ECLI:CZ:NSS:2012:2.AS.5.2012:24
sp. zn. 2 As 5/2012 - 24
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové
a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobce: VAKOS
XT a. s., se sídlem Pernerova 28a, Praha 8, zast. JUDr. Filipem Behenským, advokátem se sídlem
Kropáčkova 563/14, Praha 4, proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí, se sídlem
Vršovická 65, Praha 10, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 10. 2008,
č. j. 500/1786/50211/08, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu
v Praze ze dne 30. 11. 2011, č. j. 5 Ca 396/2008 – 44, o návrhu na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti žalobce,
takto:
Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce jako stěžovatel domáhá zrušení
shora uvedeného rozsudku městského soudu, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti shora
citovanému rozhodnutí žalovaného. Tím bylo zamítnuto odvolání stěžovatele proti rozhodnutí
České inspekce životního prostředí, Oblastního inspektorátu Praha, Oddělení ochrany ovzduší
ze dne 11. 9. 2007, č. j. 41/OOO/SR01/0720315.003/07/PAS, a toto rozhodnutí bylo
potvrzeno. Správní orgán prvního stupně uložil stěžovateli jakožto provozovateli středního
zdroje znečišťování ovzduší pokutu ve výši 100 000 Kč za správní delikt podle §40 odst. 1 písm.
b) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon
o ochraně ovzduší), neboť stěžovatel provozoval zdroj znečištění ovzduší bez náležitého
povolení.
V kasační stížnosti stěžovatel navrhl, aby zdejší soud přiznal jeho kasační stížnosti
odkladný účinek podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“).
Výkon napadeného rozhodnutí by pro něj dle jeho slov znamenal nenahraditelnou újmu zejména
s ohledem na jeho aktuální finanční situaci. Stěžovatel o sobě uvádí, že je malou společností
zabývající se výrobou farmaceutických surovin a je závislý na platbách od zdravotnických
zařízení. Je přitom obecně známo, že ve zdravotnictví se splatnost faktur pohybuje zpravidla
v řádu měsíců, takže je nesnadné udržet plynulý tok finančních prostředků, aby nedocházelo
ke zpožďování plateb obchodním partnerům a vyplácení mezd zaměstnancům. Za nepříznivé
finanční situace stěžovatele by blokování finančních prostředků ve výši 100 000 Kč poškodilo
cash-flow a vedlo by ke snížení platební schopnosti a ztráty kreditu u obchodních partnerů.
Třetích osob se přiznání odkladného účinku nijak nedotkne.
Žalovaný se vyjádřil k obsahu kasační stížnosti a navrhnul její zamítnutí; k otázce přiznání
odkladného účinku však žalovaný stanovisko nezaujal.
Podle §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však
může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle §73
odst. 2 s. ř. s. (po novele provedené zákonem č. 303/2011 Sb., za jejíž účinnosti Nejvyšší správní
soud o odkladném účinku rozhodoval) se přizná odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné
právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým
veřejným zájmem.
Soud neshledal, že by přiznání odkladného účinku kasační stížnosti znamenalo jakoukoliv
újmu pro jiné osoby. Újma, která by vznikla stěžovateli jeho nepřiznáním (nutnost zaplatit
100 000 Kč při složité finanční situaci), tak je zcela nepochybně (nepoměrně) větší. Soud
nespatřuje ani žádný zásah do veřejného zájmu, pokud by stěžovatel uloženou pokutu namísto
nyní zaplatil případně až po rozhodnutí o kasační stížnosti (pakliže by kasační stížnost byla
zamítnuta).
Je třeba poukázat také na skutečnost, že pravidla pro přiznávání odkladného účinku byla
do značné míry změněna právě shora uvedenou novelou. Před její účinností byl institut
odkladného účinku ve správním soudnictví institutem výjimečným. Nová úprava však přiznání
odkladného účinku váže předně na porovnání újmy, která by (ne)přiznáním odkladného účinku
mohla vzniknout navrhovateli a jiným osobám. U těchto osob však, jak je uvedeno shora, zdejší
soud neshledal možnost vzniku újmy.
Dlužno závěrem podotknout, že stěžovateli byl přiznán odkladný účinek i v řízení
o žalobě (a to dokonce ještě podle starých pravidel). V žalobním řízení žalovaný s přiznáním
odkladného účinku výslovně souhlasil a v řízení o kasační stížnosti nevyslovil nesouhlas.
Ze shora uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší správní soud o návrhu na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti tak, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 14. února 2012
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu