ECLI:CZ:NSS:2012:1.AS.85.2012:21
sp. zn. 1 As 85/2012 - 21
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců
JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobce: Obec Moravany, se sídlem
Střední 29, Moravany, zastoupen JUDr. Radkem Ondrušem, advokátem se sídlem
Těsnohlídkova 9, Brno, proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, se sídlem
Žerotínovo náměstí 3/5, Brno, za účasti osoby zúčastněné na řízení: MOOD
International, s.r.o., se sídlem Šoustalova 45, Brno, zastoupena JUDr. Zdeňkem Daňhelem,
advokátem se sídlem Těsnohlídkova 9, Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne
28. 10. 2010, čj. JMK 122468/2010, sp. zn. S-JMK 122468/2010/OÚPSŘ, v řízení o kasační
stížnosti osoby zúčastněné na řízení proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 7. 3. 2012,
čj. 31 A 2/2011 - 62, o návrhu osoby zúčastněné na řízení na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti,
takto:
I. Kasační stížnosti se odkladný účinek nepřiznává .
II. Osobě zúčastněné na řízení se u k l á d á zaplatit České republice – Nejvyššímu
správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1.000 Kč za podání návrhu na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobou napadeným rozhodnutím zastavil žalovaný řízení o návrhu osoby zúčastněné
na řízení na vydání územního rozhodnutí na stavbu výrobního objektu na pozemcích
v k. ú. Moravany u Brna, neboť žádost o vydání územního rozhodnutí se stala zjevně
bezpředmětnou ve smyslu §66 odst. 1 písm. g) správního řádu. Toto rozhodnutí krajský soud
zrušil a zavázal žalovaného vydat o žádosti osoby zúčastněné nové rozhodnutí.
Proti rozsudku krajského soudu podala osoba zúčastněná na řízení
(dále jen „stěžovatelka“) včasnou kasační stížnost, s níž spojila i návrh na přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti. V návrhu uvedla, že důvodem odkladného účinku má být to, že krajský
soud dal žalovanému pokyn vydat o žádosti stěžovatelky nové rozhodnutí v intencích
zrušovacího rozsudku.
Stěžovatelka byla Nejvyšším správním soudem přípisem ze dne 3. 5. 2012,
čj. 1 As 85/2012 – 16, vyzvána, aby ve lhůtě 5 dnů doplnila své tvrzení, jímž odůvodnila návrh
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a současně tato tvrzení doložila. Stěžovatelka
na tuto výzvu ve stanovené lhůtě nereagovala, ostatně tak neučinila doposud.
Žalobce ani žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřili.
Podle §107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně.
Podle §73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě
odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce
nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám,
a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Při rozhodování o návrhu
na přiznání odkladného účinku soud nijak nepředjímá, jaké bude meritorní rozhodnutí ve věci
samé.
Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že kasační stížnost zásadně odkladný účinek nemá.
Aby jí mohl takový účinek přiznat, musela by stěžovatelka v prvé řadě dostatečně podrobně
a určitě tvrdit, že jí hrozí újma nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může
vzniknout jiným osobám. Na podporu svých tvrzení musí samozřejmě navrhnout provedení
patřičných důkazů. Stěžovatelka ve svém návrhu pouze obecně uvedla, že krajský soud
svým zrušujícím rozsudkem zavázal žalovaného k novému rozhodnutí ve věci.
K tomu může Nejvyšší správní soud jen stručně uvést, že takovýto příkaz je pravidelným
důsledkem zrušujícího rozsudku správního soudu. Stěžovatelka ani přes výzvu soudu neuvedla,
jakou zásadní újmu jí nově vytvořená situace přinese, tedy přes výzvu soudu neunesla
ani břemeno dostatečně konkretizovaného tvrzení, ani nesplnila svoji důkazní povinnost,
a tudíž neunesla břemeno důkazní. Proto nemohl soud jejímu návrhu na přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti vyhovět a rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I.
Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá dle položky 20 sazebníku
soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudnímu
poplatku ve výši 1.000 Kč. Poplatková povinnost za návrh na vydání odkladného účinku vzniká
uložením povinnosti zaplatit soudní poplatek (§4 odst. 1 písm. h) cit. zákona per analogiam,
srov. k tomu detailně usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012 – 32). Proto stěžovatelce
soud ve výroku II. tohoto usnesení uložil povinnost uhradit soudní poplatek za podání
uvedeného návrhu.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 24. května 2012
JUDr. Josef Baxa
předseda senátu