ECLI:CZ:NSS:2012:9.AS.109.2012:47
sp. zn. 9 As 109/2012 - 47
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudkyň JUDr. Barbary Pořízkové a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci žalobce: L. D., zast.
JUDr. Radkem Ondrušem, advokátem se sídlem Těsnohlídkova 9, Brno, proti žalovanému:
Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor Krajský živnostenský úřad, se sídlem
Žerotínovo nám. 3/5, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 2. 2011, č. j. JMK 1479/2011,
v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 6. 6. 2012,
č. j. 31 A 24/2011 - 69, o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se odkladný účinek nepřiznává.
Odůvodnění:
Včas podanou kasační stížností se žalovaný (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení
v záhlaví uvedeného rozsudku Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), kterým bylo
podle ustanovení §78 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zrušeno jeho rozhodnutí ze dne 1. 2. 2011, č. j. JMK
1479/2011, a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Tímto rozhodnutím stěžovatel zamítl
odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Hodonín, obecního živnostenského úřadu,
ze dne 24. 11. 2010, č. j. OŽÚ/22752/2010, kterým bylo žalobci podle ustanovení §6 odst. 1
písm. c) a ustanovení §6 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění
pozdějších předpisů (živnostenský zákon), zrušeno živnostenské oprávnění s předmětem
podnikání Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.
Současně bylo výrokem II. uvedeného rozsudku krajského soudu rozhodnuto o povinnosti
stěžovatele nahradit žalobci náhradu nákladů řízení o žalobě.
Součástí podané kasační stížnosti je rovněž návrh na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti. Ten stěžovatel odůvodňuje tím, že dle jeho názoru je napadený rozsudek krajského
soudu nezákonný a nepřezkoumatelný. Již dne 14. 6. 2012 byl stěžovateli vrácen kompletní
správní spis, jehož obsah má zásadní vliv na posouzení zákonnosti postupu krajského soudu.
Proto stěžovatel navrhuje přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Vzhledem
ke skutečnosti, že žalobci s ohledem na zahlazení jeho trestu vzniklo dne 23. 9. 2011 živnostenské
oprávnění, nevznikne přiznáním odkladného účinku žádná újma a Nejvyšší správní soud bude
moci na základě kompletní spisové dokumentace posoudit zákonnost rozhodnutí krajského
soudu.
Žalobce se k návrhu na přiznání odkladného účinku ve stanovené lhůtě vyjádřil. Uvádí,
že důvody pro přiznání odkladného účinku nejsou v kasační stížnosti obsaženy, a proto s nimi ani
nelze polemizovat. Má přitom za to, že není povinností soudu z moci úřední odkladný účinek
kasační stížnosti přiznat, pokud stěžovatel sám pro takový postup neuvede dostatečné důvody.
V projednávané věci má proto za to, že nejsou dány důvody pro přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti, pokud stěžovateli žádná újma pojmově hrozit ani nemůže a navíc ji ani netvrdí.
Podle §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však
může na návrh stěžovatele přiznat, ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užijí přiměřeně.
Dle §73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná
žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly
pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným
osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
Od stěžovatele, který žádá o přiznání odkladného účinku, se především očekává
dostatečně konkrétní a individualizované tvrzení o tom, že mu v důsledku napadeného
rozhodnutí (jehož sistace by bylo přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti dosaženo)
vznikne nepoměrně větší újma než jiným osobám a vysvětlení, v čem spočívá tato újma a její
rozsah. Vylíčení podstatných skutečností o nepoměrně větší újmě musí svědčit o tom,
že negativní následek, jehož se stěžovatel v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu
obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Kromě výše uvedeného stěžovatele tíží též důkazní
břemeno k v návrhu uplatněným tvrzením. Unesení tohoto důkazního břemena po stěžovateli
vyžaduje, aby tvrzení, kterými odůvodňuje návrh na přiznání odkladného účinku, také řádně
doložil.
Tvrzení stěžovatele, kterými odůvodňuje nutnost přiznání odkladného účinku, se však,
dle názoru kasačního soudu, zcela míjejí s důvody, které by vůbec mohly osvědčovat naplnění
shora uvedených podmínek pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Stěžovatel žádným
způsobem nespecifikuje, jak konkrétně by se v projednávané věci mělo nepřiznání odkladného
účinku dotknout nabytých práv a znamenat pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká by
přiznáním odkladného účinku mohla vzniknout jiným osobám. Tvrzení stěžovatele, že mu byl
dne 14. 6. 2012 vrácen kompletní spisový materiál, nemůže na tomto nic změnit. Nejvyšší správní
soud postupuje při projednávání a rozhodování věcí podle příslušných ustanovení s. ř. s.
V souladu s ustanovením §109 odst. 1 tohoto předpisu proto za účelem rozhodnutí
v projednávané věci již vyžádal od stěžovatele správní spisy, které budou, spolu s příslušnými
soudními spisy, sloužit jako podklad pro rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o důvodnosti
kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud s ohledem na výše uvedené vyhodnotil, že stěžovatel neprokázal
existenci podmínek pro přiznání odkladného účinku stanovených v §73 odst. 2 s. ř. s. Z tohoto
důvodu nebylo možno odkladný účinek kasační stížnosti podle ustanovení §107 s. ř. s. ve spojení
s §73 odst. 2 s. ř. s. přiznat.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. července 2012
JUDr. Radan Malík
předseda senátu