ECLI:CZ:NSS:2012:5.AOS.1.2012:109
sp. zn. 5 Aos 1/2012 - 109
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily
Valentové a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci stěžovatelů:
a) M. F., b) Mgr. J. K., Ph.D., c) MVDr. J. K., zastoupených Mgr. Luďkem Šikolou,
advokátem Advokátní kanceláře Šikola a partneři, s r.o., se sídlem v Brně, Dvořákova 13, d)
Saller Eta Estate CZ s.r.o., se sídlem v Otvicích, Obchodní zóna 266, IČ 28692641, proti
odpůrci: Statutárnímu městu Ústí nad Labem, Velká hradební 2336/8, Ústí nad Labem,
zastoupeného JUDr. Pavlem Klimešem, advokátem se sídlem v Praze, Dukelských hrdinů 14, za
účasti: V. K., v řízení o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy – územního plánu Ústí
nad Labem ze dne 15. 12. 2011, č. j. MM/OUPSM/NUP/986/2011, v řízení o kasační stížnosti
stěžovatelů a), b), c) a d) proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. 7. 2012, č.
j. 40 A 2/2012 - 71, o návrhu stěžovatele d) na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti,
takto:
Návrh stěžovatele d) na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá .
Odůvodnění:
Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 24. 7. 2012 v řízení o návrhu
na zrušení části opatření obecné povahy – územního plánu Ústí nad Labem ze dne 15. 12. 2011,
č. j. MM/OUPSM/NUP/986/201, rozhodl, že:
I. Návrh na zrušení části opatření obecné povahy – územního plánu Ústí nad Labem ze dne
15. 12. 2011, č. j. MM/OUPSM/NUP/986/2011, a to vymezení koridorů územní rezervy R111,
R112 a R 113 v textové části v kapitole i) a v grafické části v grafické příloze č. 1 Výkres
základního členění území, v grafické příloze č. 2 Hlavní výkres, včetně přílohy č. 2.1 Výkres
koncepce dopravní infrastruktury, se ve vztahu k navrhovatelům a) a d) odmítá a ve vztahu
k navrhovatelům b) a c) zamítá.
II. Návrh na zrušení části opatření obecné povahy – územního plánu Ústí nad Labem ze dne
15. 12. 2011, č. j. MM/OUPSM/NUP/986/2011, a to vymezení veřejně prospěšné stavby
přeložka silnice II/528 západně od obce Strážky vedené pod indexem D10 v podkapitole g1),
kapitoly g) textové části a v grafické části v grafické příloze č. 3 Výkres veřejně prospěšných
staveb, opatření a asanací, v grafické příloze č. 1 Výkres základního členění území a v grafické
příloze č. 2 Hlavní výkres, včetně přílohy č. 2.1. Výkres koncepce dopravní infrastruktury
ve vztahu k navrhovatelům b) až d) odmítá.
III. V opatření obecné povahy – územním plánu Ústí nad Labem ze dne 15. 12. 2011,
č. j. MM/OUPSM/NUP/986/2011, se k návrhu navrhovatelky a) zrušuje pro vadu řízení dnem
právní moci tohoto rozsudku vymezení veřejně prospěšné stavby Přeložka silnice II/528 západně
od obce Strážky vedené pod indexem D10 v podkapitole g1), kapitoly g) textové části a v grafické
části v grafické příloze č. 3 Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací a v grafické
příloze č. 2 Hlavní výkres, včetně přílohy č. 2.1. Výkres koncepce dopravní infrastruktury.
IV. Návrh navrhovatelky a) na zrušení části opatření obecné povahy – územního plánu Ústí
nad Labem ze dne 15. 12. 2011, č. j. MM/OUPSM/NUP/986/2011, a to vymezení veřejně
prospěšné stavby Přeložka silnice II/528 západně od obce Strážky vedené pod indexem D10
v grafické části v grafické příloze č. 1 Výkres základního členění území se zamítá.
V. Návrh na zrušení části opatření obecné povahy – územního plánu Ústí nad Labem ze dne
15. 12. 2011, č. j. MM/OUPSM/NUP/986/2011, a to podkapitoly c2) Vymezení zastavitelných
ploch a ploch přestavby v kapitole c) a v grafické části v grafické příloze č. 1 Výkres základního
členění území a v grafické příloze č. 2 Hlavní výkres spočívající v zobrazení nově vymezovaných
zastavitelných ploch stanovených v podkapitole c2) Vymezení zastavitelných ploch a ploch
přestavby v kapitole c) se ve vztahu k navrhovateli d) odmítá a ve vztahu k navrhovatelům a)
až c) zamítá.
VI. Návrh na zrušení části opatření obecné povahy – územního plánu Ústí nad Labem ze dne
15. 12. 2011, č. j. MM/OUPSM/NUP/986/2011, a to vymezení ploch P18-1, P18-4 a P18-5
v podkapitole c2) Vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby v kapitole c) textové části
a v grafické části v grafické příloze č. 1 Výkres základního členění území a v grafické příloze
č. 2 Hlavní výkres vymezení ploch, se ve vztahu k navrhovatelům a) až c) odmítá.
VII. V opatření obecné povahy – územním plánu Ústí nad Labem ze dne 15. 12. 2011,
č. j. MM/OUPSM/NUP/986/2011, se k návrhu navrhovatele d) zrušuje pro vadu řízení dnem
právní moci tohoto rozsudku vymezení ploch P18-1, P18-4 a P18-5 v podkapitole c2) Vymezení
zastavitelných ploch a ploch přestavby v kapitole c) textové části a v grafické části v grafické
příloze č. 1 Výkres základního členění území a v grafické příloze č. 2 Hlavní výkres vymezení
ploch.
VIII. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovatelce a) náhradu nákladů řízení v částce 5380 Kč
do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IX. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovateli d) náhradu nákladů řízení v částce 10 760 Kč
do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
X. Navrhovatelé b) a c) a odpůrce nemají právo na náhradu nákladů řízení.
Obchodní společnost Saller Eta Estate CZ s.r.o., v řízení před krajským soudem jako
osoba na řízení zúčastněná, nyní jako stěžovatel d), napadla výše uvedený rozsudek krajského
soudu kasační stížností ze dne 15. 8. 2012. Stěžovatel d) v kasační stížnosti současně požádal
o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
V žádosti o přiznání odkladného účinku stěžovatel d) uvedl, že výkon rozhodnutí
krajského soudu by mohl vést ke zmaření právních úkonů, souvisejících s jeho záměry
na pozemcích dotčených výrokem VII. rozsudku, tj. zejména by mohl vést k průtahům v řízení
o odvolání proti již vydanému územnímu rozhodnutí o umístění stavby stěžovatele d) a následně
i k průtahům v řízení o povolení této stavby. Hrozící vážnou újmu nelze podle stěžovatele d)
zcela přesně kvantifikovat, neboť její rozsah závisí na jednáních obchodních partnerů, se kterými
stěžovatel d) uzavřel různé právní vztahy vážící se k řádnému a úplnému dokončení stavby.
Rozsah hrozící újmy je podle stěžovatele d) nepochybně nepoměrně větší než újma, jaká
přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Újma hrozící právům jiných osob,
jakož i důležitému veřejnému zájmu, byla podle stěžovatele d) předmětem územního řízení
a je i předmětem řízení o odvolání proti územnímu rozhodnutí. Za situace, kdy stavební úřad
vydal rozhodnutí o umístění stavby, vznik újmy jiným osobám, ani důležitému veřejnému zájmu
nehrozí.
Stěžovatelé a), b), c) a p. V. K. k návrhu stěžovatele d) na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti uvádějí, že podmínky pro přiznání odkladného účinku nejsou naplněny. Vážná
újma by naopak přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti mohla vzniknout p. V. K. i
veřejným zájmům, a to především zájmům na ochraně zdraví obyvatel a životního prostředí.
V daném případě, by podle stěžovatele a), b) c) a p. V. K., přiznaný odkladný účinek zcela
popřel „mezitímní“ povahu tohoto institutu. Mezi stěžovatelem d) a stěžovateli a), b), c) a p. V.
K. je sporné vymezení ploch P18-1 (pozemek parc. č. X v k. ú. S.), P18-4 (pozemek parc. č. X
v k. ú. S.) a P 18-5 (pozemek parc. č. X v k. ú. S.) v územním plánu města Ústí nad Labem.
Stěžovatel d) na těchto plochách chce realizovat záměr Obchodního centra Střekov, který svou
rozlohou a stavebním uspořádáním výrazně přesahuje limity předmětného území. Krajský soud
vymezení těchto ploch v územním plánu zrušil. P. V. K. trvá na tom, že ke zrušení tu byly dány
vážné důvody a že vymezením předmětných ploch je vážně zasahováno do jeho práv. Přiznáním
odkladného účinku kasační stížnosti by mohl stěžovatel d) v mezidobí získat pravomocné územní
rozhodnutí na předmětný záměr, přestože je možné, že Nejvyšší správní soud následně rozsudek
krajského soudu potvrdí. Taková situace je, z hlediska ochrany práv p. V. K. i veřejného zájmu na
ochraně zdraví obyvatel, životního prostředí a dodržování zákonnosti v procesech ve veřejné
správě, zcela nemyslitelná.
Podle ustanovení §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Přitom přiměřeně užije ust. §73 odst. 2 až 5 s. ř. s.
Podle ust. §73 odst. 2 s. ř. s. soud přizná odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní
následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce (stěžovatele) nepoměrně větší újmu, než jaká
přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu
s důležitým veřejným zájmem.
Na rozdíl od předchozí právní úpravy tak již není nutné prokazovat tzv. nenahraditelnou
újmu žalobce (stěžovatele), resp. důvodnou obavu její hrozby, ale nepoměr mezi následkem
(tj. újmou), která by žalobci (stěžovateli) vznikla nepřiznáním odkladného účinku a případnou
újmou, která by mohla vzniknout jiným osobám, pokud by k odložení účinků jinak závazného
rozhodnutí došlo. Přiznání odkladného účinku nesmí být současně v rozporu s důležitým
veřejným zájmem.
Při rozhodování o přiznání odkladného účinku soud zjišťuje splnění zákonných
předpokladů pro přiznání odkladného účinku uvedených v ustanovení §73 odst. 2 s. ř. s.
Od stěžovatele, který žádá o přiznání odkladného účinku, se především očekává
dostatečně konkrétní a individualizované tvrzení o tom, že mu v důsledku napadeného
rozhodnutí vznikne nepoměrně větší újma, než jiným osobám a vysvětlení v čem spočívá tato
újma a její rozsah. Vylíčení podstatných skutečností o nepoměrně větší újmě musí svědčit o tom,
že negativní následek, jehož se stěžovatel v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu
obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Kromě výše uvedeného stěžovatele tíží též důkazní
břemeno k uplatněným tvrzením v návrhu na přiznání odkladného účinku. Unesení důkazního
břemene po stěžovateli vyžaduje, aby tvrzení, kterými odůvodňuje návrh na přiznání odkladného
účinku, také řádně doložil.
Tvrzení stěžovatele d), kterými odůvodňuje nutnost přiznání odkladného účinku, však
zůstala pouze v obecné rovině. Stěžovatel d) hrozící vážnou újmu, která podle jeho tvrzení závisí
na jednáních obchodních partnerů, s nimiž uzavřel různé právní vztahy k dokončení stavby, nijak
blíže nekonkretizoval, ani nedokládal a neprokazoval. Z návrhu stěžovatele d) také není zřejmé,
z čeho dovozuje jím tvrzené možné průtahy v řízení o odvolání proti již vydanému územnímu
rozhodnutí o umístění jeho stavby a následně i průtahy v řízení o povolení této stavby.
Nejvyššímu správnímu soudu nepřísluší uvedené skutečnosti vyhledávat a domýšlet
za stěžovatele. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má stěžovatel, který musí konkretizovat,
jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, z jakých
konkrétních okolností toto vyvozuje a uvést její intenzitu. Hrozící újma musí být závažná
a reálná, nikoli pouze hypotetická. V projednávané věci stěžovatel d) uvedenému požadavku
nedostál.
Podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti v daném případě nebyly
naplněny, a proto Nejvyšší správní soud návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
zamítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. listopadu 2012
JUDr. Ludmila Valentová
předsedkyně senátu