ECLI:CZ:NSS:2012:6.AS.40.2012:26
sp. zn. 6 As 40/2012 - 26
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Bohuslava
Hnízdila a soudců JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Kateřiny Šimáčkové v právní věci žalobce: P.
Č., proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 16, Praha 2, řízení o
žalobě ze dne 18. 4. 2012, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu
v Brně ze dne 6. 6. 2012, č. j. 30 A 46/2012 – 19,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Nejvyššímu správnímu soudu byla dne 28. 6. 2012 doručena kasační stížnost žalobce (dále
jen „stěžovatel“) ze dne 26. 6. 2012 proti shora označenému usnesení Krajského soudu v Brně
(dále jen „krajský soud“), kterým bylo rozhodnuto, že se věc sp. zn. 30 A 46/2012 postupuje
Městskému soudu v Praze jako věcně a místně příslušnému.
[2] Jelikož stěžovatel nezaplatil při podání kasační stížnosti soudní poplatek ve smyslu zákona
č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a nedoložil ani povinné zastoupení advokátem, byl
vyzván usnesením ze dne 9. 7. 2012, č. j. 6 As 40/2012 - 5 k zaplacení soudního poplatku
za kasační stížnost a doložení plné moci udělené stěžovatelem advokátovi k zastupování v řízení
o kasační stížnosti. Stěžovatel na výzvu reagoval podáním ze dne 8. 8. 2012, ve kterém požádal
o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti.
Usnesením ze dne 21. 8. 2012, č. j. 6 As 40/2012 - 16, byl zamítnut návrh stěžovatele
na osvobození od soudních poplatků i návrh na ustanovení zástupce. Stěžovatel byl
tímto usnesením zároveň opakovaně vyzván k zaplacení soudního poplatku a doložení
povinného zastoupení. Stěžovatel reagoval podáním ze dne 13. 9. 2012, ve kterém žádal
prodloužení lhůty k doložení povinného zastoupení o tři měsíce a povolení splácení soudního
poplatku ve splátkách.
[3] Podle ustanovení §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud
usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu
probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný
nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.
[4] Vzhledem k tomu, že ke dni vydání tohoto rozhodnutí stěžovatel nesplnil podmínku
povinného zastoupení advokátem pro řízení o kasační stížnosti podle ustanovení §105 odst. 2
s. ř. s., jedná se o nedostatek podmínek řízení, který nebyl stěžovatelem přes opakované výzvy
Nejvyššího správního soudu (usnesení dne 9. 7. 2012, č. j. 6 As 40/2012 - 5; usnesení ze dne
ze dne 21. 8. 2012, č. j. 6 As 40/2012 - 16) odstraněn. Je třeba podotknout, že stěžovatel měl
od doručení první z uvedených výzev Nejvyššího správního soudu (tj. ode dne 30. 7. 2012)
na odstranění této vady téměř tři měsíce. Nejvyššímu správnímu soudu proto nezbylo nic jiného,
než ve smyslu ustanovení §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. (za použití ustanovení §120 s. ř. s.) kasační
stížnost odmítnout.
[5] K podání ze dne 13. 9. 2012 Nejvyšší správní soud nemohl přihlédnout, protože
tato žádost neobsahovala relevantní odůvodnění stran prodloužení lhůty k doložení právního
zastoupení vzhledem k tomu, že stěžovateli bylo již v červnu tohoto roku doručeno usnesení
obsahující výzvu k doložení, zda splňuje podmínku podle ustanovení §105 odst. 2 s. ř. s.
Stěžovatel měl k iniciování řízení před Českou advokátní komorou časový prostor od 7. 9. 2012,
kdy mu bylo doručeno usnesení ze dne 21. 8. 2012, č. j. 6 As 40/2012 - 16, o zamítnutí
jeho žádosti o ustanovení advokáta. Nejvyššímu správnímu soudu ke dni vyhlášení
tohoto rozhodnutí nebylo stěžovatelem doloženo, že by požádal Českou advokátní komoru
o určení advokáta, resp. že by bylo Českou advokátní komorou o takovéto žádosti kladně
rozhodnuto a že stěžovatel určenému advokátovi udělil plnou moc pro řízení o předmětné
kasační stížnosti.
[6] Postup stěžovatele dožadující se prodloužení lhůty k doložení právního zastoupení nelze
považovat za vážně míněnou žádost, nýbrž pouze za jednu z mnoha stěžovatelem vyvolávaných
procesních obstrukcí za účelem prodloužení sporu – shodně usnesení Nejvyššího správního
soudu ze dne 11. 7. 2012, č. j. 2 As 86/2012 - 23.
[7] Nejvyšší správní soud se nezabýval ani žádostí o rozložení úhrady soudního poplatku
na splátky, neboť jak již bylo uvedeno, kasační stížnost se odmítá z jiného důvodu a samostatné
rozhodování o soudním poplatku by tak postrádalo smysl.
[8] Závěrem zdejší soud konstatuje, že v kontextu stereotypního procesního počínání
stěžovatele v tomto, i v řadě mnoha dalších soudních řízení, která vede, lze mít důvodně za to,
že postup stěžovatele je jednou z mnoha stěžovatelem vyvolávaných procesních obstrukcí
za účelem prodloužení sporu – shodně usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 7. 2012,
č. j. 2 As 86/2012 - 23.
[9] O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením §60 odst. 3
s. ř. s. ve spojení s ustanovením §120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo
na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne jsou opravné prostředky přípustné (ustanovení §53
odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 17. října 2012
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu