ECLI:CZ:NSS:2011:NAO.80.2011:49
sp. zn. Nao 80/2011 - 49
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Hubáčka
a soudců JUDr. Elišky Cihlářové a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: J. T., zastoupen
JUDr. Klárou Samkovou, Ph.D, advokátkou vykonávající advokacii ve společnosti Advokátní
kancelář Samková Veselá s. r. o. se sídlem Španělská 6, Praha 2, proti žalovanému: Ministerstvo
vnitra, orgán sociálního zabezpečení, PO BOX 122 Praha 4, v řízení o žalobě proti
rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 24. 6. 2011, č. .j. OSZ-129405–49/M–To-2011, k námitce
podjatosti vznesené žalovaným Ministerstvem vnitra proti soudkyni Krajského soudu v Ústí nad
Labem, pobočky v Liberci, Mgr. Lucii Trejbalové,
takto:
Soudkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, Mgr. Lucie
Trejbalová není vyloučena z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu
v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, pod sp. zn. 60 Ad 14/2011.
Odůvodnění:
Rozhodnutím prvního náměstka ministra vnitra ze dne 24. 6. 2011,
č. j. OSZ-129405-49/M–To-2011, bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Ministerstva
vnitra, orgánu sociálního zabezpečení, ze dne 30. 4. 2009, č. j. OSZ-129405-14/VD-Ná-2009,
jímž byl žalobci odňat plný invalidní důchod od 1. 6. 2009.
Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce J. T. žalobu, o níž nebylo dosud rozhodnuto.
Žalované Ministerstvo vnitra ve vyjádření k žalobě především poukazuje na to, že žaloba
směřuje proti správnímu orgánu I. stupně, který nevydal napadené rozhodnutí, a současně
vzneslo námitku podjatosti proti samosoudkyni Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky
v Liberci, Mgr. Lucii Trejbalové.
Žalované Ministerstvo vnitra v námitce podjatosti uvedlo, že samosoudkyně Mgr. Lucie
Trejbalová je vyloučena z projednávání a rozhodování věci, neboť se již podílela na projednávání
a rozhodování věci v předchozím soudním řízení (rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem,
pobočky v Liberci ze dne 28. 6. 2010, č. j. 60 Ad 10/2010 - 49, rozsudek Krajského soudu v Ústí
nad Labem, pobočky v Liberci ze dne 7. 2. 2011, č. j. 60 Ad 17/2010 - 46). Ministerstvo vnitra
se o důvodu podjatosti dovědělo dne 19. 9. 2011, kdy mu datovou schránkou byla doručena
písemnost, z níž seznalo, že věc má být projednávána a rozhodována právě Mgr. Lucií
Trejbalovou.
Samosoudkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, Mgr. Lucie
Trejbalová ke vznesené námitce podjatosti uvedla, že se necítí být podjatým soudcem a že jí není
známa žádná skutečnost, z níž by měly vyplynout případné pochybnosti o její podjatosti. Žalobce,
jeho zástupkyni, ani pověřeného zástupce žalovaného správního orgánu osobně nezná a nemá
žádný vztah k projednávané věci. Nepodílela se na projednávání věci před správním orgánem
a má za to, že předchozí soudní řízení o žalobách žalobce proti správním rozhodnutím,
o nichž rozhodovala, nejsou důvodem pro její vyloučení z rozhodování věci vedené
pod sp. zn. 60 Ad 14/2011.
Nejvyšší správní soud neshledal důvod pro vyloučení samosoudkyně Krajského soudu
v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, Mgr. Lucie Trejbalové z projednávání a rozhodování dané
věci.
Podle ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí
věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům
je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení.
Důvodem k vyloučení soudce přitom nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení
o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Za poměr k věci se považuje přímý zájem soudce na projednávané věci, zejména zájem
na jejím výsledku. Vyloučen by byl také soudce, který by získal o věci poznatky jiným způsobem
než dokazováním při jednání. Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům
či jejich zástupcům – kromě vztahů příbuzenských a obdobných vztahů – mohou vzniknout
i tehdy, je-li soudcův vztah k účastníkům, případně zástupcům, přátelský či naopak zjevně
nepřátelský.
V projednávané věci však žádný z těchto důvodů není dán a není ani tvrzen.
Mgr. Lucie Trejbalová se rovněž nepodílela na projednávání nebo rozhodování
předmětné věci u příslušného správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení.
Rozhodování věci v předchozím soudním řízení je třeba chápat nikoli časově (tedy jako jakékoliv
řízení před správním soudem, jehož byl J. T. nebo Ministerstvo vnitra účastníkem a v němž se
soudkyně podílela na rozhodování), nýbrž instančně. Podíl soudce na rozhodování
v „předchozím soudním řízení“ ve smyslu §8 odst. 1 s. ř. s., který zakládá důvod pro jeho
vyloučení, se tedy týká rozhodování ve stejné věci u soudu nižšího stupně; „předchozím soudním
řízením“ není řízení v jiné soudní věci, byť by se i týkala týchž účastníků. (srov. č. 53/2004 Sb.
NSS). Vyloučen by byl jen soudce, který by o téže věci rozhodoval nejprve v řízení u krajského
soudu (resp. Městského soudu v Praze) a následně pak v řízení kasačním u Nejvyššího správního
soudu. O takový případ zde vůbec nejde.
Zákon v §8 odst. 1 s. ř. s. stanoví, že důvodem k vyloučení soudce nejsou ani okolnosti,
které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných
věcech. Rozhodování soudce v jiných – souvisejících či nesouvisejících – věcech proto nemůže
již ze zákona vést k vyloučení soudce, byť by v těchto věcech byl účastník neúspěšný (§8
odst. 1 s. ř. s. in fine). Právě v rozhodovací činnosti soudce se projevuje jeho nezávislost,
a účastníkův nesouhlas s právními závěry, které soudce dříve vyslovil, je při hodnocení otázek
podjatosti nevýznamný. Případné rozhodování Mgr. Lucie Trejbalové v jiných věcech účastníků
tedy nemá žádnou právní relevanci. Soudce může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních
důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení účastníka o nespravedlivosti dřívějšího rozhodnutí
či neústavnosti postupu soudu, které se projevuje polemikou s názory soudu
a jejich zpochybňováním. Zpochybňovat rozhodnutí soudu jistě lze; k tomu však slouží opravné
prostředky (jsou-li přípustné), nikoli námitka podjatosti.
Nejvyšší správní soud proto o námitce podjatosti rozhodl tak, jak je ve výroku tohoto
usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 31. října 2011
JUDr. Jaroslav Hubáček
předseda senátu