ECLI:CZ:NSS:2012:3.AS.53.2012:30
sp. zn. 3 As 53/2012 - 30
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy
a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Jana Rutsche v právní věci žalobců: a) Sdružení
občanů Písková – na Havránce, se sídlem Písková 394/18, Praha 4, b) T. T., oba zast. JUDr.
Petrem Kužvartem, advokátem, se sídlem Za Zelenou liškou 967, Praha 4, proti žalovanému:
Ing.arch. M. T., zast. JUDr. Milanem Kohoutem, advokátem, se sídlem Břevnovská 433/12,
Praha 6, za účasti: Stavební bytové družstvo POKROK, se sídlem Kolárova 157/18, Praha 8,
zast. JUDr. Markem Novotným, advokátem společné advokátní kanceláře Prof. Oto Novotný a
partneři, se sídlem Šafaříkova 5, Praha 2, v řízení o kasačních stížnostech: a) žalovaného a dále b)
osoby zúčastněné na řízení proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 3. 2012, č. j. 7 A
142/2010 - 68-69, o návrhu stěžovatelů na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Návrh na přiznání odkladného účinku kasačních stížností proti rozsudku Městského
soudu v Praze ze dne 8. 3. 2012, č. j. 7 A 142/2010 - 68-69, se zamítá .
Odůvodnění:
Včas podanými kasačními stížnostmi žalovaný a osoba zúčastněná na řízení [dále
jen „stěžovatel a)“, „stěžovatel b)“, popř. „stěžovatelé“] brojí proti rozsudku Městského soudu
v Praze (dále jen „městský soud“) ze dne 8. 3. 2012, č. j. 7 A 142/2010 - 68-69 (dále
jen „napadený rozsudek“), jímž městský soud zamítl žalobu žalobce b) proti certifikátu
žalovaného ze dne 26. 7. 2010, čj. 711025, předloženému stavebnímu úřadu, kterým bylo
stvrzeno, že stavba „Bytový dům v ul. Písková, Praha 4 – Modřany“, může být podle ověřené
dokumentace a připojených podkladů provedena, a kterým současně k žalobě žalobce a) certifikát
žalovaného ze dne 8. 3. 2012, č. j. 7 A 142/2010 - 68-69 předložený stavebnímu úřadu zrušil,
a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.
V kasační stížnosti stěžovatele a), podané z důvodů §103 odst. 1 písm. a), c) a d) zákona
č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“),
stěžovatel mj. navrhl přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Tento svůj návrh odůvodnil
tím, že předmětem zkráceného stavebního řízení byl bytový dům. Zrušením certifikátu
jsou „postiženi“ jak jeho vlastník, tak stěžovatel. Žádné občanské sdružení, ani jiné osoby
nebo veřejný zájem nebudou/nemohou být přiznáním odkladného účinku postiženy.
Stěžovatel b) podal návrh na přiznání odkladného účinku své kasační stížnosti, podané
z důvodu §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., samostatným podáním ze dne 16. 5. 2012. Svůj návrh
především odůvodnil tím, že k užívání předmětného bytového domu je již vydán kolaudační
souhlas a následky účinného zrušení certifikátu by mohly vést ke zbytečné nejistotě ohledně
povolení stavby ještě před rozhodnutím o kasační stížnosti, přičemž následky takové nejistoty
by pro stěžovatele (či jeho členy) mohly znamenat nenahraditelnou újmu. Dále stěžovatel uvedl,
že stavbu podle certifikátu neprováděl pro svůj zisk, ale pro uspokojení bytových potřeb
svých členů, kteří tyto byty financovali a kterým tyto byty stěžovatel neziskově pronajímá.
Současně stěžovatel poznamenal, že byl v dobré víře, že stavba byla certifikátem řádně povolena,
což souviselo mj. s tím, že žalobcem původně navrhovaný odkladný účinek žalobě nebyl soudem
přiznán pro nedostatek jakýchkoliv tvrzení o bezprostředním ohrožení životního prostředí.
Odůvodnění:
svého návrhu stěžovatel b) uzavírá konstatováním, že přiznání odkladného účinku
se nedotkne nepřiměřeným (zde žádným) způsobem nabytých práv třetích osob (stavba podle
certifikátu již skončila) a není ani v rozporu s žádným veřejným zájmem.
Nejvyšší správní soud shledal, že návrhy stěžovatelů nejsou důvodné.
Podle ustanovení §107 s. ř. s., nemá kasační stížnost odkladný účinek, Nejvyšší správní
soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Přitom se přiměřeně použijí ustanovení §73
odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle ustanovení §73 odst. 2 s. ř. s. ve znění zákona č. 303/2011 Sb. účinného
od 1. 1. 2012 soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný
účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce
nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám,
a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem (viz k tomu též usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 23. 2. 2012, č. j. 1 As 17/2012 - 30, přístupné na www.nssoud.cz).
Podle §73 odst. 3 s. ř. s. se přiznáním odkladného účinku pozastavují do skončení řízení
před soudem účinky napadeného rozhodnutí. Podmínky přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti již ve své judikatuře Nejvyšší správní soud několikrát vyložil. Obecně lze konstatovat,
že Nejvyšší správní soud vnímá možnost přiznání odkladného účinku jako určitou výjimku
z pravidla, že kasační stížnost nemá odkladný účinek ze zákona a rozhodnutí krajského soudu
napadená kasační stížností jsou tak v zásadě pravomocná a vykonatelná.
Nejvyšší správní soud zvážil konkrétní okolnosti případu a dospěl k závěru, že přiznání
odkladného účinku v této věci není opodstatněné.
Jak vyplývá ze samotného napadeného rozsudku, certifikát autorizovaného inspektora
předložený stavebnímu úřadu byl zrušen městským soudem pro shledané procesní vady, které
mohly mít vliv na zákonnost certifikátu ve věci samé, a věc byla žalovanému vrácena k dalšímu
řízení. Žalovaný byl tedy zavázán k tomu, aby se věcí znovu zabýval, vyvaroval se přitom
vytýkaných procesních vad, a shledá-li splnění zákonných podmínek, aby certifikát nově vydal,
a stavebník jej dále předložil stavebnímu úřadu. Autorizovaný inspektor přitom může konat
neprodleně. Pokud by příp. autorizovaný inspektor dospěl k závěru, že pro vydání certifikátu
nejsou splněny zákonné podmínky, potom by jen sám potvrdil právní závěr napadeného
rozsudku.
Pro případ, že by byl vydán nový certifikát stvrzující, že autorizovaný inspektor ověřil
projektovou dokumentaci a připojené podklady z hledisek uvedených v §11 odst. 1 a 2 SZ
a že navrhovaná stavba může být provedena, návazně by byl předložen stavebnímu úřadu,
a teprve poté by Nejvyšší správní soud příp. napadený rozsudek městského soudu zrušil,
nastal by stav, kdy by stavba předmětného domu mohla být i nadále považována za způsobile
provedenou. Tato představa žádnou právní nejistotu, a to b ez ohledu na skutečnost,
že tč. je podle vyjádření stěžovatele b) ke stavbě již vydán i kolaudační souhlas, vyvolat nemůže.
Tu by mohla vyvolat toliko představa, že by Nejvyšší správní soud rozhodl, že certifikát
předložený stavebnímu úřadu nemohl pro rozpor s právem založit stav povolenosti předmětné
stavby. To by ale však na straně druhé nemohlo při nepřiznání odkladného účinku současně
přisvědčit tomu, že odkladný účinek měl být podané kasační stížnosti přiznán.
Argumentuje-li stěžovatel b) vedle právní nejistoty dále tím, že stavbu neprováděl
za účelem zisku, ale pro potřeby svých členů, a že byl v dobré víře v bezvadnost certifikátu
předloženého stavebnímu úřadu, potom je nutno poznamenat, že tyto důvody jsou
pro posouzení opodstatněnosti předmětných návrhů na přiznání odkladného účinku kasačních
stížností v této posuzované věci s ohledem na její okolnosti nepřípadné. Právní stav nastolený
napadeným certifikátem, předloženým stavebnímu úřadu (nyní pravomocně zrušeným) netrval
tak dlouhou dobu, aby již mohla vzniknout obava z narušení užívacích vztahů k bytovému domu,
na jejichž vzniku se žalovaný [stěžovatel a)] vydáním certifikátu podílel. Zmiňovanou dobrou víru
v bezvadnost certifikátu potom stěžovatel b) spojuje se skutečností, že žalobcem původně
navrhovaný odkladný účinek žalobě nebyl soudem přiznán pro nedostatek jakýchkoliv tvrzení
o bezprostředním ohrožení životního prostředí. K tomu je však nutno dodat, že v daném stadiu
rozhodování byl rozpor daného certifikátu s právem teprve, či toliko, namítán, zatímco
v současné době o něm již soud, poté, co jej autoritativně shledal, pravomocně rozhodl.
Nejvyšší správní soud dále uvádí, že výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí (přichází
v úvahu toliko výkon napadeného rozsudku – povinnost znovu vést „řízení“ o vydání certifikátu
a tento předložit stavebnímu úřadu) nemohou znamenat pro oba stěžovatele nepoměrně větší
újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. O takové újmě
pro oba stěžovatele by bylo možné příp. hovořit až při event. nařízení odstranění předmětné
stavby, jako stavby nepovolené, což by však přicházelo v úvahu až jako důsledek zcela
samostatného řízení, s příslušnými opravnými prostředky.
Současně by při byť dočasném prolongování stavu povolenosti stavby (přiznáním
odkladného účinku) za tohoto stavu věci při pravomocném rozhodnutí městského soudu, kterým
byl předmětný certifikát pravomocně zrušen, přiznání odkladného účinku zřejmě bylo i v rozporu
s důležitým veřejným zájmem (respekt k závaznému pravomocnému rozhodnutí soudu,
ve vztahu k němuž nejsou naplněny předchozí důvody pro přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti).
V posuzované věci Nejvyšší správní soud tak shledal, že podmínky pro přiznání
odkladného účinku kasačních stížností nejsou naplněny. Proto rozhodl, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. května 2012
JUDr. Petr Průcha
předseda senátu