ECLI:CZ:NSS:2012:9.AS.21.2012:34
sp. zn. 9 As 21/2012 - 34
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudkyň Mgr. Daniely Zemanové a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: P. M., zast.
JUDr. Adamem Rakovským, advokátem se sídlem Václavská 316/12, Praha 2, proti žalovanému:
Krajský úřad kraje Vysočina, se sídlem Žižkova 57, Jihlava, proti rozhodnutí žalovaného ze dne
3. 8. 2010, č. j. KUJI 61472/2010, sp. zn. OOSČ 3263/2010 OOSC/98, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 21. 11. 2011,
č. j. 57 A 68/2010 - 88,
takto:
Kasační stížnosti se odkladný účinek nepřiznává.
Odůvodnění:
Včas podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení shora
označeného rozsudku Krajského soudu v Brně, jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 3. 8. 2010, č. j. KUJI 61472/2010, sp. zn. OOSČ 3263/2010 OOSC/98, jímž
bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Velké Meziříčí, odboru
dopravy a silničního hospodářství, ze dne 12. 4. 2010, č. j. DOP/58726/2009/2451/2009-mikli.
Posledně zmíněným správním rozhodnutím byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku
proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, za který mu uložena pokuta
ve výši 5000 Kč, zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu šesti
měsíců a byla mu uložena povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1000 Kč.
V kasační stížnosti stěžovatel podal návrh na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti. Svůj návrh odůvodnil tím, že v daném případě „obživly“ účinky původně zrušených
správních rozhodnutí, kterými byla stěžovateli uložena sankce zákazu řízení motorových vozidel.
To by pro stěžovatele představovalo nenahraditelnou újmu, jelikož žije se svou rodinou
v příměstské oblasti Prahy, která není dostatečně přístupná prostředky hromadné dopravy. Děti
stěžovatele trpí těžkou formou onemocnění zvanou histaminová intolerance. Osoby trpící touto
nemocí musí dodržovat zvláštní stravovací režim, který dovoluje stravovat se jen určitými a vždy
čerstvými potravinami. V místě bydliště stěžovatele takové potraviny dostupné nejsou a je nutné
je každodenně obstarávat ve specializovaných obchodech. Zákaz řízení motorových vozidel
by dodržení tohoto režimu značně komplikoval nebo by jej zmařil. Onemocnění je navíc
doprovázeno oslabením imunity nemocných.
Stěžovatel dle svého tvrzení trpí astmatem II. stupně, toto onemocnění je doprovázeno
extrémním oslabením imunity. Běžnými onemocněními, jako je chřipka, trpí několikrát ročně.
Každé chřipkové onemocnění u něj má daleko těžší průběh než u jinak zdravé osoby.
Na doporučení lékaře v době chřipkových epidemií, inverzí a zimních měsíců používá stěžovatel
ke své přepravě výhradně osobní automobil. Stěžovatel své děti vzhledem k jejich snížené
obranyschopnosti vozí do poměrně vzdálené školy osobním automobilem. Pokud by se jeho děti
měly dopravovat do školy vlakem, pravděpodobně by značnou část školní výuky zameškaly
z důvodu nemoci.
Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřil, podal vyjádření pouze
ke kasační stížnosti.
Podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), nemá kasační stížnost odkladný účinek; Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat, ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užijí přiměřeně.
Dle §73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná
žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly
pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným
osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
Od stěžovatele, který žádá o přiznání odkladného účinku, se především očekává
dostatečně konkrétní a individualizované tvrzení o tom, že mu v důsledku napadeného
rozhodnutí (jehož sistace by bylo přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti dosaženo)
vznikne nepoměrně větší újma, než jiným osobám, a vysvětlení, v čem spočívá tato újma a její
rozsah. Vylíčení podstatných skutečností o nepoměrně větší újmě musí svědčit o tom,
že negativní následek, jehož se stěžovatel v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu
obává, by pro něj byl zásadním zásahem.
Kromě toho stěžovatele tíží též důkazní břemeno k těmto svým tvrzením. Unesení
tohoto důkazního břemena po stěžovateli vyžaduje, aby tvrzení, kterými odůvodňuje návrh
na přiznání odkladného účinku, také řádně doložil. V nyní posuzované věci tomu ovšem
stěžovatel nedostál. Ke svým tvrzením vztahujícím se k odkladnému účinku nenabídl jediný
důkaz. Nejvyšší správní soud z tohoto důvodu nemá jeho tvrzení za prokázaná a nemůže z nich
vycházet při rozhodování o přiznání odkladného účinku. Stěžovateli se tak nepovedlo prokázat
existenci podmínek pro přiznání odkladného účinku stanovených v §73 odst. 2 s. ř. s. Z tohoto
důvodu nebylo kasační stížnosti možno odkladný účinek přiznat.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. února 2012
JUDr. Radan Malík
předseda senátu