ECLI:CZ:NSS:2011:PST.23.2011:26
sp. zn. Pst 23/2011 - 26
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka
a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Jakuba Camrdy, JUDr. Zdeňka Kühna, JUDr. Radana
Malíka, JUDr. Jana Passera a JUDr. Petra Průchy v právní věci navrhovatele: vláda, se sídlem
nábřeží Edvarda Beneše 4, Praha 1 – Malá Strana, za kterou jedná na základě pověření
JUDr. Václav Henych, ředitel odboru všeobecné správy Ministerstva vnitra, se sídlem
nám. Hrdinů 3, Praha 4, proti odpůrci: politická strana Demokratická Unie České republiky,
se sídlem Všebořická 603, Ústí nad Labem, v řízení o návrhu na rozpuštění politické strany,
takto:
I. Politická strana Demokratická Unie České republiky se r o z p o u š t í .
II. Navrhovateli se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.
III. Likvidátorem se u r č u je Mgr. Radslav Janeček, advokát, se sídlem Bubeníčkova
44, Brno.
Odůvodnění:
[1.] Dne 24. 6. 2011 podala u Nejvyššího správního soudu vláda (dále jen „navrhovatel“) návrh
na rozpuštění politické strany Demokratická Unie České republiky podle ustanovení §15 odst. 1
zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „zákon o politických stranách“). Navrhovatel uvedl, že rozsudkem
Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 2. 2008, č. j. Pst 19/2007 - 41, byla činnost odpůrce
pozastavena, a to pro opakované nesplnění povinností plynoucích z ustanovení §18 odst. 1
zákona o politických stranách. Odpůrce pochybil v tom, že nepředložil Poslanecké sněmovně
úplné výroční finanční zprávy za roky 2005 a 2006. Přitom podle ustanovení §14 odst. 2
cit. zákona mohou strany a hnutí, jejichž činnost byla pozastavena, činit pouze úkony zaměřené
na odstranění stavu, který byl důvodem k rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti,
a to nejdéle po dobu jednoho roku. Trvají-li nadále skutečnosti, pro které byla jejich činnost
pozastavena, lze podat návrh na rozpuštění.
[2.] Po pozastavení činnosti odpůrce dodatečně doplnil výroční finanční zprávy za rok 2005
a 2006, avšak výroční finanční zpráva za rok 2006 nebyla Poslaneckou sněmovnou dosud uznána
za úplnou, neboť neobsahuje přehled o darech a dárcích a přehled o celkových příjmech
a výdajích v členění stanoveném zákonem. Navrhovatel také uvádí, že odpůrce dále nesplnil
svoji zákonnou povinnost, v dané věci předložit Poslanecké sněmovně výroční finanční zpráv u
za rok 2009, což vyplývá z usnesení Poslanecké sněmovny č. 1677 ze 78. schůze konané dne
16. 4. 2010 ve vztahu k roku 2009, a neučinil tak ani dodatečně .
[3.] Odpůrce se k návrhu nevyjádřil.
[4.] Z obsahu spisu soud konstatuje, že odpůrce předložil neúplnou výroční finanční zprávu
za rok 2006 a vůbec nepředložil výroční finanční zprávu za rok 2009 (viz citované usnesení
č. 1677) a za rok 2010 (viz usnesení Poslanecké sněmovny č. 474 ze 16. schůze konané dne
5. 5. 2011 ve vztahu k roku 2010). Neučinil tak ani dodatečně .
[5.] Podle ustanovení §51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném
znění (dále jen „s. ř. s.“), rozhodl Nejvyšší správní soud se souhlasem účastníků řízení
bez nařízení jednání.
[6.] Protože podle ustanovení §96 s. ř. s. rozhoduje soud v tomto řízení podle skutkového
stavu, který tu je v době rozhodnutí soudu, vyžádal si od Poslanecké sněmovny aktuální
informaci ohledně předmětných výročních finančních zpráv.
[7.] Z přípisu ing. M. H., tajemnice Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny PČR, ze dne 4.
8. 2011, č. j. KV/2.8.11/9001/302/143H, soud zjistil, že k uvedenému datu odpůrce Poslanecké
sněmovně nepředložil doplnění neúplné výroční finanční zprávy za rok 2006 a vůbec nepředložil
výroční finanční zprávy za roky 2009 a 2010.
[8.] Na základě těchto skutečností dospěl soud k následujícím závěrům.
[9.] Podle ustanovení §4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet
činnost strany a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění
demokratických základů státu. Z ustanovení §18 odst. 1 stejného zákona vyplývá povinnost stran
a hnutí předložit každoročně do 1. dubna Poslanecké sněmovně k informaci výroční finanční
zprávu v členění konkretizovaném pod body a) až e) tohoto ustanovení. Podle ustanovení §14
odst. 1 zákona může být činnost strany a hnutí rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže jejich
činnost je v rozporu s §1 až 5, §6 odst. 5 a §17 až 19 nebo se stanovami.
[10.] Ustanovení §15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího
správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí
a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení
podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany
nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší
správní soud v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu pátého s. ř. s.
[11.] Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že podaný návrh je důvodný,
neboť z údajů obsažených ve spise (konkrétně z citovaných usnesení Poslanecké sněmovny) bylo
zjištěno, že odpůrce skutečně nesplnil zákonem uložené povinnosti, když opakovaně v zákonem
stanoveném termínu nepředložil příslušnému orgánu, tj. Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR,
úplnou výroční finanční zprávu, a to za rok 2006, a vůbec nepředložil výroční finanční zprávy
za roky 2009 a 2010 a neučinil tak ani později. Odpůrce tedy opakovaně nesplnil zákonnou
povinnost stanovenou v §18 odst. 1 zákona o politických stranách, přičemž nesplnění této
povinnosti představuje zvláštní a samostatný důvod, pro který může Nejvyšší správní soud
rozhodnout o rozpuštění strany [§13 odst. 1 písm. b) cit. zákona].
[12.] Ze znění i smyslu ustanovení §14 odst. 1 zákona o politických stranách je totiž zřejmé,
že za situace, kdy politická strana nebo politické hnutí výroční finanční zprávu nepředložily
buď vůbec, anebo ji nepředložily se zákonem požadovanými náležitostmi, a kdy se tak stalo
opakovaně, takové porušení ustanovení §18 odst. 1 zákona opodstatňuje rozpustit
politickou stranu či hnutí, jelikož platí, že „strana a hnutí mohou být zrušeny rozhodnutím soudu
o jejich rozpuštění ... jestliže i po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o pozastavení činnosti strany
nebo hnutí trvají skutečnosti, pro které byla jejich činnost pozastavena“ (§13 odst. 6 uvedeného zákona).
Právě tato situace nastala v nyní projednávané věci.
[13.] Proto Nejvyšší správní soud rozhodl o rozpuštění uvedené politické strany .
[14.] Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 1 s. ř. s., když úspěš nému
navrhovateli, který by jinak měl na náhradu nákladů právo, nevznikly v souvislosti s řízením
před Nejvyšším správním soudem náklady nad rámec jeho běžné činnosti.
[15.] Podle ustanovení §13 odst. 6 zákona o politických stranách určil Nejv yšší správní soud
likvidátorem Mgr. Radslava Janečka, advokáta se sídlem Bubeníčkova 44, Brno,
který s tímto určením souhlasí. Tento bude postupovat přiměřeně podle předpisů o likvidaci
majetku a závazků obchodních společností (§12 odst. 4 zákona o politických stranách).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky podle soudního řádu
správního přípustné.
Politická strana je o p r á v n ě n a podat návrh podle článku 87 odst. 1
písm. j) Ústavy, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o jejím rozpuštěn í není ve shodě
s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů od právní
moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má odkladný účinek
(§73 odst. 1, 2; §79 odst. 1 , věta druhá, zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním
soudu, ve znění pozdějších předpisů).
V Brně dne 17. srpna 2011
JUDr. Vojtěch Šimíček
předseda senátu