ECLI:CZ:NSS:2012:2.AS.49.2012:13
sp. zn. 2 As 49/2012 - 13
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové
a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobce P. Č.,
proti žalované České advokátní komoře, se sídlem Praha 1, Národní 16, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. 1. 2012, č. j. 30 A 11/2012 –
7,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 31. 1. 2012, č. j. 30 A 11/2012 – 7, postoupil
žalobu, kterou se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 2. 1. 2012,
č. j. 3666/11, č. j. 3668/11, č. j. 3670/11, č. j. 3673/11, č. j. 3674/11 a č. j. 3675/11, Městskému
soudu v Praze, jako soudu místně příslušnému.
Na toto usnesení zareagoval žalobce (dále jen „stěžovatel“) podáním k Nejvyššímu
správnímu soudu ze dne 10. 2. 2012, v němž uvedl, že namítá místní nepříslušnost Městského
soudu v Praze k vedení řízení a navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadenému usnesení „odňal
účinnost“ a dal závazný pokyn Krajskému soudu v Brně, aby „i nadále vedl proces.“
Toto podání bylo zdejším soudem vyhodnoceno jako kasační stížnost, neboť stěžovatel
v něm nesouhlasí s posouzením otázky příslušnosti Městského soudu v Praze. Jak již Nejvyšší
správní soud mnohokrát judikoval, podání je třeba hodnotit dle jeho obsahu a nikoliv pouze
podle jeho označení. V tomto případě stěžovatel brojí proti výše specifikovanému usnesení,
a přestože výslovně nenavrhuje jeho kasaci, žádá, aby byla napadenému usnesení „odňata účinnost“
a aby řízení bylo i nadále vedeno Krajským soudem v Brně (domáhá se tedy toho, aby věc
postoupena nebyla). Proti usnesení o postoupení věci místně příslušnému soudu přitom existuje
pouze jediný zákonem předvídaný opravný prostředek – kasační stížnost (její přípustnost proti
tomuto typu rozhodnutí potvrdil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 27. 1. 2005,
č. j. 6 Ads 31/2004 - 35, in www.nssoud.cz, či v usnesení ze dne 21. 12. 2007,
č. j. Nad 22/2007 - 101, publ. pod č. 2503/2012 Sb. NSS), na jejímž základě by mohlo být takové
usnesení odklizeno. Domáhá-li se tedy stěžovatel toho, aby věc nebyla postoupena, je zřejmé,
že po materiální stránce jde o kasační stížnost proti usnesení, kterým bylo o postoupení věci
rozhodnuto.
Nejvyšší správní soud se poté, co stěžovatelovo podání vyhodnotil jako kasační stížnost,
zabýval před meritorním posouzením věci tím, zda jsou splněny všechny podmínky, za nichž
může řízení o kasační stížnosti proběhnout a zjistil, že stěžovatel za podanou kasační stížnost
nezaplatil soudní poplatek. Proto ho usnesením ze dne 6. 3. 2012, č. j. 2 As 49/2012 – 10, vyzval,
aby ve lhůtě 7 dnů zaplatil soudní poplatek ve výši 5000 Kč; zároveň ho poučil o následcích
neuposlechnutí této výzvy a o tom, že má právo žádat o osvobození od soudních poplatků. Tuto
výzvu stěžovatel převzal dne 23. 3. 2012.
Podle ustanovení §4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále
jen „zákon o soudních poplatcích“), vzniká poplatková povinnost podáním kasační stížnosti; dle
§7 odst. 1 citovaného zákona se stal soudní poplatek za podání kasační stížnosti splatný
okamžikem jejího podání. Soudní poplatek za kasační stížnost činí, dle položky 19 Sazebníku
poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích, částku 5000 Kč.
Podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích platí, že nebyl-li poplatek za řízení splatný
podáním návrhu na zahájení řízení zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě,
kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.
Jak již bylo výše uvedeno, Nejvyšší správní soud vyzval stěžovatele, aby zaplatil soudní
poplatek v dodatečně stanovené lhůtě 7 dnů a poučil jej i o následcích neuposlechnutí této výzvy.
Stěžovatel usnesení převzal, avšak ve stanovené lhůtě, ani později, soudní poplatek nezaplatil, ani
nepožádal o osvobození od soudních poplatků. Je tedy evidentní, že soudní poplatek nebyl ke dni
vydání tohoto usnesení zaplacen a není tak splněna esenciální podmínka, za níž může řízení
o kasační stížnosti proběhnout.
Podle §47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“) ve spojení s §120 s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak
tento nebo zvláštní zákon. S ohledem na uvedené skutečnosti zdejšímu soudu nezbylo, než řízení
o kasační stížnosti zastavit.
O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodnuto ve smyslu §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení
s §120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť bylo řízení
zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 12. dubna 2012
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu