ECLI:CZ:NSS:2012:13.KSE.14.2009:133
sp. zn. 13 Kse 14/2009 - 133
ROZHODNUTÍ
Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl dne 9. 2. 2012 v senátu pro řízení
ve věcech soudců složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a jeho členů
JUDr. Antonína Draštíka, Mgr. Pavla Punčocháře, JUDr. Stanislava Potužníka, JUDr. Jana Mikše
a JUDr. Dany Hrabcové, Ph.D., o návrhu ministra spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 16,
Praha 2, proti Mgr. T. P., soudnímu exekutorovi, Exekutorský úřad Nymburk, se sídlem 28.
října 1474/20, Nymburk, zastoupenému Mgr. Jiřím Kaňkou, advokátem se sídlem Pod
Hybšmankou 19/2339, Praha 5,
takto:
I.
Podle §19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců
a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů, s e
Mgr. T. P.,
soudní exekutor Exekutorského úřadu Nymburk,
z p r o š ť u j e
kárného obvinění pro skutky spočívající v tom, že
1.
v exekučním řízení vedeném pod sp. zn. Ex 1245/2007 provedl dne 31. 8. 2007 prostřednictvím
svých exekutorských vykonavatelů L. T. a R. P., soupis movitých věcí v rodinném domě bývalého
manžela povinné M. D. na adrese N. v. I, N. P. 62, a takto si počínal přestože před samotným
vstupem do rodinného domu a provedením soupisu měl dostatek informací, na podkladě nichž
nemohl mít důvodně zato, že se zde povinná zdržuje či že jde o věci povinné umístěné na jiném
místě, když bývalý manžel povinné K. D. předložil dohodu o vypořádání společného jmění
manželů ze dne 27. 11. 2006 obsahující prohlášení povinné, že rodinný dům-místo soupisu
vyklidila a nemá zde žádné osobní věci a zejména rozhodnutí obce o zrušení trvalého pobytu
povinné na adrese soupisu a zřízení trvalého pobytu v ohlašovně obecního úřadu pravomocné
dnem 13. 1. 2007 a tyto skutečnosti potvrzovali i přítomní svědci včetně starosty obce,
2.
jako soudní exekutor byl v exekučním řízení vedeném pod sp. zn. 070 Ex 1687/05 po dobu
téměř tří let bezdůvodně nečinný, když ode dne 19. 10. 2005 do dne 7. 8. 2008 v rozporu s §88
odst. 1 exekučního řádu nevydal příkaz k úhradě nákladů exekuce,
neboť tyto skutky nejsou kárným proviněním.
II.
Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti ČR je povinna z a p l a t i t kárně
obviněnému soudnímu exekutorovi náhradu nákladů v celkové výši 7183 Kč k rukám
jeho obhájce Mgr. Jiřího Kaňky, advokáta, se sídlem Praha 5, Pod Hybšmankou 19/2339
do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
Navrhovatel ministr spravedlnosti podal dne 21. 10. 2008 návrh na zahájení kárného
řízení proti soudnímu exekutorovi Mgr. T. P. pro skutek spočívající v tom, že v exekučním řízení
vedeném pod sp zn. Ex 1245/2007 provedl dne 31. 8. 2007 prostřednictvím svých exekutorských
vykonavatelů L. T. a R. P., soupis movitých věcí v rodinném domě bývalého manžela povinné M.
D. na adrese N. v. I, N. P. 62, a takto si počínal přestože před samotným vstupem do rodinného
domu a provedením soupisu měl dostatek informací, na podkladě nichž nemohl mít důvodně
zato, že se zde povinná zdržuje či že jde o věci povinné umístěné na jiném místě, když bývalý
manžel povinné K. D. předložil dohodu o vypořádání společného jmění manželů ze dne
27. 11. 2006 obsahující prohlášení povinné, že rodinný dům - místo soupisu vyklidila a nemá
zde žádné osobní věci a zejména rozhodnutí obce o zrušení trvalého pobytu povinné na adrese
soupisu a zřízení trvalého pobytu v ohlašovně obecního úřadu pravomocné dnem 13. 1. 2007
a tyto skutečnosti potvrzovali i přítomní svědci včetně starosty obce. Tento návrh je veden
u Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného pod sp. zn. 13 Kse 14/2009.
Navrhovatel ministr spravedlnosti podal dne 13. 4. 2009 návrh na zahájení kárného
řízení proti soudnímu exekutorovi Mgr. T. P. pro skutek spočívající v tom, že jako soudní
exekutor byl v exekučním řízení vedeném pod sp zn. 070 Ex 1687/05 po dobu téměř tří let
bezdůvodně nečinný, když ode dne 19. 10. 2005 do dne 7. 8. 2008 v rozporu s §88 odst. 1
exekučního řádu nevydal příkaz k úhradě nákladů exekuce. Tento návrh je veden u Nejvyššího
správního soudu jako soudu kárného pod sp. zn. 13 Kse 15/2009.
Nejvyšší správní soud jako soud kárný (dále také jen kárný soud) usnesením ze dne
9. 2. 2012, vyhlášeným u ústního jednání dne 9. 2. 2012 spojil věci u něj vedené
pod sp. zn. 13 Kse 14/2009 a 13 Kse 15/2009 ke společnému projednání a rozhodnutí,
protože byly splněny podmínky společného řízení, s tím, že věc bude nadále vedena
pod sp. zn. 13 Kse 14/2009 (§23 odst. 3 trestního řádu za použití §25 zákona č. 7/2002 Sb.).
Kárně obviněný soudní exekutor předložil kárnému soudu spis sp. zn Ex 1245/2007
a z jeho obsahu kárný soud zjistil:
- Usnesením ze dne 20. 6. 2007 č. j. 14 Nc 1653/2007-5 Okresní soud v Kolíně v exekuční
věci oprávněného OSPEN s.r.o. proti povinné M. D. (dříve Z.) nařídil exekuci na majetek
povinné podle vykonatelného rozhodnutí ČTÚ, odboru pro severomoravskou oblast č. j.
61 004/2006-638/V.vyř. ze dne 10. 1. 2007 k uspokojení pohledávky oprávněného ve
výši 284 446,92 Kč s příslušenstvím a pro náklady předcházejícího řízení a pro náklady
exekuce. Provedením této exekuce pověřil soud Mgr. T. P., exekutora Exekutorského
úřadu Nymburk. Toto usnesení nabylo právní moci dne 20. 9. 2007 (podle doložky právní
moci na něm soudem vyznačené).
- Dne 13. 7. 2007 učinil kárně obviněný soudní exekutor výpis z centrální evidence
obyvatel, z něhož vyplývá, že povinná M. D., rozená B., narozená X, má platný TP od 16.
11. 2005 na adrese okres K., N. V. I, N. P. 62.
- Dne 17. 7. 2007 byl zpracován výpis VZP ČR o plátcích pojistného ke dni 17. 7. 2007,
z něhož vyplývá adresa pojištěnce M. D.: N. P. č. p. 62, N. V. I.
- Dne 31. 8. 2007 byl sepsán exekutorem – jeho vykonavateli (P., T., T.) protokol o soupisu
a zajištění movitých věcí na místě samém v N. V., N. P. 62, přičemž vedle vykonavatelů
exekutora byly přítomny další osoby a to K. D., J. H., D. H., M. K. a ještě dva zámečníci
J. T. a J. N. Počátek sepisování protokolu byl v 8 hodin. Z protokolu vyplývá,
že v 9.45 hodin byla na místě policie OO Kolín. Pan D. H. předložil následující doklady:
potvrzení OÚ Nová Ves I. o zrušení trvalého pobytu povinné, dohodu o vypořádání
zaniklého SJM. Dále je v protokolu uvedeno, že K. D. namítl, že povinná M. D. se
v současné době zdržuje na adrese D. 103 u P. (na dráze), okres K. u rodičů – paní N.
- Dohodu o vypořádání zaniklého společného jmění rozvedených manželů uzavřeli dne
27. 11. 2006 K. D., trvale bytem N. v. I, okres K., N. P. 62 a M. D., bytem trvale tamtéž,
a z této dohody vyplývá, že manželství účastníků dohody uzavřené 22. 10. 2005 bylo
rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 31. 8. 2006, č. j. 8 C 44/2006,
který nabyl právní moci dne 12. 9. 2006. Oba účastníci dohody prohlásili, že předmětem
společného jmění manželů jsou nemovitosti v okrese K., obec K., k. ú. N. V. I. – dům č.
p. 62, objekt bydlení na pozemku p. č. 34, pozemek p. č. 34 - stavební, zastavěná plocha a
nádvoří o rozloze 207 m2, tak jak jsou zapsány u Katastrálního úřadu pro Středočeský
kraj, Katastrální pracoviště Kolín na LV č. 96 pro k. ú. N. V. I. Účastníci dohody se
dohodli, že uvedené nemovitosti nabývá do svého výlučného vlastnictví K. D. V bodu
VI. dohody její účastníci uvádějí, že ke dni uzavření této dohody již nebydlí společně
v jednom bytě v domě č. p. 62, neboť M. D. předmětný dům vyklidila včetně všech svých
věcí. M. D. se zavázala do 7 dnů od podpisu dohody nahlásit změnu svého trvalého
bydliště na adrese N. V. I., N. P. 62. Pokud by tak neučinila, mohl K. D. zahájit řízení o
zrušení údaje o místu trvalého pobytu na uvedené adrese.
- Dne 27. 11. 2006 vydal Obecní úřad Nová Ves I. pod č. j. 368/06 rozhodnutí,
kterým podle §12 odst. 1 písm. c) zákona č. 133/2000 Sb. zrušil údaje o místu trvalého
pobytu M. D. na adrese N. P. 62, N. V. I., přičemž podle §10 odst. 5 zákona o evidenci
obyvatel je v důsledku tohoto rozhodnutí místem jejího trvalého pobytu sídlo ohlašovny
– to je Obecní úřad Nová Ves I, Václavské nám. 22, 280 02 Kolín II. V odůvodnění
rozhodnutí je uvedeno, že návrh podal dne 8. 11. 2006 K. D., a že na podporu svého
návrhu přiložil výpis z katastru nemovitostí ze dne 5. 11. 2006 a dohodu o vypořádání
majetkových vztahů a společného bydlení po rozvodu ze dne 30. 8. 2006.
K postupu svých zaměstnanců při soupisu a zajištění movitých věcí na místě samém v N.
V., N. P. 62 dne 31. 8. 2007 se vyjádřil kárně obviněný soudní exekutor a uvedl, že jeho
zaměstnanci měli k dispozici více listin, jejichž obsah nebyl jednoznačný a nevyplývalo z nich, že
by do domu v N. V. I, okres K., N. P. 62, nemohli vstoupit z toho důvodu, že se tam povinná
nezdržovala a neměla tam žádné své věci. Listiny, které na místě samém předložil bývalý manžel
povinné, respektive další osoby na místě přítomné, nebyly v souladu s výpisem z centrální
evidence obyvatel ze dne 13. 7. 2007, a výpisem VZP ČR o plátcích pojistného ke dni 17. 7.
2007, z nichž vyplývala adresa povinné M. D.: N. P. č. p. 62, N. V. I. Brali proto v potaz
především tyto pozdější údaje, neboť okolnosti trvalého pobytu na uvedené adrese jimi byly
potvrzovány. S ohledem na celou situaci se však chovali velmi korektně, citlivě, což vyplývá i
z toho, že poté, co je přes přítomnost policie a zámečníků K. D. nakonec do domu č. p. 62
dobrovolně pustil, udělali soupis pouhých 6 položek, věci označili, ale nezajistili je, neodvezli,
ponechali je v domě, nic nezničili, násilím do domu nevnikli.
Ze spisu Ex 1687/2005, který kárně obviněný soudní exekutor zaslal kárnému senátu,
kárný soud zjistil:
- Návrh na nařízení exekuce podal oprávněný a.s. Lidové noviny proti povinnému
Mgr. M. Š. u Obvodního soudu pro Prahu 5 dne 12. 7. 2005.
- Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 20. 7. 2005, č. j. 14 Nc 605/2005-4
nařídil tento soud exekuci na majetek povinného podle vykonatelného usnesení
Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 22. 4. 2002, č. j. 9 C 174/91-370 k vymožení
pohledávky oprávněného v částce 15 680 Kč, včetně nákladů exekuce a nákladů
oprávněného, které budou určeny v příkazu k úhradě nákladů exekuce, a provedením
exekuce pověřil Mgr. T. P., soudního exekutora Exekutorského úřadu Nymburk (toto
usnesení bylo soudnímu exekutorovi Obvodním soudem pro Prahu 5 doručeno dne 1. 8.
2005). Proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 podal odvolání povinný (oznámení
o podání odvolání bylo soudnímu exekutorovi Obvodním soudem pro Prahu 5 doručeno
19. 10. 2005), přičemž Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 31. 1.
2006, č. j. 53 Co 7/2006-17, změnil napadené usnesení jen tak, že se nařizuje exekuce
podle usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 22. 4. 2002, č. j. 9 C 174/91-370,
opraveného usnesením téhož soudu ze dne 1. 4. 2003, č. j. 9 C 174/91-375 (správně –
381), ve znění usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2004, č. j. 54 Co 628/03-
393, jinak napadené usnesení potvrdil. Usnesení o nařízení exekuce nabylo právní moci
dne 6. 4. 2006.
- Dne 8. 9. 2005 pod č. j. Ex 1687/05-5 vydal soudní exekutor exekuční příkaz
k uspokojení pohledávky oprávněného v částce 15 680 Kč bez příslušenství a pro náklady
exekuce a náklady oprávněného určené v příkazu k úhradě nákladů exekuce,
a to prodejem nemovitostí uvedených v tomto exekučním příkazu. Povinnému tento
exekuční příkaz doručil dne 23. 9. 2005.
- Usnesením ze dne 26. 9. 2005, č. j. Ex 1687/2005-7, soudní exekutor zrušil exekuční
příkaz ze dne 8. 9. 2005, pod č. j. Ex 1687/05-5 s odůvodněním, po vydání exekučních
příkazů povinný uhradil pohledávku oprávněného. Usnesení bylo doručeno
Katastrálnímu úřadu Karlovy Vary dne 30. 9. 2005.
- Dne 26. 9. 2005 pod č. j. Ex 1687/2005-8 vydal soudní exekutor exekuční příkaz,
jímž určil náklady exekuce částkou 5950 Kč a náklady oprávněného 3580 Kč.
Proti tomuto exekučnímu příkazu podal povinný zastoupený T. H. námitky ze dne 6. 10.
2005 a doplnil je písemností ze dne 13. 10. 2005.
- Přípisem ze dne 12. 10. 2005 sdělil Obvodní soud pro Prahu 5 soudnímu exekutorovi,
že povinný podal proti usnesení o nařízení exekuce odvolání (č. l. 10c) – soudnímu
exekutorovi došlo 19. 10. 2005.
- Usnesením ze dne 19. 10. 2005, č. j. Ex 1687-11 soudní exekutor exekuční příkaz ze dne
26. 9. 2005 pod č. j. Ex 1687/2005-8 zrušil jen s odůvodněním, že povinný proti němu
podal námitky.
- Přípisem ze dne 10. 3. 2006 Obvodní soud pro Prahu 5 soudnímu exekutorovi sděluje,
že se bude dále zabývat návrhem povinného na zastavení exekuce, pokud v odvolání
proti usnesení o nařízení exekuce také tvrdí, že vymáhanou pohledávku zaplatil
15. 9. 2005. Soud soudnímu exekutorovi dal pokyn k doručení usnesení odvolacího soudu
a dále uvedl, aby soudní exekutor k případnému zastavení exekuce vyčíslil náklady
exekuce a řádně je konkretizoval, popř. je doložil a dále, aby soudu sdělil, v jaké výši
zaplatil oprávněný zálohu na náklady exekuce (č. l. 12 spisu).
- Soudní exekutor odpověděl Obvodnímu soudu přípisem ze dne 29. 3. 2006 a v přípisu
vyčíslil náklady exekuce – exekutora.
- Přípisem ze dne 10. 4. 2006 doručeným soudnímu exekutorovi dne 20. 4. 2006 obvodní
soud soudního exekutora vyzval k předložení doručenek k usnesení Městského soudu
v Praze ze dne 31. 1. 2006 č. j. 53 Co 7/2006-17 a vyzval ho, aby k návrhu na zastavení
exekuce sdělil, zda příkazem k úhradě nákladů exekuce určil náklady exekuce a náklady
oprávněného a aby příkaz případně předložil. Podle obvodního soudu povinný tvrdí,
že poštovní poukázkou ze dne 15. 9. 2005 zaslal zástupkyni oprávněného 8453 Kč.
- Na přípis ze dne 10. 4. 2006 reagoval soudní exekutor přípisem ze dne 10. 5. 2006
(č. l. 16 spisu) adresovaným obvodnímu soudu, že o nákladech exekuce bylo rozhodnuto
příkazem k úhradě ze dne 26. 9. 2005, č. j. Ex 1687/2005-11, ten byl však vydán
předčasně, neboť usnesení o nařízení exekuce nenabylo právní moci a proto byl zrušen
usnesením Ex 1687/2005-8. Při zastavení exekuce žádal o přiznání nákladů exekuce
5307 Kč, jak sdělil již v přípisu ze dne 29. 3. 2006.
- Přípisem ze dne 30. 10.2006 obvodní soud soudnímu exekutorovi sděluje, že k projednání
návrhu povinného na zastavení exekuce nařídil jednání na den 1. 12. 2006 a vyzval
ho k předložení jím zrušeného příkazu k úhradě nákladů exekuce včetně doručenek
alespoň v kopii a dále, aby sdělil, zda povinný v rámci této exekuce poskytl nějaké plnění,
konkrétně jakou částku, kdy, komu a na co byla určena.
- Přípisem ze dne 8. 11. 2006 soudní exekutor obvodnímu soudu sdělil, že zasílá
požadované listiny soudem a dále, že mu právní zástupce oprávněného sdělil, že povinný
dne 15. 9. 2005 v hotovosti (poštou) uhradil přímo právnímu zástupci oprávněného
jistinu 15 680 Kč a částku 8453 Kč na pokrytí nákladů exekuce. Dále sdělil, že povinný
dále uhradil na Exekutorském úřadě částku 1077 Kč, což měl být doplatek nákladů
exekuce (č. l. 18).
- Přípisem ze dne 29. 11. 2006 se obvodní soud táže soudního exekutora, proč vydal dne
26. 9. 2005 potvrzení o zániku pověření (č. l. 20), když o návrhu povinného na zastavení
exekuce nebylo rozhodnuto a nebylo rozhodnuto o nákladech oprávněného
ani o nákladech exekuce, které exekutor vyčíslil až v podání ze dne 29. 3. 2006. Na tento
dotaz soudní exekutor odpověděl přípisem ze dne 29. 11. 2006 (č. l. 20).
- Usnesením ze dne 1. 12. 2006 č. j. 14 Nc 605/2005-53 Obvodní soud pro Prahu 5
exekuci nařízenou usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 20. 7. 2005,
č. j. 14 Nc 605/2005-4 ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne
31. 1.2006, č. j. 53 Co 7/2006-17 co do částky 15 680 Kč zastavil a žádnému z účastníků
nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení o částečném zastavení exekuce. Obvodní soud
vycházel z toho, že povinný po podání návrhu na nařízení exekuce (po 12. 7. 2005)
zaplatil oprávněnému dne 15. 9. 2005 15 680 Kč (pohledávku z exekučního titulu)
a 8453 Kč (pravděpodobnou výši nákladů exekučního řízení) a dále, že dne 26. 9. 2005
zaplatil soudnímu exekutorovi 1077 Kč. Obvodní soud shledal důvod k zastavení exekuce
jen do výše 15 680 Kč, nikoliv pokud jde o náklady oprávněného a náklady exekutora,
protože o nich dosud exekutor nerozhodl.
- Přípisem ze dne 20. 12. 2006 požádal obvodní soud o doručení svého usnesení
o částečném zastavení exekuce. (č. l. 22).
- Přípisem ze dne 15. 2. 2007 sdělil obvodní soud, že povinný podal proti jeho usnesení
odvolání. (č. l. 24).
- Proti usnesení ze dne 1. 12. 2006 č. j. 14 Nc 605/2005-53 Obvodního soudu pro Prahu 5
podal odvolání povinný a Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne
25. 10. 2007 č. j. 53 Co 189/2007-73 napadené usnesení zrušil a věc vrátil Obvodnímu
soudu pro Prahu 5 k dalšímu řízení. Učinil tak proto, že exekuce byla nařízena pro částku
15 680 Kč a pro náklady oprávněného a náklady exekuce, které budou určeny v příkazu
k úhradě nákladů exekuce. Takové rozhodnutí, které se stalo později pravomocným,
odpovídalo i §88 odst. 1 exekučního řádu. Soudní exekutor však příkazem tyto náklady
neurčil. Výše těchto nákladů zůstala neznámá. Povinný podal návrh na zastavení exekuce
v celém rozsahu a obvodní soud o takovém návrhu nerozhodl, ani nemohl, protože výše
nákladů zůstala neznámá, neboť exekutor o nich nevydal příkaz a proto je třeba,
aby obvodní soud exekutora k jeho vydání vyzval a až bude příkazem exekutora najisto
postavena výše těchto nákladů, obvodní soud znovu rozhodne o návrhu povinného
na zastavení exekuce.
- Přípisem ze dne 21. 12. 2007 obvodní soud zaslal soudnímu exekutorovi usnesení
odvolacího soudu k doručení účastníkům řízení a současně ho vyzval, aby vydal příkaz
k úhradě nákladů exekuce a tento předložil soudu (č. l. 25). Usnesení městského soudu
v Praze ze dne 25. 10. 2007 č. j. 53 Co 189/2007-73 bylo doručeno soudnímu
exekutorovi dne 18. 4. 2008.
- Dne 7. 8. 2008 pod č. j. Ex 1687/2005-26 vydal soudní exekutor příkaz k úhradě nákladů
exekuce, podle něhož náklady exekutora se určují ve výši 5950 Kč a náklady oprávněného
celkem 4260,20 Kč. Proti tomuto příkazu podal námitky povinný. O nich rozhodl
Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 23. 10. 2008 č. j. 14 Nc 605/2005-85 tak,
že ho zrušil a věc vrátil soudnímu exekutorovi k dalšímu řízení.
- Dne 4. 12. 2008 č. j. Ex 1687/05-33 vydal soudní exekutor příkaz k úhradě nákladů
exekuce a jím určil, že náklady soudního exekutora se určují ve výši 1785 Kč a náklady
oprávněného se určují ve výši 3580 Kč spolu s DPH 680,20Kč 4260,20 Kč. Na tomto
příkazu je vyznačena právní moc 7. 12. 2008.
- Usnesením ze dne 21. 8. 2009 č. j. 14 Nc 605/2005-117 Obvodní soud pro Prahu 5
nařízenou exekuci zastavil. Usnesení nabylo právní moci dne 15. 9. 2009.
K vytýkanému průtahu ve věci Ex 1687/2005 v době od 19. 10. 2005 do 7. 8. 2008 kárně
obviněný soudní exekutor uvedl, že ho Obvodní soud pro Prahu 5 v řízení o zastavení exekuce
vyzval, aby sdělil výši nákladů exekuce, což učinil. Řízení o zastavení exekuce trvalo od roku 2005
téměř 3 roky. V tom řízení postupoval podle pokynů obvodního soudu, a proto předpokládal,
že obvodní soud rozhodne i o nákladech exekuce. Čekal tedy na rozhodnutí soudu. Pokud
mu byla doručena jakákoliv připomínka ze strany soudu nebo jeho výzva, neprodleně ji splnil.
Během řízení o zastavení exekuce se změnila právní úprava a soudy požadovaly, aby náklady
řízení určil soudní exekutor. Jakmile ho potom obvodní soud vyzval, aby takto postupoval, vydal
příkaz, kterým náklady exekuce určil. Do této výzvy obvodního soudu však nebyl nečinný,
s tímto soudem neustále komunikoval. Povinný nebyl nijak omezen.
Podle §116 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti
(exekuční řád) ve znění pozdějších předpisů
odst. 1 exekutor, kandidát a koncipient jsou kárně odpovědni za kárné provinění.
odst. 2 kárným proviněním exekutora, kandidáta nebo koncipienta je závažné nebo opětovné
a) porušení jeho povinností stanovených právním nebo stavovským předpisem
anebo usnesením Komory, nebo
b) narušení důstojnosti exekutorského povolání jeho chováním.
Ve věci sp. zn Ex 1245/2007 vytýkal kárný žalobce kárně obviněnému soudnímu
exekutorovi porušení §325b odst. 2 o. s. ř. a §326 odst. 1 o. s. ř. tím, že jeho zaměstnanci
(jeho vykonavatelé) provedli soupis movitých věcí v rodinném domku bývalého manžela povinné
M. D., přestože před samotným vstupem do domku a provedením soupisu měli dostatek
informací, na jejichž podkladě nemohli mít důvodně za to, že se povinná v domku zdržuje a má
v něm své věci.
Podle §325b odst. 2 o. s. ř. (ve znění ke dni 31. 8. 2007) každý, v jehož objektu
má povinný svůj byt (sídlo, místo podnikání) nebo jiné své místnosti, je povinen strpět, aby ten,
kdo provádí výkon rozhodnutí, provedl prohlídku bytu a jiných místností povinného. Nesplní-li
tuto povinnost, je ten, kdo provádí výkon, oprávněn zjednat si k bytu nebo jiné místnosti
povinného přístup.
Podle §326 odst. 1 o. s. ř. (ve znění ke dni 31. 8. 2007) soud v bytě (sídle, místu
podnikání) povinného nebo na jiném místě, kde má povinný své věci umístěny, sepíše věci,
které by mohly být prodány, a to v takovém rozsahu, aby výtěžek prodeje sepsaných věcí postačil
k uspokojení vymáhané pohledávky oprávněného spolu s náklady výkonu rozhodnutí. Sepsány
budou především věci, které povinný může nejspíše postrádat a které se nejsnáze prodají; věci,
které se rychle kazí, budou sepsány, jen není-li tu dostatek jiných věcí a lze-li zajistit jejich rychlý
prodej. Sepsány nemohou být movité věci, které tvoří příslušenství nemovitosti.
Tvrzení kárného žalobce o porušení výše citovaných ustanovení kárně obviněným
soudním exekutorem (jeho zaměstnanci, kteří nejsou samostatně kárně odpovědni) však nebylo
prokázáno. Kárný žalobce v podstatě tvrdí, že bývalý manžel povinné M. D. nebyl povinen strpět
prohlídku svého bytu-rodinného domku N. P. 62, N. V. I, protože povinná ke dni 31. 8. 2007 už
v tomto domku nebydlela a neměla v něm žádné věci. To potvrzoval na místě samém dne 31. 8.
2007 bývalý manžel povinné K. D. i další osoby na místě samém v uvedený den přítomné. Svá
tvrzení dokládali i písemnostmi, které vykonavatelům kárně obviněného soudního exekutora
předkládali.
Kárný soud vychází z toho, že vykonavatelé kárně obviněného soudního exekutora
podle protokolu o soupisu a zajištění movitých věcí na místě samém v N. V., N. P. 62 ze dne 31.
8. 2007 tvrzení bývalého manžela povinné K. D. ani dalších osob na místě samém zcela
nepominuli, nepominuli ani předložené písemnosti a to potvrzení OÚ Nová Ves I. o zrušení
trvalého pobytu povinné na uvedené adrese a dohodu o vypořádání zaniklého SJM uzavřenou
mezi povinnou M. D. a bývalým manželem K. D., měli však pochybnosti o tvrzení uvedených
osob a aktuální platnosti tvrzení o zrušení trvalého pobytu povinné na uvedené adrese z toho
důvodu, že měli k dispozici s pozdějším datem (13. 7. 2007) výpis z centrální evidence obyvatel,
z něhož vyplývalo, že povinná M. D., rozená B., narozená X, má platný TP od 16. 11. 2005 na
adrese okres K., N. V. I, N. P. 62 a totéž vyplývalo i z výpisu VZP ČR o plátcích pojistného ke
dni 17. 7. 2007. Kárný soud má zato, že jejich pochybnosti byly odůvodněné, přičemž přihlíží
k tomu, že vykonavatelé kárně obviněného soudního exekutora vzhledem k těmto pochybnostem
dále postupovali obezřetně a ohleduplně tak, že poté co jim bývalý manžel umožnil vstup
do své nemovitosti, provedli soupis 6 věcí, tyto věci neodvezli, ale ponechali je na místě. Kárný
soud má zato, že vykonavatelé kárně obviněného soudního exekutora postupovali v daném
případě v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 9. 6. 2009, sp. zn. III. ÚS 292/07,
podle něhož „vstoupí-li soudní exekutor za účelem provedení soupisu movitých věcí vhodných k prodeji do obydlí
jiného jen proto, že se adresa shoduje s adresou povinného vedenou v informačním systému evidence obyvatel, musí
při jejich soupisu postupovat obzvlášť obezřetně, pečlivě a se zvýšenou opatrností.“ V daném případě došlo
zřejmě k pochybení ohlašovny, která rozhodla o zrušení údaje o místě trvalého pobytu povinné
M. D., protože zrušení údaje o místu jejího trvalého pobytu neuvedla v informačním systému (§
12 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů).
Kárný soud uzavírá, že v tomto případě nedošlo k závažnému ani opětovnému porušení
povinnosti tak jak má na mysli §116 odst. 2 exekučního řádu a že nebyla naplněna skutková
podstata kárného provinění.
Ve věci sp. zn. Ex 1687/2005 vytýkal kárný žalobce kárně obviněnému soudnímu
exekutorovi porušení jeho povinnosti postupovat v exekučním řízení plynule a bez zbytečných
průtahů, povinnosti dodržovat zákonný postup v souladu s §88 odst. 1 exekučního řádu
a povinnosti postupovat ve věci pečlivě a svědomitě v souladu s čl. 5 odst. 1 Pravidel
profesionální etiky a pravidel soutěže soudních exekutorů, tím, že byl v uvedené věci bezdůvodně
nečinný od 19. 10. 2005 do 7. 8. 2008, protože nevydal příkaz k úhradě nákladů exekuce.
Podle §88 odst. 1 exekučního řádu náklady exekuce a náklady oprávněného určuje
exekutor v příkazu k úhradě nákladů exekuce, který doručí oprávněnému a povinnému.
Podle čl. 5 odst. 1 Pravidel profesionální etiky a pravidel soutěže soudních exekutorů
ve věcech, v nichž byl soudem pověřen provedením exekuce nebo při výkonu další činnosti
postupuje exekutor vždy nezávisle, svědomitě a pečlivě.
Ze spisu Ex 1687/2005 vyplývá, že soudní exekutor vydal dne 26. 9. 2005 exekuční
příkaz, jímž určil náklady exekuce částkou 5 950 Kč a náklady oprávněného 3 580 Kč.
Proti tomuto exekučnímu příkazu podal povinný námitky. Na to přípisem ze dne 12. 10. 2005
sdělil Obvodní soud pro Prahu 5 soudnímu exekutorovi, že povinný podal proti usnesení
o nařízení exekuce odvolání, přičemž tento přípis byl doručen soudnímu exekutorovi dne
19. 10. 2005. Tentýž den 19. 10. 2005 soudní exekutor exekuční příkaz ze dne 26. 9. 2005 zrušil
s odůvodněním, že povinný proti němu podal námitky. Na to přípisem ze dne 10. 3. 2006
Obvodní soud pro Prahu 5 soudnímu exekutorovi sdělil, že se bude dále zabývat návrhem
povinného na zastavení exekuce, pokud v odvolání proti usnesení o nařízení exekuce také tvrdí,
že vymáhanou pohledávku zaplatil 15. 9. 2005, přičemž soud soudnímu exekutorovi dal pokyn
k doručení usnesení odvolacího soudu a dále uvedl, aby soudní exekutor k případnému zastavení
exekuce vyčíslil náklady exekuce a řádně je konkretizoval, popř. je doložil a dále, aby soudu sdělil,
v jaké výši zaplatil oprávněný zálohu na náklady exekuce. Na to následovala korespondence mezi
obvodním soudem a soudním exekutorem, obvodní soud rozhodoval o návrhu povinného
na zastavení exekuce, přičemž přípisem ze dne 21. 12. 2007 zaslal soudnímu exekutorovi
usnesení odvolacího soudu k doručení účastníkům řízení a teprve tímto přípisem ho vyzval,
aby vydal příkaz k úhradě nákladů exekuce a tento předložil soudu. Usnesení Městského soudu
v Praze jako soudu odvolacího ze dne 25. 10. 2007 č. j. 53 Co 189/2007-73 bylo doručeno
soudnímu exekutorovi dne 18. 4. 2008. Dne 7. 8. 2008 pod č. j. Ex 1687/2005-26 vydal soudní
exekutor příkaz k úhradě nákladů exekuce.
I když soudní exekutor měl podle §88 odst. 1 exekučního řádu určit náklady exekuce
a náklady oprávněného v příkazu k úhradě nákladů exekuce, nelze v daném případě odhlédnout
od postupu Obvodního soudu pro Prahu 5, který provedením exekuce pověřil soudního
exekutora Mgr. T. P. Usnesení o nařízení exekuce nabylo právní moci až dne 6. 4. 2006 (protože
povinný proti nařízení exekuce podal odvolání). Přípisem ze dne 10. 3. 2006 Obvodní soud pro
Prahu 5 soudnímu exekutorovi sdělil, že se bude dále zabývat návrhem povinného na zastavení
exekuce, přičemž řízení o zastavení exekuce trvalo delší dobu (v níž však soudní exekutor
komunikoval s obvodním soudem a plnil jeho pokyny) a teprve odvolací soud v usnesení ze dne
25. 10. 2007, kterým zrušil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 o částečném zastavení
exekuce uložil obvodnímu soudu, aby soudního exekutora vyzval k vydání příkazu jímž by určil
náklady exekuce, což obvodní soud učinil až přípisem ze dne 21. 12. 2007, který byl s usnesením
Městského soudu v Praze ze dne 25. 10. 2007, č. j. 53 Co 189/2007-73, doručen soudnímu
exekutorovi dne 18. 4. 2008, a na to 7. 8. 2008 pod č. j. Ex 1687/2005-26 vydal soudní exekutor
příkaz k úhradě nákladů exekuce.
Ve věci Ex 1687/2005 kárný soud neshledal bezdůvodnou nečinnost v době
od 19. 10. 2005 do 7. 8. 2008 a naplnění skutkové podstaty kárného provinění podle §116 odst. 2
exekučního řádu.
Vzhledem k výše uvedeným závěrům kárný soud podle §19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb.,
o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů
zprostil kárně obviněného soudního exekutora kárného obvinění pro skutky uvedené ve výroku
tohoto rozhodnutí, protože vytýkané skutky nejsou kárným proviněním. Kárný soud neprovedl
kárným žalobcem u ústního jednání navržené důkazy výslechem svědků, protože provedeným
dokazováním byl zjištěn skutkový stav pro posouzení žaloby naprosto dostatečně.
Podle §19 odst. 3 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců
a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů, jestliže senát kárně obviněného zprostil
podle odstavce 2, má kárně obviněný nárok vůči státu na náhradu nákladů účelně vynaložených
v souvislosti s kárným řízením. Senát rozhodne o tomto nároku ve svém rozhodnutí
podle odstavce 2 nebo, je-li třeba provést další šetření, rozhodne o nároku kárně obviněného
na náhradu nákladů samostatným rozhodnutím.
Kárně obviněný soudní exekutor požadoval náhradu nákladů v souvislosti s právním
zastoupením advokátem a to odměnu za právní zastoupení a cestovní výlohy. Za právní
zastoupení požadoval odměnu za 3 úkony (převzetí právního zastoupení, písemné vyjádření
ve věci samé a zastoupení při ústním jednání) po 1000 Kč za jeden úkon a 3x režijní paušál
po 300 Kč, tedy odměnu za právní zastoupení celkem 3900 Kč. Cestovní výlohy účtoval za jízdu
osobním automobilem Volkswagen Golf (Praha – Brno a zpět – celkem 360 km) ve výši
2076,80 Kč. K tomu 20% DPH. Celkem 7171,56 Kč.
V řízení o kárné odpovědnosti podle zákona č. 7/2002 Sb. je třeba postupovat
podle vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách
advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif).
Odměna za zastupování přísluší:
Za převzetí a přípravu zastoupení 1000 Kč
(§11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb.)
Za sepis vyjádření ke kárnému návrhu 1000 Kč
(§11 odst. 1 písm. d/ vyhl. č. 177/1996 Sb.)
Za účast při ústním jednání kárného soudu (dne 9. 2. 2012)
(§11 odst. 1 písm. g/ vyhl. č. 177/1996 Sb.) 1 000 Kč
Za 3 režijní paušály (3 x 300 Kč) 900 Kč
(§13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.)
celkem 3 900 Kč
Náhrada hotových výdajů za účast u ústního jednání dne 9. 2. 2012.
Cestovné – účast při ústním jednání u kárného soudu (9. 2. 2012) 2 085,84 Kč
(§13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve spojení s vyhl. č. 429/2011 Sb.)
z Prahy do Brna a zpět (celkem 360 km) osobním vozidlem Volkswagen Golf,
palivo benzin průměrná spotřeba 6 litrů na 100 km
celkem 5 985,84 Kč
Spolu s daní z přidané hodnoty (20 %) celkem 7 183 Kč
Pokud jde o otázku, která organizační složka státu má náhradu nákladů hradit, považuje
kárný soud v této věci v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného
(rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 1. 2011, č. j. 12 Ksz 4/2010 - 141) za jedině
možné, aby tyto náklady hradila ta organizační složka státu, jejíž vedoucí jako orgán k tomu
povolaný, podal návrh na kárné řízení.
Těmto závěrům odpovídá výrok o náhradě nákladů řízení.
Ke splnění povinnosti plynoucí z výroků tohoto rozhodnutí pro stát stanovil kárný soud
lhůtu 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí; tato lhůta je zcela dostatečná k tomu, aby byla
náhrada nákladů vyplacena, a to k rukám obhájce kárně obviněného.
Poučení: Proti rozhodnutí v kárném řízení není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. února 2012
JUDr. Ludmila Valentová
předsedkyně kárného senátu