ECLI:CZ:NSS:2011:KONF.56.2011:13
sp. zn. Konf 56/2011 - 13
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka,
JUDr. Romana Fialy, JUDr. Michala Mazance, JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Marie Žiškové,
rozhodl o návrhu Českého telekomunikačního úřadu, se sídlem v Praze 9, Sokolovská 219
(adresa pro doručování: poštovní přihrádka 02, 225 02 Praha 025) na rozhodnutí kompetenčního
sporu mezi ním, Obvodním soudem pro Prahu 4 a Městským soudem v Praze, a dalších
účastníků sporu vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 73 EC 2101/2009,
o 10 000 Kč: žalobkyně UPC Česká republika, a. s., IČ 00562262, se sídlem v Praze 4,
Závišova 5, a žalovaného R. H.,
takto:
I. P ř í s l u š n ý vydat rozhodnutí ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4
pod sp. zn. 73 EC 2101/2009, o zaplacení smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč za nevrácení
vypůjčeného zařízení, je soud.
II. Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 1. 10. 2010, čj. 73 EC 2101/2009 - 32,
a Městského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2010, čj. 28 Co 23/2011 - 40, se zrušují .
Odůvodnění:
Návrhem doručeným dne 13. června 2011 zvláštnímu senátu zřízenému podle zákona
č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, se Český telekomunikační úřad
domáhal, aby zvláštní senát rozhodl spor o pravomoc vzniklý ve smyslu §1 odst. 1 písm. a)
zákona č. 131/2002 Sb. mezi Českým telekomunikačním úřadem, Obvodním soudem pro Prahu
4 a Městským soudem v Praze ve věci žaloby o zaplacení částky 10 000 Kč, vedené u tohoto
soudu pod sp. zn. 73 EC 2101/2009.
Z předloženého soudního spisu vyplynuly následující skutečnosti:
Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 23. 9. 2007 smlouvu o poskytování veřejně
dostupných služeb elektronických komunikací č. 1985262-9 a dohodu o změně této Smlouvy dne
7. 5. 2008, jejichž součástí byly Všeobecné podmínky. Podle článku 3 a násl. těchto podmínek
vyúčtovala žalobkyně žalovanému smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč za zapůjčené a nevrácené
zařízení.
Protože žalovaný pohledávku ve výši 10 000 Kč ani po výzvě upomínkou neuhradil,
podala žalobkyně dne 14. 8. 2009 u Obvodního soudu pro Prahu 4 návrh na vydání
elektronického platebního rozkazu a navrhla, aby obvodní soud uložil žalovanému zaplatit
uvedenou částku jako smluvní pokutu a nahradit náklady soudního řízení.
Obvodní soud pro Prahu 4 usnesením ze dne 1. 10. 2010, čj. 73 EC 2101/2009 - 32,
řízení o žalobě podle §104 odst. 1 o. s. ř. zastavil s tím, že po právní moci usnesení bude věc
postoupena Českému telekomunikačnímu úřadu. V odůvodnění uvedl, že předmětem řízení
je spor mezi osobou vykonávající komunikační činnost a účastníkem, popř. uživatelem, který
má řešit Český telekomunikační úřad na základě §129 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb.,
o elektronických komunikacích.
K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze usnesením ze dne 9. března 2010,
čj. 28 Co 23/2011 - 40, usnesení obvodního soudu potvrdil. V odůvodnění uvedl, že účastníci
v předmětné věci uzavřeli smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických
komunikací podle §262 odst. 1 obch. zák. a zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických
komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), a je tudíž třeba ji posuzovat
podle tohoto zákona. Tímto zákonem byl současně zřízen Český telekomunikační úřad, jemuž
bylo svěřeno rozhodovat spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost a účastníkem,
popřípadě uživatelem na straně druhé, pokud se spor týká povinností, uložených tímto zákonem
nebo na jeho základě (§129 odst. 1). Odkázal přitom na usnesení zvláštního senátu
čj. Konf 27/2008 - 7.
Následně podal Český telekomunikační úřad návrh na řešení kompetenčního sporu
ve věci povinnosti žalovaného uhradit smluvní pokutu za nevrácení zapůjčeného zařízení.
V předmětné věci specifikovala žalobkyně svou pohledávku jako smluvní pokutu za nevrácené
zařízení MODEM (TP000F9F137814) a STB BOX DVR HANDAN CV 6000
(0824BBF12DS04566) do 7 dnů od data ukončení smlouvy podle čl. 3 Všeobecných podmínek.
Navrhovatel se domnívá, že je oprávněn rozhodovat ve věcech elektronických komunikací pouze
spory o otázkách souvisejících se samotným poskytováním služeb elektronických komunikací,
eventuálně o ujednáních na ně úzce navazujících; ujednání o povinnosti zaplatit smluvní pokutu
za nevrácení zapůjčeného zařízení přitom takovým ujednáním není. Jedná se o soukromoprávní
vztah mezi účastníky a z toho důvodu je k rozhodování příslušný Obvodní soud pro Prahu 4,
nikoli správní orgán. Odkázal přitom na usnesení zvláštního senátu ze dne 20. 7. 2009,
sp. zn. Konf 50/2009, týkající se obdobného smluvního ujednání.
Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi správním úřadem a obecným soudem
se zvláštní senát řídil následující úvahou:
S účinností od 1. ledna 2003 se postupuje při kladných nebo záporných kompetenčních
sporech o pravomoc nebo věcnou příslušnost vydat rozhodnutí podle zákona č. 131/2002 Sb.,
o rozhodování některých kompetenčních sporů.
Smluvní pokuta je typickým soukromoprávním institutem; jde o způsob zajištění závazku,
jehož účelem je zpravidla peněžitá sankce za porušení či nesplnění (smluvní) povinnosti
(§544 odst. 1 o. z.). Při posuzování pravomoci k rozhodování sporů na úseku elektronických
komunikací, jejichž předmětem je právě nárok na smluvní pokutu, je však nutné především
vycházet z charakteru povinnosti, která byla porušena. Vztah mezi porušenou povinností
a nárokem na smluvní pokutu je totiž vztahem příčiny a následku, které nelze posuzovat
odděleně; existence porušení povinnosti je přitom určující pro existenci nároku na smluvní
pokutu, nikoliv obráceně. O smluvní pokutě tedy bude rozhodovat ten orgán, který je podle
zákona příslušný k rozhodování sporů o porušení povinnosti, za něž je smluvní pokuta
vymáhána.
Zákon o elektronických komunikacích rozdělil působnost ve vykonávání státní správy
v oblasti elektronických komunikací mezi ministerstvo a Český telekomunikační úřad (§3 a §105
a násl. zákona o elektronických komunikacích). Podle ustanovení §108 odst. 1 písm. g) tohoto
zákona rozhoduje ve sporech, stanoví-li tak tento zákon, Český telekomunikační úřad. Podle
§129 odst. 1 věta prvá zákona rozhoduje Český telekomunikační úřad spory mezi osobou
vykonávající komunikační činnost (§7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem
na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností
uložených tímto zákonem nebo na jeho základě.
Komunikačními činnostmi podle §7 zákona o elektronických komunikacích jsou
a) zajišťování sítí elektronických komunikací, b) poskytování služeb elektronických komunikací,
c) provozování přístrojů.
Předmětem řízení v této věci je však smluvní pokuta za porušení povinnosti vrátit
zapůjčené zařízení poté, co byla smlouva ukončena. Výpůjčka věci je běžný soukromoprávní
vztah a rozhodování o smluvních sankcích plynoucích z porušení povinností vztahujících
se k výpůjčce přísluší soudu. Již ve svém usnesení ze dne 13. 10. 2005, čj. Konf 99/2004 - 5
(publikováno pod č. 1478/2008 Sb. NSS), zvláštní senát uvedl, že spor o nároky plynoucí z porušení
povinnosti vypůjčitele vrátit zařízení sloužící k přijímání signálu digitálního satelitního vysílání, které mu osoba
vykonávající komunikační činnost coby půjčitel předala v návaznosti na uzavření smlouvy o poskytování služby
elektronických komunikací, není sporem týkajícím se povinností uložených zákonem o elektronických
komunikacích nebo na jeho základě, o němž by měl rozhodovat Český telekomunikační úřad (§129 odst. 1
tohoto zákona), nýbrž sporem vyplývajícím ze soukromoprávního vztahu.
Rozhodování v této věci tedy zákon Českému telekomunikačnímu úřadu nesvěřuje;
je tu založena obecná pravomoc soudu o věci rozhodnout (§7 odst. 1 o. s. ř.). Proto zvláštní
senát usnesením dle §5 odst. 1 zákona č. 131/2002 Sb. rozhodl, že věc, týkající se zaplacení
smluvní pokuty, projedná a rozhodne soud (§9 odst. 1 o. s. ř.).
Zvláštní senát podle §5 odst. 3 zákona č. 131/2002 Sb. zruší rozhodnutí, kterým strana
kompetenčního sporu popřela svou pravomoc o věci rozhodovat, ačkoliv podle rozhodnutí
zvláštního senátu je vydání rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení
v její pravomoci. Dalším výrokem proto zvláštní senát zrušil usnesení Obvodního soudu
pro Prahu 4 ze dne 1. 10. 2010, čj. 73 EC 2101/2009 - 32, a Městského soudu v Praze ze dne
9. 3. 2010, čj. 28 Co 23/2011 - 40.
Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle §5 odst. 5 zákona č. 131/2002 Sb.
závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní
orgány [§4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] i soudy. Dále bude tedy Obvodní soud pro Prahu 4
pokračovat v původním řízení o podané žalobě.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 9. listopadu 2011
JUDr. Pavel Vrcha
předseda zvláštního senátu