ECLI:CZ:NSS:2012:5.AS.29.2012:32
sp. zn. 5 As 29/2012 - 32
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily
Valentové a soudců JUDr. Lenky Matyášové, Ph.D. a JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D. v právní věci
žalobkyně: G. M. G., zastoupená JUDr. Janou Piskovskou, advokátkou se sídlem Opava,
Olomoucká 48, proti žalované: Vězeňská služba České republiky, Věznice a ústav pro
výkon zabezpečovací detence Opava, se sídlem Opava, Krnovská 68, v řízení o kasační
stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 8. 2011, č. j. 22 A
129/2011 - 4,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Odměna a náhrada hotových výdajů advokátky JUDr. Jany Piskovské se u r č u j e
částkou 5760 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu
do 2 měsíců od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Včas podanou kasační stížností se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhala zrušení
shora označeného usnesení Krajského soudu v Ostravě, kterým byla odmítnuta její žaloba ze dne
16. 6. 2011 proti rozhodnutí žalované o neposkytnutí informace o zdravotním stavu stěžovatelky.
Podáním ze dne 26. 11. 2012 vzala stěžovatelka svoji kasační stížnost v celém rozsahu
zpět a navrhla, aby řízení bylo zastaveno.
Podle §37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů (dále též „s. ř. s.“), může vzít navrhovatel svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud
o něm soud nerozhodl. Jak dále stanoví §47 písm. a) s. ř. s., soud řízení usnesením zastaví, vzal-li
navrhovatel svůj návrh zpět.
Nejvyšší správní soud uvádí, že projev vůle stěžovatelky, kterým došlo ke zpětvzetí
kasační stížnosti, je zcela jednoznačný, určitý a nevzbuzuje pochybnosti o tom,
že jím stěžovatelka zamýšlela ukončení řízení o kasační stížnosti jeho zastavením. Nejvyšší
správní soud proto s ohledem na výše uvedené a v souladu s §120 s. ř. s. a §47 písm. a) s. ř. s.
rozhodl tak, že řízení o kasační stížnosti zastavil.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže bylo řízení
zastaveno.
Ustanovené zástupkyni stěžovatelky náleží odměna za dva úkony právní služby
po 2100 Kč podle §11 odst. 1 písm. b) a d) ve spojení s §9 odst. 3 písm. f) a §7 bodem 5
vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních
služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a dále dva režijní paušály po 300 Kč podle
§13 odst. 3 advokátního tarifu. Protože je ustanovená zástupkyně plátcem daně z přidané
hodnoty, zvyšuje se tento nárok vůči státu o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou
je tato osoba povinna z odměny za zastupování a z náhrad hotových výdajů odvést podle zákona
č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (§35 odst. 8 s. ř. s.).
Částka daně z přidané hodnoty vypočtená dle §37 odst. 1 a §47 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb.
činí 960 Kč. Ustanovené zástupkyni se tedy přiznává náhrada nákladů v celkové výši 5760 Kč.
Uvedená částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 2 měsíců od právní moci
tohoto usnesení. Náklady právního zastoupení stěžovatelky nese podle §35 odst. 8 s. ř. s. stát.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. prosince 2012
JUDr. Ludmila Valentová
předsedkyně senátu