ECLI:CZ:NSS:2012:6.AS.63.2012:40
sp. zn. 6 As 63/2012 - 40
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila
a soudkyň JUDr. Kateřiny Šimáčkové a JUDr. Milady Tomkové v právní věci žalobkyně: M. Č.,
zastoupené prof. JUDr. Alešem Gerlochem, CSc., advokátem, se sídlem Botičská 2, Praha 2,
proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje, se sídlem Jeremenkova 40a, Olomouc,
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 2. 2010, č. j. KUOK/14977/2010, sp. zn.
KÚOK/111926/2009/OSR/336, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku
Krajského soudu Ostravě ze dne 5. 9. 2012, č. j. 22 A 37/2010 - 61,
takto:
Kasační stížnosti žalobkyně ze dne 18. 10. 2012 proti rozsudku Krajského soudu Ostravě
ze dne 5. 9. 2012, č. j. 22 A 37/2010 - 61, se přiznáv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
Shora označeným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“) byla
zamítnuta žaloba žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) proti rozhodnutí správního orgánu,
kterým bylo stěžovatelce a dalšímu účastníkovi správního řízení nařízeno odstranění stavby
opěrné zdi.
Proti tomuto rozsudku krajského soudu brojí stěžovatelka kasační stížností a zároveň
v podání ze dne 19. 10. 2012 navrhuje přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Stěžovatelka uvedla, že o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti žádá ze stejných
důvodů, pro které žádala o přiznání odkladného účinku ve správní žalobě. Stěžovatelka
zdůrazňuje, že krajský soud jejímu návrhu na přiznání odkladného účinku vyhověl.
Stěžovatelka uvádí, že zamítnutím správní žaloby nastala situace, kdy rozhodnutí
o odstranění stavby může, resp. musí, být realizováno. Případný úspěch kasační stížnosti
tak v případě, že stavba bude odstraněna, nebude mít pro stěžovatelku žádný význam.
Stěžovatelka dále uvedla, že nemůže rozhodnutí stavebního úřadu realizovat, neboť je
proti ní vedena exekuce pro vymožení pohledávky stavebního úřadu. V důsledku této exekuce
nemůže stěžovatelka jakkoliv nakládat nejen s domem, ale i se vším, co k němu patří.
Stěžovatelka má tedy za to, že jsou podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
splněny. Svá tvrzení dokládá stěžovatelka kopií exekučního příkazu ze dne 30. 9. 2010,
č. j. 103 Ex 30593/10 - 24.
Žalovaný se k návrhu stěžovatelky na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
vyjádřil podáním ze dne 5. 11. 2012. Žalovaný v tomto podání uvedl, že nesouhlasí s přiznáním
odkladného účinku kasační stížnosti. Stěžovatelka v požadovaném termínu nesplnila požadavky
dané §129 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon (dále jen „stavební zákon“)
a nepožádala o dodatečné povolení stavby podle ust. §129 odst. 3 stavebního zákona,
proto nemohl stavební úřad postupovat jinak než nařídit její odstranění. Stěžovatelka od počátku
trvala na tom, že stavba byla řádné ohlášena, a proto nepotřebovala stavební povolení.
Stěžovatelka však ohlásila stavbu „zpevnění zeminového terénu betonáží o rozměrech
3,5 x 4 x 0,4 m“ ale provedla stavbu železobetonové zdi o tloušťce 0,22 m, výšce 1,09 m
(při hranici s pozemkem parc. č. X v katastrálním území R. u P.) a výšky 1,00 m (při hranici
s pozemkem parc. č. X v katastrálním území R. u P.), ohraničující prostor přibližně
obdélníkového půdorysu, délky 9,76 m, šířky 3,82 m (při hranici s pozemkem parc. č. X
v katastrálním území R. u P., respektive šířky 3,90 m (při hranici s pozemkem parcelní číslo X
v katastrálním území R. u P., těsně přiléhající k novostavbě rodinného domu L. Č.
Žalovaný dále uvádí, že v kasační stížnosti není uvedeno, jakou nenahraditelnou újmu
by stěžovatelka utrpěla. Odstranění nepovolené stavby je nahraditelné, neboť je lze nahradit
v penězích.
Podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“), nemá kasační
stížnost odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat.
Ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se přitom užije přiměřeně. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. soud
na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek,
jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu,
než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude
v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
V projednávané věci Nejvyšší správní soud shledal, že přiznáním odkladného účinku
kasační stížnosti nevznikne újma třetím osobám. Zároveň je zjevné, že pro stěžovatelku
by ztratilo smysl vést řízení o kasační stížnosti v případě, že by stavba byla odstraněna. Po novele
s. ř. s. zákonem č. 303/2011 Sb. s účinností od 1. 1. 2012 byly podmínky pro přiznání
odkladného účinku zmírněny, neboť zákon nevyžaduje existenci nenahraditelné újmy,
ale pouze nepoměrně větší újmy, než jakou by přiznání odkladného účinku mohlo způsobit jiným
osobám. Jak již bylo řečeno výše, Nejvyšší správní soud neshledal, že by přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti mohlo přinést jakoukoliv újmu třetím osobám. Nejvyšší správní soud
ani neshledal, že by přiznání odkladného účinku bylo v rozporu důležitým veřejným zájmem.
Nejvyšší správní soud je také toho názoru, že pokud krajský soud přiznal usnesením ze dne
27. 5. 2010, č. j. 22 A 37/2010 - 18, žalobě odkladný účinek ze stejných důvodů za tehdy platné
přísnější úpravy podmínek pro přiznání odkladného účinku, není důvod, aby za nyní platných
mírnějších podmínek nepřiznal Nejvyšší správní soud odkladný účinek kasační stížnosti.
Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti stěžovatelky
odkladný účinek podle §73 odst. 2 až 5 ve spojení s §107 s. ř. s. Přiznáním odkladného účinku
kasační stížnosti bude z hlediska právních účinků napadeného rozsudku krajského soudu
obnoven stav, který zde byl před právní mocí rozsudku krajského soudu, a to až do právní moci
rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.
Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud žádným způsobem
nepředjímá své rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne jsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 14. listopadu 2012
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu