ECLI:CZ:NSS:2012:7.AS.99.2012:15
sp. zn. 7 As 99/2012 - 15
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Hubáčka
a soudců JUDr. Elišky Cihlářové a JUDr. Ludmily Valentové v právní věci žalobce: E. M.,
zastoupen JUDr. Irenou Strakovou, advokátkou se sídlem Karlovo nám. 18, Praha 2,
proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 3. 2012, č. j. 6 Ca
272/2008 - 59, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá
zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 3. 2012, č. j. 6 Ca 272/2008 - 59,
kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 7. 2008,
č. j. MV-42466-5/OAM-2008, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí
Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, Inspektorátu cizinecké policie letiště
Praha – Ruzyně, ze dne 6. 4. 2008, č. j. SCPP-318-45/PH-1-ÚO-2006, o zamítnutí žádosti
o vydání nového rozhodnutí o důvodech znemožňujících vycestování cizince podle §120a
zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších
předpisů.
Současně s kasační stížností podal stěžovatel návrh, aby kasační stížnosti byl přiznán
odkladný účinek, který blíže neodůvodnil.
Kasační stížnost nemá podle §107 s. ř. s. odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však
může na návrh stěžovatele přiznat. Přitom užije přiměřeně ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s.
Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku
může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s veřejným zájmem.
Novelou soudního řádu správního č. 303/2011 Sb. s účinností od 1. 1. 2012 došlo
ke zmírnění podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě i kasační stížnosti. Již není
výslovně požadováno tvrzení a prokazování hrozby vzniku nenahraditelné újmy, nýbrž „pouze“
újmy, která bude nepoměrně větší oproti újmě, která může vzniknout jiným osobám přiznáním
odkladného účinku. Je tedy vyžadováno poměřování závažnosti újmy, která může vzniknout
žalobci či stěžovateli nepřiznáním odkladného účinku, a újmy, která může naopak vzniknout
jiným osobám přiznáním odkladného účinku. Možná újma hrozící navrhovateli přitom musí být
nepoměrně vyšší a zároveň nesmí být přiznání odkladného účinku v rozporu s veřejným zájmem.
Vyžaduje se tedy zároveň poměřování hrozící újmy s mírou rozporu přiznání odkladného účinku
s veřejným zájmem. Odkladný účinek žaloby i kasační stížnosti tedy ani po novelizaci neztratil
charakter institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé případy. Přiznáním odkladného
účinku je prolamována právní moc správního nebo soudního rozhodnutí, což je zákonem nadále
podmíněno splněním striktních (byť dle slovního vyjádření v ust. §73 odst. 2 s. ř. s.
již mírnějších) podmínek.
Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má stěžovatel. K tomu, aby soud mohl o návrhu
na přiznání odkladného účinku rozhodnout, musí stěžovatel konkretizovat, jakou újmu by
pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí a z jakých konkrétních okolností
to vyvozuje.
Stěžovatel však v návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti neuvedl žádné
skutečnosti, z nichž by bylo možné dovozovat, že stěžovateli skutečně hrozí újma, která by
odůvodňovala prolomení právní moci správního a soudního rozhodnutí.
Stěžovatel tedy netvrdil, nekonkretizoval a nedoložil hrozbu vzniku újmy v důsledku
žalobou napadeného rozhodnutí, resp. kasační stížností napadeného rozsudku. Nejvyšší správní
soud proto rozhodl tak, že se kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznává.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 1. srpna 2012
JUDr. Jaroslav Hubáček
předseda senátu