ECLI:CZ:NSS:2012:9.ANS.1.2012:57
sp. zn. 9 Ans 1/2012 - 57
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Daniely Zemanové
a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobkyně: A. H., proti
žalovaným: 1) Finanční ředitelství v Ústí nad Labem, se sídlem Velká Hradební 61, Ústí nad
Labem, 2) Finanční úřad v Jilemnici, se sídlem Jungmannova 151, Jilemnice, ve věci ochrany
proti nečinnosti správního orgánu, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu
v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 29. 6. 2011, č. j. 59 Ca 79/2009 – 125,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se zas t a v u je .
II. Návrh na obnovu řízení se od m ít á .
III. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) včas podanou kasační stížností napadá v záhlaví
označený rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci (dále jen „krajský
soud“) ze dne 29. 6. 2011, kterým krajský soud zamítl její žalobu proti nečinnosti žalovaných.
Krajský soud, kterému byla kasační stížnost dne 22. 8. 2011 doručena, nejprve zkoumal,
zda jsou v dané věci splněny podmínky řízení, mezi které patří i povinnost uhradit soudní
poplatek za kasační stížnost, a to ve výši 3 000 Kč podle položky 15 sazebníku poplatků ve znění
platném do 31. 8. 2011, který tvoří přílohu k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“).
Stěžovatelka uvedený soudní poplatek za kasační stížnost nezaplatila, ačkoli podle
ustanovení §2 odst. 2 písm. b) zákona o soudních poplatcích je ve věcech správního soudnictví
poplatníkem poplatku za řízení ten, kdo podal kasační stížnost, a jeho poplatková povinnost
vzniká podáním kasační stížnosti; tímto okamžikem je též poplatek splatný [§4 odst. 1 písm. d)
a §7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích].
Krajský soud proto stěžovatelku usnesením ze dne 3. 10. 2011, č. j. 59 Ca 79/2009 - 135,
vyzval, aby zaplatila soudní poplatek za řízení o kasační stížnosti ve lhůtě 5 dnů od doručení
usnesení. Na toto usnesení reagovala stěžovatelka dne 9. 11. 2011 žádostí o osvobození
od soudního poplatku. Přijetím zákona č. 303/2011 Sb., kterým byl novelizován zákon
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), došlo ke změnám v právní úpravě, které
se mj. týkaly i postupu po podání kasační stížnosti. Vzhledem k tomu, že k rozhodnutí o žádosti
stěžovatelky o osvobození od soudních poplatků v řízení o kasační stížnosti byl s účinností
od 1. 1. 2012 příslušný Nejvyšší správní soud, krajský soud již o této věci nerozhodoval a věc
postoupil Nejvyššímu správnímu soudu. Stěžovatelka na výzvu zdejšího soudu doložila pro účely
rozhodnutí o osvobození od soudních poplatků své majetkové poměry; Nejvyšší správní soud
však dospěl k závěru, že tvrzení stěžovatelky ohledně jejích majetkových poměrů jsou neúplná,
a usnesením ze dne 30. 3. 2012, č. j. 9 Ans 1/2012 - 45, žádost stěžovatelky o osvobození
od soudních poplatků zamítl a osvobození jí nepřiznal. Výrokem III. tohoto usnesení Nejvyšší
správní soud opětovně stěžovatelku vyzval ke splnění poplatkové povinnosti, a to ve lhůtě 10
dnů od doručení usnesení s poučením, že nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen,
soud řízení o kasační stížnosti zastaví. Tato výzva byla stěžovatelce doručena dne 15. 4. 2012.
Stěžovatelka reagovala podáním ze dne 25. 4. 2012, ve kterém vyjádřila své přesvědčení,
že své majetkové poměry již v řízení doložila dostatečným způsobem, a současně podala návrh
na obnovu řízení.
Lze tedy shrnout, že požadovaný soudní poplatek v dané věci, a to i přes výše uvedenou
výzvu, zaplacen nebyl, a proto Nejvyšší správní soud podle §9 odst. 1 zákona o soudních
poplatcích řízení o kasační stížnosti zastavil.
Nejvyšší správní soud současně posuzoval návrh stěžovatelky na obnovu řízení
(o osvobození od soudního poplatku), který stěžovatelka odůvodnila svojí nespokojeností
s výsledkem řízení o žádosti o osvobození od soudních poplatků a dále přesvědčením,
že u ní byly a jsou podmínky pro osvobození splněny. Obnova řízení ve správním soudnictví
je přípustná jen proti rozsudku vydanému v řízení o ochraně před nezákonným zásahem
správního orgánu nebo ve věcech politických stran a hnutí, v ostatních řízeních je návrh
na obnovu řízení nepřípustný [§114 odst. 1 s. ř. s.]. V projednávané věci lze jednoznačně
konstatovat, že k naplnění uvedené podmínky nedošlo, návrh stěžovatelky byl proto posouzen
jako nepřípustný. Nejvyšší správní soud z uvedených důvodů postupem podle ustanovení §46
odst. 1 písm. d) s. ř. s. návrh na obnovu řízení pro nepřípustnost odmítl.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle §60 odst. 3, věty první, s. ř. s.,
ve spojení s §120 s. ř. s., tak, že žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává,
jelikož řízení bylo zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. května 2012
Mgr. Daniela Zemanová
předsedkyně senátu