ECLI:CZ:NSS:2011:NA.157.2011:8
sp. zn. Na 157/2011 - 8
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka
a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Marie Žiškové v právní věci žalobce T. Š., proti
žalovanému Krajskému úřadu kraje Vysočina, se sídlem Jihlava, Žižkova 57, o návrhu
žalovaného na obnovu řízení ukončeného pravomocným usnesením Nejvyššího správního soudu
ze dne 29. 4. 2011, č. j. 2 As 42/2011 – 47,
takto:
I. Návrh na povolení obnovy řízení se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2011, č. j. 2 As 42/2011 – 47 byla
pro opožděnost odmítnuta kasační stížnost žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně
ze dne 20. 12. 2010, č. j. 57 A 62/2010 – 24, ve znění opravného usnesení ze dne 21. 3. 2011,
č. j. 57 A 62/2010 – 44. Dne 23. 6. 2011 obdržel Nejvyšší správní soud podání žalovaného,
označené jako návrh na obnovu řízení. Žalovaný se jím, s odkazem na ustanovení §111 a násl.
soudního řádu správního (dále též „s. ř. s.“), domáhá obnovy řízení ve shora uvedené věci. Svůj
návrh odůvodnil tím, že Nejvyšší správní soud při svém rozhodování vycházel z nesprávného
údaje o okamžiku doručení kasační stížnosti proti shora uvedenému rozsudku, který následně
vyústil v její odmítnutí. Žalovaný tak odmítá závěr zdejšího soudu, že zmiňovaná kasační stížnost
byla doručena osobně na podatelnu Krajského soudu v Brně dne 31. 1. 2011 (tedy až po uplynutí
zákonné lhůty pro její podání) a naopak tvrdí, že kasační stížnost byla zákonem předepsaným
způsobem doručena do datové schránky Krajského soudu v Brně dne 27. 1. 2011 (tedy ještě
v rámci otevřené lhůty). Tuto skutečnost dokládá doručenkou k příslušné datové zprávě
(ID 36261413) s tím, že jde o novou skutečnost, která nemohla být bez viny žalovaného
uplatněna v řízení o kasační stížnosti. Současně žalovaný uvádí, že si je vědom skutečnosti,
že soudní řád správní obnovu řízení proti rozhodnutím o kasační stížnosti nepřipouští; návrh
přesto podává, neboť má za to, že jde o jediný způsob, jak odklidit zmatečné usnesení zdejšího
soudu.
Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval splněním procesních podmínek pro meritorní
projednání podaného návrhu, a to zejména otázkou jeho přípustnosti.
Podle ustanovení §111 s. ř. s. řízení ukončené pravomocným rozsudkem se na návrh účastníka
obnoví, jestliže vyšly najevo důkazy nebo skutečnosti, které bez jeho viny nebyly nebo nemohly být v původním
řízení uplatněny, popřípadě bylo jinak rozhodnuto o předběžné otázce, jestliže výsledek obnoveného řízení může
být pro něj příznivější.
Podle ustanovení §114 odst. 2 s. ř. s. obnova řízení není přípustná proti rozhodnutí o kasační
stížnosti.
S ohledem na posledně zmiňované ustanovení je zcela evidentní, že zákon obnovu řízení
proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti vylučuje, a to bez jakýchkoli
výjimek. Bez ohledu na případnou důvodnost argumentace žalovaného jde tedy o návrh, který
je per se nepřípustný.
Podle ustanovení §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením
odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný.
S ohledem na shora uvedené skutečnosti tedy Nejvyššímu správnímu soudu nezbylo,
než návrh žalovaného na obnovu řízení zakončeného usnesením zdejšího soudu ze dne
29. 4. 2011, č. j. 2 As 42/2011 – 47 pro nepřípustnost odmítnout [§46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.,
§120 s. ř. s.].
O nákladech tohoto řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení §60 odst. 3, věty první
s. ř. s., za použití ustanovení §120 s. ř. s., dle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu
nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. června 2011
JUDr. Vojtěch Šimíček
předseda senátu