ECLI:CZ:NSS:2011:PST.26.2011:39
sp. zn. Pst 26/2011 – 39
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka
a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Jakuba Camrdy, JUDr. Zdeňka Kühna, JUDr. Radana Malíka,
JUDr. Jana Passera a JUDr. Petra Průchy v právní věci navrhovatelky: vláda, se sídlem nábřeží
Edvarda Beneše 4, Praha 1, za kterou jedná na základě pověření JUDr. Václav Henych, ředitel
odboru všeobecné správy Ministerstva vnitra, se sídlem náměstí Hrdinů 3, Praha 4, proti odpůrci:
politické hnutí Patrioti – hnutí za lepší Ústí n. L., se sídlem Moskevská 38, Ústí nad Labem,
v řízení o návrhu na rozpuštění politického hnutí,
takto:
I. Politické hnutí „Patrioti - hnutí za lepší Ústí n. L.“ se r o z p o u š t í .
II. Navrhovatelce se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
III. Likvidátorem se u r č u je Mgr. Radslav Janeček, advokát se sídlem
Bubeníčkova 44, Brno.
Odůvodnění:
I.
Vymezení věci
[1] Dne 24. 6. 2011 byl Nejvyššímu správnímu soudu doručen návrh vlády („navrhovatelka“)
na rozpuštění politického hnutí „Patrioti - hnutí za lepší Ústí n. L.“ („odpůrce“) podle §15
odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích
(„zákon o politických stranách“). V odůvodnění svého návrhu navrhovatelka uvedla,
že po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 6. 2009, čj. Pst 14/2008 - 30,
kterým byla činnost odpůrce pozastavena pro opakované nesplnění povinností vyplývajících
z §18 odst. 1 zákona o politických stranách, nedošlo k odstranění závadného stavu.
[2] Dle navrhovatelky odpůrce ve stanovené lhůtě dodatečně předložil Poslanecké sněmovně
výroční finanční zprávy za rok 2006 a 2007, avšak i po jejich doplnění zůstaly tyto neúplné.
Výroční finanční zpráva za rok 2008 byla sice zaslána, avšak po termínu a i po doplnění
neobsahuje zprávu auditora a roční účetní výkazy dle zvláštních předpisů. Dále navrhovatelka
uvedla, že výroční finanční zprávy za rok 2009 a 2010 odpůrce nedoložil vůbec. Navrhovatelka
má tedy na základě výše uvedeného za to, že po pozastavení činnosti odpůrce neučinil
odpovídající kroky k odstranění závadného stavu. Vláda proto navrhla, aby Nejvyšší správní soud
odpůrce rozpustil a jmenoval jeho likvidátora.
[3] Odpůrce byl přípisem ze dne 29. 6. 2011 vyzván, aby se k návrhu na rozpuštění vyjádřil
ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení. Vzhledem k tomu, že na uvedené adrese nebyl odpůrce
zastižen, písemnost nebylo možné odevzdat osobě oprávněné ji přijmout, ani nebylo možné
písemnost vhodit do domovní schránky odpůrce, resp. jiné schránky užívané odpůrcem, byla
písemnost v souladu s §50 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s §64 s. ř. s. v době od 3. 8. 2011
do 13. 8. 2011 vyvěšena na úřední desce zdejšího soudu za účelem jejího doručení. Odpůrce
se ani poté k návrhu žádným způsobem nevyjádřil.
[4] O návrhu rozhodoval soud v souladu s ustanovením §51 odst. 1 s. ř. s. bez jednání,
neboť navrhovatelka s tímto záměrem projevila souhlas a odpůrce se k výzvě soudu podle §51
odst. 1 s. ř. s. v zákonem dané lhůtě nevyjádřil. Má se tedy za to, že odpůrce s takovým postupem
souhlas vyslovil.
II.
Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu
[5] Nejvyšší správní soud k dané věci uvádí následující. Pravomoc a příslušnost tohoto soudu
rozhodovat o rozpuštění politických stran a hnutí je založena §15 odst. 1 zákona o politických
stranách a současně i §4 odst. 2 písm. b) ve spojení s §95 s. ř. s. Návrh na rozpuštění politické
strany nebo hnutí je oprávněna podat vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení podnětu,
může návrh podat prezident republiky (§15 odst. 1 zákona o politických stranách).
[6] Z ustanovení §18 odst. 1 téhož zákona vyplývá povinnost stran a hnutí předložit
každoročně do 1. dubna Poslanecké sněmovně k informaci výroční finanční zprávu v členění
konkretizovaném pod body a) až f) tohoto ustanovení
[7] Podle §14 odst. 1 zákona může být činnost strany a hnutí rozhodnutím soudu
pozastavena, jestliže je v rozporu s §1 až 5, §6 odst. 5 a §17 až 19 nebo se stanovami.
Při pozastavení činnosti může politická strana či hnutí činit pouze úkony zaměřené na odstranění
stavu, který byl důvodem k rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu
jednoho roku. Pokud i po pozastavení činnosti politického hnutí nadále trvají skutečnosti,
pro které byla činnost hnutí pozastavena, podají příslušné orgány žalobu ve správním soudnictví
na rozpuštění strany (§14 odst. 2 zákona o politických stranách).
[8] Politické strany a hnutí přitom mohou být zrušeny rozhodnutím soudu
o jejich rozpuštění, jestliže je jejich činnost v rozporu s §1 až §5 zákona o politických stranách
nebo jestliže i po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o pozastavení činnosti strany
nebo hnutí trvají skutečnosti, pro které byla jejich činnost pozastavena. V rozhodnutí
o rozpuštění strany a hnutí určí soud současně likvidátora, kterým nesmí být osoba, jež byla
členem této strany či hnutí (§13 odst. 6 cit. zákona).
[9] Nejvyšší správní soud v dané věci z obsahu spisu zjistil zejména následující skutečnosti.
Ve výše citovaném rozsudku (viz bod [1]), kterým byla činnost hnutí pozastavena, bylo
na základě usnesení Poslanecké sněmovny č. 295 ze 14. schůze konané dne 27. 4. 2007 a usnesení
Poslanecké sněmovny č. 777 z 30. schůze konané dne 30. 4. 2008, konstatováno, že odpůrce
opakovaně nepředložil výroční finanční zprávy za roky 2006 a 2007. Zdejší soud z tohoto
důvodu pozastavil činnost odpůrce, přičemž výslovně uvedl, že pokud nedojde k nápravě
vadného stavu ve stanovené lhůtě, podají orgány uvedené v §15 zákona o politických stranách
návrh na jeho rozpuštění.
[10] Protože Nejvyšší správní soud rozhoduje podle skutkového stavu, který tu je v době
jeho rozhodnutí (§96 s. ř. s.), vyžádal si vyjádření Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny
Parlamentu ČR, zda v mezidobí od podání návrhu splnil odpůrce svou povinnost a předložil
úplné výroční finanční zprávy alespoň dodatečně. Ve vyjádření ze dne 4. 8. 2011,
čj. KV/2.8.11/9001/302/144H, kontrolní výbor uvádí, že odpůrce k uvedenému datu
nepředložil výroční finanční zprávy za roky 2006 až 2008 v úplnosti vyžadované zákonem
o politických stranách. Výroční finanční zprávy za roky 2009 a 2010 odpůrce dosud Poslanecké
sněmovně nepředložil vůbec, což navrhovatelka dokládá usnesením Poslanecké sněmovny
č. 1221 z 56. schůze konané dne 15. 5. 2009 a dále usnesením Poslanecké sněmovny č. 1677
ze 78. schůze konané dne 16. dubna 2010.
[11] Nejvyšší správní soud při hodnocení projednávané věci vycházel zejména z následujících
úvah. Při rozhodování o rozpuštění politické strany je třeba respektovat ústavní dimenzi a dbát
na garance demokratického právního státu. Samotné pozastavení činnosti nepředstavuje nevratný
či dokonce likvidační krok ve vztahu k dotčenému politickému hnutí, ale je třeba jej vnímat jako
poslední výzvu ze strany státu k odstranění zjištěných nedostatků, po které teprve může
následovat rozpuštění daného hnutí. Politické strany a hnutí představují státem privilegované
korporace soukromého práva, nezbytné v reprezentativní formě vlády, jejichž základní funkcí
je být prostředníkem mezi státem a společností tím, že zapojují občany do správy veřejných
záležitostí, vyjadřují jejich názory a ucházejí se o jejich podporu ve svobodných volbách
v souladu s článkem 5 Ústavy a články 20 a 22 Listiny základních práv a svobod (srov. k tomu
nález sp. zn. Pl. ÚS 26/94 ze dne 18. 10. 1995, 62/4 SbNU 113; 296/1995 Sb., dostupný
na nalus.usoud.cz).
[12] Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu v tomto ohledu však jednoznačně
vyplývá, že „jestliže i po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o pozastavení činnosti politické strany
nebo politického hnutí trvají skutečnosti, pro které byla jejich činnost pozastavena, rozhodne Nejvyšší správní soud
o rozpuštění politické strany nebo hnutí podle §13 odst. 6 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických
stranách a v politických hnutích“ (srov. např. rozsudek NSS ze dne 4. 12. 2003, čj. Pst 5/2003 - 43,
publ. pod č. 299/2004 Sb. NSS; všechna zde cit. rozhodnutí NSS jsou dostupná
na www.nssoud.cz). K tomu je nutno zdůraznit, že Nejvyšší správní soud pečlivě odlišuje
případy, kdy finanční zprávy nejsou politickou stranou předloženy vůbec či nejsou opatřeny
povinnou zprávou auditora, od případů, kdy finanční zprávy sice předloženy jsou, ale vyvstane
otázka, zda tyto finanční zprávy splňují náležitosti zakotvené v §18 zákona o politických
stranách. Zároveň Nejvyšší správní soud obzvláště obezřetně dbá na to, aby nedocházelo
k přepjatému formalismu při zkoumání náležitostí předložených finančních zpráv (např. rozsudky
NSS ze dne 20. 2. 2008, čj. Pst 39/2007 – 82, či ze dne 24. 6. 2009, čj. Pst 22/2008 – 41).
[13] V daném případě je z př edložených podkladů a ze spisu zjevné, že odpůrce opakovaně
porušil povinnost předkládat finanční výroční zprávy tím, že výroční zprávy týkající se období
2006 až 2008 nedoložil v úplnosti požadované §18 zákona o politických stranách,
a to ani v náhradním termínu, jednak tím, že výroční zprávy týkající se období 2009 a 2010
nedoložil vůbec. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že odpůrce skutečně nesplnil zákonem
uložené povinnosti a neodstranil tak stav, pro který byla jeho činnost pozastavena, po dobu delší
než jeden rok od právní moci rozsudku, kterým byla jeho činnost pozastavena. Neučinil
tak ani v době rozhodování Nejvyššího správního soudu. Jednání odpůrce tak naplňuje zákonné
podmínky pro rozpuštění tohoto politického hnutí.
[14] Nejvyšší správní soud tedy dospěl k závěru, že podaný návrh je důvodný a nezbylo
mu než politické hnutí „Patrioti - hnutí za lepší Ústí n. L.“ na základě §15 odst. 1 zákona
o politických stranách a §4 odst. 2 písm. b) ve spojení s §95 s. ř. s. rozpustit.
III.
Závěr a náklady řízení
[15] S ohledem na shora uvedené skutečnosti dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že návrh
je důvodný, a proto rozhodl o rozpuštění politického hnutí „Patrioti – hnutí za lepší Ústí n. L.“.
[16] Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 1 s. ř. s. Odpůrce, který nebyl
v tomto řízení úspěšný, nemá právo na náhradu nákladů řízení. Navrhovatelce, která v řízení
úspěšná byla, nevznikly v souvislosti s řízením před Nejvyšším správním soudem náklady
převyšující rámec její běžné činnosti, a proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.
[17] Podle §13 odst. 6 zákona o politických stranách určil Nejvyšší správní soud likvidátorem
odpůrce Mgr. Radslava Janečka, advokáta se sídlem Bubeníčkova 44, Brno, který s tímto určením
souhlasí. Likvidátor bude postupovat přiměřeně podle předpisů o likvidaci majetku a závazků
obchodních společností (§12 odst. 4 zákona o politických stranách).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky podle soudního řádu
správního přípustné.
Politické hnutí je o p r á v n ě n o podat návrh podle článku 87 odst. 1
písm. j) Ústavy, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o jeho rozpuštění není ve shodě
s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů od právní
moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má odkladný účinek
(§73 odst. 1, 2; §79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním
soudu, ve znění pozdějších předpisů).
V Brně dne 15. září 2011
JUDr. Vojtěch Šimíček
předseda senátu