ECLI:CZ:NSS:2012:8.AS.92.2012:37
sp. zn. 8 As 92/2012 - 37
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců
Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Michala Mazance v právní věci žalobce: E. G., proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM, Praha 7, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 24. 5. 2012, čj. OAM-136/LE-LE18-NV-2012, o kasační stížnosti žalobce
proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 6. 2012, čj. 2 A 35/2012 – 15,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Ministerstvo vnitra rozhodnutím ze dne 24. 5. 2012, čj. OAM-136/LE-LE18-NV-2012,
nepovolilo žalobci vstup na území České republiky na základě §73 odst. 4 písm. c) zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění
pozdějších předpisů, (zákon o azylu).
[2] Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u Městského soudu v Praze, který
ji rozsudkem ze dne 21. 6. 2012, čj. 2 A 35/2012 – 15, zamítl.
[3] Žalobce (stěžovatel) brojil proti rozsudku městského soudu kasační stížností z důvodů
podle §103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s.
[4] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval splněním podmínek řízení, mimo jiné tím,
zda kasační stížnost byla podána v zákonné lhůtě, neboť pouze tak mohla být meritorně
projednána.
[5] Podle §106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení
rozhodnutí. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Podle §40 odst. 2 s. ř. s.
lhůta určená podle týdnů končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který
určil počátek lhůty.
[6] Z předloženého soudního spisu vyplývá, že kasační stížností napadený rozsudek
městského soudu byl stěžovateli doručen v pondělí dne 2. 7. 2012. Lhůta pro podání kasační
stížnosti tudíž uplynula v pondělí dne 16. 7. 2012. Stěžovatel ovšem podal kasační stížnost
k poštovní přepravě až dne 30. 7. 2012, tedy po marném uplynutí lhůty k podání kasační stížnosti.
[7] Jelikož byla kasační stížnost podána opožděně, Nejvyšší správní soud ji podle §46 odst. 1
písm. b) ve spojení §120 s. ř. s. odmítl.
[8] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 větu první s. ř. s. ve spojení
s §120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li
kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 29. října 2012
JUDr. Jan Passer
předseda senátu