ECLI:CZ:NSS:2012:7.AS.144.2012:35
sp. zn. 7 As 144/2012 - 35
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Karla Šimky a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci žalobce: Občanské
sdružení za ochranu přírody a krajiny, ochranu životního prostředí volně žijící zvěře
a myslivosti bez pytláctví, o. s., se sídlem Hvožďany 72, Bechyně, zastoupený Mgr. Ladislavem
Rychtářem, advokátem se sídlem Kakosova 978/4, Praha 5, proti žalovanému: Krajský úřad
Jihočeského kraje, se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice, za účasti: 1) T. V.,
zastoupený JUDr. Milošem Tuháčkem, advokátem se sídlem Převrátilská 330, Tábor, 2) Mgr. P.
K., 3) Město Bechyně, se sídlem nám. T. G. Masaryka 2, Bechyně, v řízení o kasační stížnosti
osoby zúčastněné na řízení 1) proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne
20. 8. 2012, č. j. 10 A 43/2012 – 49,
takto:
Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 20. 8. 2012,
č. j. 10 A 43/2012 - 49, zrušil rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje (dále jen „krajský
úřad“) ze dne 22. 3. 2012, č. j. OREG 6143/2012/vano, a rozhodnutí Městského úřadu Bechyně
ze dne 14. 12. 2011, č. j. BE-09703/2011, kterým bylo rozhodnuto o umístění stavby bioplynové
stanice Hvožďany a vrátil věc k dalšímu řízení.
Proti rozsudku krajského soudu podala v zákonné lhůtě kasační stížnost osoba
zúčastněná na řízení 1) (dále jen „stěžovatel“), v níž uplatňuje důvody podle ust. §103 odst. 1
písm. a) a d) s. ř. s. a současně se navrhuje, aby kasační stížnosti byl přiznán odkladný účinek.
Podle názoru stěžovatele jsou podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti splněny, neboť jiným osobám nehrozí jeho přiznáním žádná újma, když stěžovatel
nebude stavbu realizovat dříve, než bude rozhodnuto o přijetí dotace od Státního zemědělského
a intervenčního fondu vzhledem k tomu, že nedisponuje dostatečným množstvím vlastních
prostředků k dokončení stavby. Nepřiznáním odkladného účinku by mu vznikla značná újma,
neboť veškerá dosavadní příprava stavby a investované finanční prostředky by přišly vniveč.
Rovněž by přišel o možnost získat dotaci, neboť by musel v návaznosti na napadený rozsudek
krajského soudu žádost o dotaci stáhnout nebo dotaci v případě jejího přidělení odmítnout.
Stěžovatel je vlastníkem pozemků, na nichž hodlá vybudovat předmětnou stavbu a krajský soud
závažným způsobem do jeho vlastnického práva zasáhl. Přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti není v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Do vydání konečného rozhodnutí nebude
bioplynová stanice uvedena do provozu, nehrozí tedy ani teoreticky zásah do veřejného zájmu
na ochraně zdraví a životního prostředí. Bioplynová stanice navíc bude splňovat, jak bylo
osvědčeno ve zjišťovacím řízení ElA i ve spojeném územním a stavebním řízení, veškeré
veřejnoprávní normy. Naopak, výstavba bioplynových stanic je významným veřejným zájmem,
neboť se jedná o alternativní způsob výroby energie, k jejichž podpoře se Česká republika
zavázala jak mezinárodními smlouvami, tak v rámci členství v Evropské unii.
Krajský úřad se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nevyjádřil.
Podle ust. §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně §73 odst. 2 až 5 s. ř. s.
Podle ust. §73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením
přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly
pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným
osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
Nejvyšší správní soud při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku vyšel
především z podstaty posuzované věci, kdy spornou otázkou je, zda povolená stavba je v souladu
s územním plánem města Bechyně, podle kterého jsou pozemky, na kterých má být stavba
realizována, vedeny jako zastavitelná plocha s funkčním využitím pro výrobu a podnikání. Podle
textové části územního plánu jsou jako nepřípustné činnosti na této ploše uvedeny zemědělská
výroba a aktivity a zdroje, které vedou k emitování znečišťujících látek do ovzduší, zejména
těkavých organických látek a pachových látek. Podle názoru krajského soudu je však výstavba
bioplynové stanice územním plánem vyloučena, neboť tato je definována v nařízení vlády
č. 615/2006 Sb. jako velký stacionární zdroj znečištění ovzduší. Oproti tomu stěžovatel tvrdí
shodně se závěry krajského úřadu, že výstavba bioplynové stanice je podle územního plánu
přípustná, jsou-li dodrženy stanovené limity pro její provoz.
Je nepochybné, že soulad staveb se záměry územního plánování a s obecnými požadavky
na výstavbu je veřejným zájmem a jeho dostatečné posouzení je nadřazeno možným prodlevám
s realizací stavby. Při umisťování staveb v území je na místě rozvaha a předběžná opatrnost,
a to i s ohledem na mimořádnou obtížnost při odstraňování případných negativních dopadů již
realizované stavby na její okolí, především na lidské zdraví a životní prostředí. Výchozí zásadou
tak je zpravidla zachování stávajícího stavu, aby nemohlo docházet k situacím, kdy v době
rozhodování o žalobě byl již povolený záměr nevratně realizován (viz v souvislosti s čl. 9 odst. 4
tzv. Aarhuské úmluvy rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 5. 2008,
č. j. 2 Aps 1/2008 - 77, dostupný na www.nssoud.cz). Přesto je nutné zohlednit skutkové
okolnosti každého posuzovaného případu, neboť nelze vyloučit, že za určitých okolností je
silnější zájem na přiznání odkladného účinku.
V dané věci je nutné poměřit na jedné straně dopad možné realizace stavby proti újmě,
která by vznikla stěžovateli v případě, kdy by kasační stížnosti nebyl odkladný účinek přiznán.
Z návrhu stěžovatele vyplývá, že nepřiznáním odkladného účinku kasační stížnosti by mohla být
realizace stavby zmařena a posuzování jejího souladu s územním plánem by se stalo
nadbytečným. V tomto směru je podstatné, že rozpor stavby s územním plánem je shledáván
ve vypouštění znečišťujících látek do ovzduší. Nicméně podle závěru zjišťovacího řízení podle
ust. §7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých
souvisejících zákonů, ze dne 14. 3. 2011, č. j. KUJCK 3916/2011 OZZL/15/To, se jedná
o podlimitní záměr, který nemá významný negativní vliv na životní prostředí a veřejné zdraví.
Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti tak bude stěžovateli poskytnuta dostatečná
ochrana před hrozbou vzniku výrazné újmy zachováním možnosti v budoucnu realizovat stavbu,
pokud bude shledána souladnou s územním plánem. Nejvyšší správní soud neshledal, že by
právní následky přiznání odkladného účinku kasační stížnosti znamenaly újmu pro jiné osoby,
neboť taková skutečnost ze spisového materiálu nevyplývá. Proto rozhodl o přiznání odkladného
účinku podané kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. října 2012
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu