ECLI:CZ:NSS:2012:7.ANS.1.2012:18
sp. zn. 7 Ans 1/2012 - 18
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců Jaroslava Hubáčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: J. K., proti žalovanému:
Obvodní báňský úřad v Mostě, se sídlem U města Chersonu 1429, Most, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. 12. 2011, č. j. 15
A 123/2010 - 42,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 5000 Kč, který bude vyplacen
z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení rozsudku
Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. 12. 2011, č. j. 15 A 123/2010 - 42, kterým byla
zamítnuta jeho žaloba, jíž se podle ust. §79 a násl. s. ř. s. domáhal ochrany proti nečinnosti
Obvodního báňského úřadu.
Nejvyšší správní soud se kasační stížností zabýva l nejprve z hlediska splnění podmínek
řízení, neboť pouze v tomto případě může být kasační stížnost soudem meritorně projednána.
Podle ust. §105 odst. 2 s. ř. s. musí být s těžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen
advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej
zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákon ů vyžadováno
pro výkon advokacie.
Nejvyšší správní soud vyzval stěžovatele usnesením ze dne 24. 1. 2012,
č. j. 7 Ans 1/2012 - 7, aby ve lhůtě 14 dní od doručení tohoto usnesení buď předložil plnou moc
udělenou advokátovi, nebo aby prokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání. Současně jej
poučil o tom, že pokud výzvě nevyhoví, bude kasační stížnost odmítnuta, a také o možnosti
požádat o ustanovení zástupce (§35 odst. 8 s. ř. s.) . Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno
dne 13. 2. 2012.
Stěžovatel na výzvu reagoval podáním ze dne 23. 2. 2012, ve kterém zpochybnil její
zákonnost, protože ust. §105 odst. 2 s. ř. s. samo o sobě neukládá povinnost být zastoupen,
pouze určuje, kým musí být účastník zastoupen při projednávání kasační stížnosti v případě,
že nemá procesní způsobilost a musí být v řízení zastoupen na základě ust. §35 odst. 1 s. ř. s.
Pouze v tomto případě může být zastoupen advokátem podle ust. §35 odst. 2 s. ř. s. Stěžovatel
dále s odkazem na ust. §33 odst. 3 s. ř. s. poukázal na to, že neby l zbaven ani omezen
na způsobilosti k právním úkonům, a namítal, že Nejvyšší správní soud úmyslně opomněl užít
ust. §32, §33, §35 až §38 a §64 s. ř. s., ze kterých vyplývá protizákonnost výroku II. usnesení
ze dne 24. 1. 2012, č. j. 7 Ans 1/2012 - 7. Rovněž požádal o veřejné projednání kasační stížnosti,
aby měl jistotu, že soud nebude pokračovat v nezákonném jednání.
Povinné zastoupení advokátem je v případě stěžovatele, který nemá právnické vzdělání
(příp. takové vzdělání nemají jeho zaměstnanci či členové), jednou z podmínek řízení o kasační
stížnosti. Nesplnění této podmínky brání meritornímu projednání věci. Nedostatek povinného
zastoupení advokátem přitom patří mezi odstranitelné nedostatky podmínek řízení, a právě
proto byl stěžovatel ve výroku II. citovaného usnesení vyzván k prokázání splnění této podmínky
řízení.
Ust. §105 odst. 2 s. ř. s. představuje výjimku z obecného pravidla, že procesně způsobilý
účastník nemusí být v řízení před správními soudy zastoupen. Názor stěžovatele, že povinné
zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti se týká pouze účastníků, kteří nemají procesní
způsobilost, je tedy nesprávný. Podmínky řízení stanoví zákon a soud je zákonem vázán.
Zákonná úprava povinného zastoupení v řízení o kasační stížnosti není protiústavní a neznamená
překážku přístupu k soudu. V tomto řízení před Nejvyšším správním soudem se předpokládá
řešení složitých právních otázek a povinné zastoupení má stěžovateli zajistit kvalifikovanou
ochranu jeho veřejných subjektivních práv. Účel povinného zastoupení je tedy zcela legitimní
a ospravedlnitelný.
Pokud stěžovatel žádal o veřejné projednání jeho kasační stížnosti, poukazuje Nejvyšší
správní soud na ust. §109 odst. 2 s. ř. s., podle kterého o kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší
správní soud zpravidla bez jednání. Považuje -li to za vhodné nebo provádí-li dokazování, nařídí
k projednání kasační stížnosti jednání. Je tedy na úvaze Nejvyššího správního soudu, zda v řízení
o kasační stížnosti jednání nařídí. Obligatorně musí jednání nařídit pouze pokud má být
prováděno dokazování. V daném případě s ohledem na povahu věci nebyly shledány důvody
pro to, aby ve věci bylo nařízeno jednání.
Protože stěžovatel nedoložil, že je v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem
a tento nedostatek neodstranil ani na výzvu soudu, Nejvyšší správní soud jeho kasační stížnost
podle ust. §46 odst. 1 písm. a) ve spojení s ust. §120 s. ř. s. odmítl.
Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. §60 odst. 3 větu první ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.
Podle ust. §10 odst. 3 věty třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí
z účtu soudu zaplacený poplatek. Protože byly splněny zákonné podmínky pro vrácení
zaplaceného soudního poplatku, Nejvyšší správní soud v souladu s ust. §10a odst. 1 citovaného
zákona rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. února 2012
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu