ECLI:CZ:NSS:2011:NA.335.2010:18
sp. zn. Na 335/2010 - 18
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Karla Šimky a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci navrhovatelky: L. P., ve
věci podání ze dne 20. 12. 2010,
takto:
I. Podání navrhovatelky ze dne 20. 12. 2010 se odmítá .
II. Navrhovatelka nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Navrhovatelka se na Nejvyšší správní soud obrátila podáním ze dne 20. 12. 2010, v němž
si především stěžovala na jednání JUDr. K. a JUDr. H. a uváděla, že jí náleží dlužné pachtovné ve
výši 1 200 000 Kč. Z jejího podání však nebylo zřejmé, vzhledem k ne zcela uspořádanému
vylíčení skutkových okolností, kdo a jakým způsobem se měl dopustit nezákonnosti, v čem měla
spočívat a čeho se v této souvislosti navrhovatelka domáhá. Nebylo tak zřejmé, zda se jedná o
žalobu podle s. ř. s. nebo návrh podle o. s. ř. či o jiné podání.
Podle ust. §37 odst. 3 s. ř. s. musí být z každého podání zřejmé, čeho se týká, kdo jej činí,
proti komu směřuje, co navrhuje, a musí být podepsáno a datováno. Ten, kdo činí podání (dále
jen „podatel“) v podání uvede o své osobě osobní údaje jen v nezbytném rozsahu; vždy uvede
jméno, příjmení a adresu, na kterou mu lze doručovat. Jiné osobní úda je uvede jen tehdy, je-li
toho třeba s ohledem na povahu věci, která má být soudem projednána. Podléhá-li podání
soudnímu poplatku, musí být opatřeno kolkovou známkou v odpovídající hodnotě a musí
k němu být připojeny listiny, jichž se podatel dovolává. Po dání, které je třeba doručit ostatním
účastníkům a osobám na řízení zúčastněným, musí být předloženo v potřebném počtu stejnopisů.
Protože podání navrhovatelky nesplňovalo výše uvedené náležitosti, byla navrhovatelka
v souladu s ust. §37 odst. 5 s. ř. s. vyzvána usnesením ze dne 21. 1. 2010, č. j. Na 335/2010 – 6,
aby své podání doplnila tak, aby bylo zřejmé, čeho se týká, proti komu konkrétně sm ěřuje a čeho
se jím domáhá, zda např. náhrady škody či zaplacení dlužné částky. Nejvyšší správní soud k tomu
stanovil lhůtu 15 dnů. Současně byla navrhovatelka poučena o následcích neodstranění těchto
vad.
Navrhovatelka na výzvu reagovala přípisem, v němž sdělila, že se domáhá vrácení
dlužných částek, a to částky 200 000 Kč, kterou požaduje po Pozemkovém fondu, a částky
1 000 000 Kč, kterou požaduje od družstva Pustiměř. Dále požaduje vrácení písemností
odzicených advokátem. Navrhovatelka tedy výzvě k doplnění podání vyhověla natolik,
že je seznatelné, čeho a vůči komu se svým návrhem domáhá.
Z toho, co uvedla navrhovatelka v doplnění svého podání, je zřejmé, že požaduje
zaplacení peněžité částky, a to od družstva Pustiměř a Pozemkového fondu České republiky.
Uvedené nároky mají povahu nároků občanskoprávních. K jejich projednání a k rozhodnutí
o nich mají pravomoc soudy v občanském soudním řízení, zatímco soudy ve správním soudnictví
takovou pravomoc nemají. Dále navrhovatelka požaduje vrácení odcizených písemností
od JUDr. D. K. I tato navrhovatelkou uváděná skutečnost nemůže být předmětem řízení ve
správním soudnictví, jedná se nejspíše o nárok, který může být předmětem žaloby na vydání věci
podle občanského soudního řádu.
Podle ust. §46 odst. 2 s. ř. s. soud návrh odmítne tehdy, domáhá -li se navrhovatel
rozhodnutí ve sporu nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském
soudním řízení, anebo domáhá-li se návrhem přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán
rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci. V usnesení o odmítnutí
návrhu musí být navrhovatel poučen o tom, že do jednoho měsíce od právní moci usnesení může
podat žalobu a ke kterému věcně příslušnému soudu.
Vzhledem k tomu, že navrhovatelka se domáhá rozhodnutí v právní věci, o které
má jednat soud v občanském soudním řízení, přičemž k projednání věci jsou podle toho,
co navrhovatelka uvedla, věcně příslušné okresní soudy, Nejvyšší správní soud její podání podle
ust. §46 odst. 2 věty první s. ř. s. odmítl.
O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud podle ust. §60 odst. 3 věta první
s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba
odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
Navrhovatelka může do jednoho měsíce od právní moci usnesení podat žalobu
k okresnímu soudu.
Odmítl-li návrh na zahájení řízení Nejvyšší správní soud, protože šlo o věc,
kterou soudy projednávají a rozhodují v občanském soudním řízení, a došla -li
soudu příslušnému k občanskému soudnímu řízení do jednoho měsíce od právní
moci usnesení žaloba (návrh na zahájení řízení) v této věci, platí, že řízení
o ní je u soudu zahájeno dnem, kdy soudu došla odmítnutá žaloba (návrh
na zahájení řízení).
V Brně dne 31. března 2011
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu