ECLI:CZ:NSS:2012:8.AS.86.2012:60
sp. zn. 8 As 86/2012 - 60
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců
Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Michala Mazance v právní věci žalobce: Ing. J. S., zastoupen
JUDr. Petrem Voříškem Ph.D., LL.M., advokátem se sídlem Přístavní 321/14, Praha 7, proti
žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, Praha 5, za účasti
osoby zúčastněné na řízení: VODOS s. r. o., se sídlem Legerova 21, Kolín, zastoupena
JUDr. Ing. Janem Vychem, advokátem se sídlem Lazarská 11/6, Praha 2, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 25. 1. 2011, čj. 185925/2010/KUSK, o kasační stížnosti žalobce proti
rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 5. 2012, čj. 11 A 53/2011 - 62,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí
žalovaného, kterým žalovaný zamítl jeho odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu v Říčanech,
odboru životního prostředí (dále jen „městský úřad“). Městský úřad rozhodl o vydání povolení
k nakládání s podzemními vodami – odběru podzemních vod mj. z jímacího vrtu umístěného
na pozemku žalobce. Vydáním povolení žalovaný omezil vlastnické právo žalobce k dotčenému
pozemku, protože mu tím vznikla povinnost strpět na svém pozemku odběr podzemních vod
osobou zúčastněnou, aniž by za to obdržel náhradu.
[2] Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 29. 5. 2012, čj. 11 A 53/2011 - 62, zamítl žalobu.
Uvedl, že vydáním povolení městský úřad nezasáhl do práv žalobce. Žalobci nevznikla povinnost
strpět na svém pozemku odběr podzemních vod, protože podzemní vody nejsou součástí
ani příslušenstvím pozemku.
[3] Žalobce brojil proti usnesení krajského soudu kasační stížností. Jelikož žalobce neuhradil
soudní poplatek za podanou kasační stížnost, Nejvyšší správní soud jej usnesením ze dne
5. 9. 2012, čj. 8 As 86/2012 - 23, vyzval k zaplacení soudního poplatku do 5 dnů od doručení
tohoto usnesení. Současně jej poučil o tom, že nebude-li poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen,
soud řízení zastaví. Tato výzva byla zástupci žalobce doručena 11. 9. 2012.
[4] Podle §4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon
o soudních poplatcích“), vzniká poplatková povinnost podáním kasační stížnosti. Podle §9
odst. 1 zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti
zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí
této lhůty soud řízení zastaví. Podle §47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li
tak tento nebo zvláštní zákon.
[5] Žalobce ve lhůtě stanovené Nejvyšším správním soudem ani následně soudní poplatek
splatný podáním kasační stížnosti nezaplatil. Nejvyšší správní soud proto řízení podle §9 odst. 1
zákona o soudních poplatcích ve spojení s §47 písm. c) s. ř. s. zastavil.
[6] Podle §60 odst. 3 s. ř. s. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li
řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 28. listopadu 2012
JUDr. Jan Passer
předseda senátu