ECLI:CZ:NSS:2012:2.AS.57.2012:14
sp. zn. 2 As 57/2012 - 14
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové
a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobce: P. Č., proti
žalovanému: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 16, Praha 1, proti rozhodnutí
žalovaného č. j. 1378/11, doručeného žalobci 27. 5. 2011, v řízení o kasační stížnosti žalobce
proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. 8. 2011, č. j. 30 A 82/2011 - 8,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Podáním ze dne 20. 10. 2011 brojí žalobce proti shora označenému usnesení, kterým byla
výše označená věc postoupena Městskému soudu v Praze jako soudu místně příslušnému.
Rozhodnutí Krajského soudu v Brně vycházelo z toho, že dle §7 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb.,
soudní řád správní, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 303/2011 Sb. (dále jen
„s. ř. s.“), je k řízení místně příslušný Městský soud v Praze, neboť sídlo žalovaného je v Praze.
V uvedeném podání žalobce uvádí, že napadené rozhodnutí je pouze procesní povahy
a kasační stížnost proti němu je nepřípustná (v tomto ohledu je v napadeném usnesení dle
žalobcova názoru obsaženo nesprávné poučení, které kasační stížnost připouští). Příslušný
k rozhodování dle stěžovatele je však Krajský soud v Brně, neboť napadené správní rozhodnutí
vydala brněnská pobočka žalovaného. Žalobce namítá místní nepříslušnost Městského soudu
v Praze a navrhuje, aby se napadeným usnesením soudy neřídily a proces byl nadále veden před
Krajským soudem v Brně.
Krajský soud v Brně vyhodnotil podání jako kasační stížnost a usnesením ze dne
16. 11. 2011, č. j. 30 A 82/2011 - 11, žalobce (stěžovatele) vyzval, aby odstranil ve lhůtě jednoho
měsíce její vady, ve lhůtě 14 dnů soudu zaslal plnou moc udělenou advokátovi k zastupování
v řízení o podané kasační stížnosti a ve lhůtě 10 dnů zaplatil soudní poplatek ve výši 5000 Kč
za podanou kasační stížnost, přičemž v tomto případě stěžovatele poučil, že nezaplacení poplatku
bude znamenat, že řízení bude zastaveno.
Stěžovatel na to reagoval přípisem ze dne 12. 12. 2011, v němž prohlásil, že výzvě
nerozumí a že pokud se ve spise nachází podání, v němž by se stěžovatel domáhal „zrušení
rozsudku“, pak je jistě falešné.
Dne 22. 2. 2012 s ohledem na čl. II bod 1. zákona č. 303/2011 Sb. byla předmětná
kasační stížnost se soudním spisem zaslána krajským soudem Nejvyššímu správnímu soudu
k rozhodnutí. Zdejší soud však nemohl o kasační stížnosti věcně rozhodnout a řízení o ní musel
zastavit. Podle §47 písm. c) s. ř. s. totiž soud usnesením řízení zastaví, stanoví-li tak zvláštní
zákon. Podle §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, platí, že nebyl-li poplatek
za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti
zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí
této lhůty soud řízení zastaví. Podle §9 odst. 3 téhož zákona soud poplatníka ve výzvě poučí
o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen. Podle §4 odst. 1
písm. d) zákona o soudních poplatcích vzniká poplatková povinnost v případě poplatku za řízení
podáním kasační stížnosti a téhož dne je také poplatek splatný (§7 odst. 1 téhož zákona).
V daném případě bylo správně podání stěžovatele vyhodnoceno jako kasační stížnost.
Podání je totiž třeba hodnotit nikoliv dle názvu, ale dle jeho obsahu. V tomto případě proti výše
specifikovanému usnesení stěžovatel brojil, a přestože výslovně nenavrhl jeho kasaci, žádal,
aby k napadenému rozhodnutí nebylo přihlíženo (domáhal se tedy toho, aby věc postoupena
nebyla). Proti usnesení o postoupení věci místně příslušnému soudu přitom existuje opravný
prostředek – kasační stížnost (přípustnost kasační stížnosti proti tomuto typu rozhodnutí potvrdil
výslovně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 1. 2005, č. j. 6 Ads 31/2004 - 35,
www.nssoud.cz, či usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 12. 2007,
č. j. Nad 22/2007 - 101, publ. pod č. 2503/2012 Sb. NSS). Domáhal-li se tedy stěžovatel toho,
aby věc nebyla postoupena, je zřejmé, že po materiální stránce šlo o kasační stížnost. Na tomto
závěru nemůže změnit nic ani její ne zcela srozumitelné doplnění ze dne 12. 12. 2011, v němž
stěžovatel popírá, že se domáhal „zrušení rozsudku“. Předně je třeba upozornit na to,
že stěžovatel nebrojil proti rozsudku, nýbrž proti usnesení. Ani případné lpění na nepřípustném
typu výroku (tj. návrh na nepřihlížení k postoupení věci a výslovné odmítání kasace rozhodnutí)
nemůže nic změnit na závěru krajského i zdejšího soudu, že předmětné podání je kasační
stížností. Její případné vady by byly odstraňovány jen tehdy, pakliže by byl zaplacen poplatek
za kasační stížnost, resp. kdyby byl stěžovatel od placení tohoto poplatku osvobozen.
Za kasační stížnost je dle položky č. 19 sazebníku soudních poplatků třeba zaplatit soudní
poplatek, a to hned s jejím podáním. Jelikož tak stěžovatel neučinil, byla mu zcela v souladu
se shora citovanými ustanoveními zákona o soudních poplatcích zaslána výzva k náhradnímu
splnění této povinnosti ve lhůtě 10 dnů. Zároveň byl stěžovatel poučen o následcích, pakliže
výzvě nevyhoví. Předmětné usnesení stěžovatel vyzvedl na poště dne 2. 12. 2011 a lhůta
ke splnění povinnosti uplynula dnem 12. 12. 2011. Vzhledem k tomu, že ke dni vydání tohoto
rozhodnutí nebyl poplatek uhrazen ani stěžovatel nepožádal o osvobození od soudních poplatků,
zdejší soud musel předmětné řízení podle §47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s §9 odst. 1 zákona
o soudních poplatcích zastavit.
O náhradě nákladů řízení před Nejvyšším správním soudem bylo rozhodnuto podle §60
odst. 3, §120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti, neboť řízení bylo zastaveno.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. března 2012
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu