ECLI:CZ:NSS:2011:NA.175.2011:63
sp. zn. Na 175/2011 - 63
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové
a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka a Mgr. Radovana Havelce v právní věci navrhovatele: F. O.,
proti odpůrci: Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, se sídlem Orlická 2020/4,
Praha 3, v řízení o návrhu navrhovatele ze dne 20. 12. 2010 ve znění doplnění ze dne 29. 87. 2011
na obnovu řízení vedeného Městským soudem v Praze pod sp. zn. 9 Ca 89/2009,
takto:
Věc se vrací Městskému soudu v Praze.
Odůvodnění:
V návrhu na obnovu řízení se navrhovatel domáhá obnovy řízení ve věci „upírání
starobního důchodu a na upírání povinné rehabilitace komunistického odsouzení v rejstříku
trestů“. V uvedené věci byla žaloba proti rozhodnutí Rozhodčího orgánu Všeobecné zdravotní
pojišťovny České republiky ze dne 14. 1. 2009, č. j. 16279/08/Ld, č. j. 16280/08/Ld, vedená
Městským soudem v Praze pod sp. zn. 9 Ca 89/2009, odmítnuta usnesením ze dne 4. 5. 2009,
neboť žalobce neodstranil ve lhůtě vady podání. Řízení o kasační stížnosti směřující proti tomuto
usnesení o odmítnutí věci pak bylo městským soudem zastaveno usnesením ze dne 13. 8. 2009
pro nezaplacení soudního poplatku. Kasační stížnost proti tomuto usnesení byla odmítnuta
Nejvyšším správním soudem usnesením ze dne 23. 4. 2010, č. j. 2 As 30/2010 - 30, neboť
stěžovatel nebyl zastoupen advokátem.
Navrhovatel posléze podal návrh na obnovu řízení ve věci sp. zn. 9 Ca 89/2009. Tento
návrh byl pro nepřípustnost odmítnut Městským soudem v Praze usnesením ze dne 28. 7. 2010,
č. j. 9 Ca 142/2010- 6. Proti tomuto usnesení byla podána kasační stížnost. V rámci řízení o ní byl
stěžovatel vyzván městským soudem, aby ve stanovené lhůtě odstranil její vady. Stěžovatel namítl
podjatost soudců městského soudu. O této námitce rozhodl Nejvyšší správní soud usnesením
ze dne 9. 12. 2010, č. j. Nao 99/2010 - 23, tak, že uvedení soudci městského soudu nejsou
vyloučeni z projednávání a rozhodování ve věci řízení o předmětné kasační stížnosti. Řízení
o této kasační stížnosti pak bylo městským soudem zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku
usnesením ze dne 14. 7. 2011, č. j. 9 A 142/2010 - 36.
Navrhovatel rovněž podal dne 20. 12. 2010 návrh označený jako „odvolání a další žaloba
na obnovu řízení“. Brojil v něm rovněž proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
9. 12. 2010, č. j. Nao 99/2010 - 23 (viz shora). Městský soud proto tento návrh postoupil
usnesením ze dne 22. 4. 2011, č. j. 9 A 142/2010 - 46, Nejvyššímu správnímu soudu.
Zdejšímu soudu bylo doručeno podání ze dne 15. 7. 2011, v němž navrhovatel uvádí,
že nesouhlasí s postoupením věci Nejvyššímu správnímu soudu. Nedomáhá se totiž obnovy
řízení sp. zn. Nao 99/2011, neboť je bezpředmětné se domáhat obnovy řízení, kterým bylo
rozhodnuto o námitce podjatosti. Nejvyšší správní soud se proto navrhovatele dotázal přípisem
ze dne 27. 7. 2011, č. j. Na 175/2011 - 59, zda je podání ze dne 15. 7. 2011 kasační stížností proti
rozhodnutí městského soudu o postoupení věci ze dne 22. 4. 2011, č. j. 9 A 142/2010 - 46,
nebo zpětvzetím návrhu na obnovu řízení vedeného Nejvyš ším správním soudem pod
sp. zn. Nao 99/2010. Navrhovatel přípisem ze dne 29. 7. 2011 Nejvyššímu správnímu soudu
sdělil, že nežádal obnovu řízení sp. zn. Nao 99/2010, nýbrž obnovu řízení ve věci samé
(tj. ve věci „upírání starobního důchodu a na upírání povinné rehabilitace komunistického
odsouzení v rejstříku trestů“).
Z toho je patrné, že navrhovatel nežádá obnovu řízení vedeného u Nejvyššího správního
soudu, nýbrž u Městského soudu v Praze. Podle §113 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád
správní (dále jen „s. ř. s.“), je k řízení ve věci obnovy řízení příslušný soud, který vydal
rozhodnutí, proti němuž návrh na obnovu řízení směřuje. Navrhovatel výslovně uvedl, že jeho
návrh nesměřuje proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, nýbrž proti „rozhodnutí ve věci
samé“, které vydal Městský soud v Praze.
Byť návrh na obnovu řízení mohl být městským soudem posouzen jako návrh na obnovu
řízení směřující proti rozhodnutí o podjat osti Nejvyšším správním soudem a postoupení věci
tomuto soudu se mohlo jevit jako důvodné, po upřesnění návrhu vyšlo najevo, že se o návrh,
o němž by měl rozhodovat Nejvyšší správní soud, nejedná. Po upřesnění návrhu navrhovatelem
je zřejmé, že se fakticky domáhá obnovy řízení ve vztahu k rozhodnutí městského soudu, byť
bude namístě, aby návrhem dotčené řízení ještě blíže specifikoval poukazem na konkrétní
rozhodnutí.
S ohledem na tuto skutečnost Nejvyšší správní soud podle §7 odst. 5 s. ř. s. vrátil věc
Městskému soudu v Praze jako soudu příslušnému rozhodnout o návrhu.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 4. srpna 2011
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu