešního dne důvody kasační stížnosti nedoplnil. Kasační stížnost tak postrádá
základní náležitosti stanovené v §106 odst. 1 s. ř. s. a pro tento nedostatek není možné
v řízení o ní pokračovat. Z logiky věci vyplývá, že při absenci důvodů podání kasační
stížnosti nemůže být Nejvyššímu správnímu soudu vůbec zřejmé, v čem konkrétně
stěžovatelka spatřuje nedostatky napadeného rozhodnutí a co konkrétně má být
v kasačním řízení přezkoumáváno. Nejvyšší správní soud proto předmětnou kasační
stížnost ve smyslu §37 odst. 5 s. ř. s., za použití §120 s. ř. s., odmítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3, větu první, s. ř. s.,
ve spojení s §120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů
řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 7. června 2011
JUDr. Radan Malík
předseda senátu