ECLI:CZ:NSS:2012:APRK.36.2012:64
sp. zn. Aprk 36/2012 - 64
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové
a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobce: REMA Systém, a.s.,
Budějovická 1667/64, Praha 4, zastoupeného JUDr. Tomášem Sequensem, advokátem se sídlem
Jungmannova 24, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 1442/65,
Praha 10, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 5. 2011, č. j. 1312/M/11, 23927/ENV/11,
vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 11 A 130/2011, o návrhu žalobce na určení lhůty
k provedení procesního úkonu dle §174a zákona č. 6/2002 Sb.,
takto:
I. Návrh se zamítá .
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Návrhem osobně předaným Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“) dne
23. 10. 2012 a tímto soudem doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 6. 11. 2012 se žalobce
(dále též „navrhovatel“) domáhá určení lhůty k provedení procesního úkonu dle §174a zákona
č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších
zákonů (zákon o soudech a soudcích). V návrhu předně požadoval, aby městský soud rozhodl o žalobě,
kterou u něho žalobce podal již 17. 6. 2011.
[2] Z předloženého soudního spisu městského soudu Nejvyšší správní soud zjistil,
že se žalobce domáhal žalobou ze dne 17. 6. 2011 zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného.
Městský soud pak přípisem ze dne 13. 7. 2011 zaslal žalobu žalovanému a vyzval jej k předložení
kompletního správního spisu a vyjádření k žalobě, a to ve lhůtě 60 dnů. Vyrozuměním vyvěšeným na
úřední desku dne 19. 7. 2011 soud vyrozuměl zúčastněné osoby o probíhajícím řízení a poučil je o jejich
právech a možnosti uplatňovat v tomto řízení práva osoby zúčastněné. Žalovaný předložil městskému
soudu správní spis dne 6. 10. 2011 spolu s vyjádřením k žalobě. Městský soud zaslal žalobci vyjádření
žalovaného a vyrozuměl jej o možnosti rozhodnout věc bez nařízení jednání s udělením patřičného
poučení. Tento přípis byl žalobci doručen dne 13. 10. 2011. Žalobce přípisem ze dne 9. 3. 2012 zaslal
soudu repliku k vyjádření žalovaného; soud ji zaslal žalovanému na vědomí dne 18. 4. 2012.
[3] Dne 23. 10. 2012 pak městský soud obdržel nyní projednávaný návrh na určení lhůty k provedení
procesního úkonu.
[4] Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu není důvodný.
[5] Řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, upravené v ustanovení
§174a zákona o soudech a soudcích, představuje promítnutí zásad spravedlivého procesu z hlediska
naplnění práva účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů,
zakotveného zejména v ustanovení čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, do řízení
probíhajícího před soudem.
[6] Při rozhodování o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu může příslušný soud
stanovit lhůtu jen k provedení takového procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány (tvrzeny)
průtahy. Uvedený závěr vyplývá nejen z ustanovení §174a odst. 2 věty druhé zákona o soudech
a soudcích (označení procesního úkonu, u něhož jsou namítány průtahy, je náležitostí návrhu,
bez jejíhož splnění nelze v řízení pokračovat) a z ustanovení §174a odst. 8 věty první zákona o soudech
a soudcích (příslušný soud může určit lhůtu k provedení úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány
průtahy), ale zejména ze zásady nezávislosti soudů a soudců při projednávání a rozhodování sporů
a jiných právních věcí, která nesmí být dotčena tím, že by příslušný soud posuzoval - v rozporu
se smyslem (účelem) řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu - nejen otázku
určení lhůty k provedení procesního úkonu, ale rovněž to, ve vztahu k jakému procesnímu úkonu
nastaly v řízení průtahy.
[7] V řízení podle §174a zákona o soudech a soudcích tedy Nejvyšší správní soud rozhoduje
o návrhu na určení lhůty. Znamená to, že zjistí-li neodůvodněné průtahy v řízení spočívající zejména
v tom, že příslušný soud poté, kdy obdrží podání ve věci, v přiměřené době nečiní žádné úkony, věcí
se vůbec nezabývá, aniž by pro takový postup existovaly ospravedlnitelné důvody, anebo činí úkony
s nedůvodnou časovou prodlevou, usnesením určí tomuto soudu lhůtu, ve které má úkon učinit,
resp. ve které má rozhodnout.
[8] Průtahy v řízení znamenají, že v soudním procesu dochází k neodůvodněně pomalému vyřizování
věci napadlé příslušnému soudu či dokonce ke vzniku excesivního stavu, kdy dochází k nečinnosti
soudu. Soud se tak při posuzování oprávněnosti návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu
zabývá otázkou, zda v řízení dochází k průtahům, s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení
pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu.
[9] Krajský soud (zde městský) je dle §56 s. ř. s., povinen zásadně vyřizovat věci v pořadí,
v jakém mu došly; to neplatí pouze tehdy, jsou-li u věci dány závažné důvody pro přednostní
projednávání a rozhodování věci. Soud tak projednává a rozhoduje přednostně návrhy na osvobození
od soudních poplatků a návrhy na ustanovení zástupce, projednává a rozhoduje přednostně též žaloby
proti nečinnosti správního orgánu a žaloby proti nezákonnému zásahu, pokynu nebo donucení
správního orgánu, návrhy a žaloby ve věcech mezinárodní ochrany, rozhodnutí o správním vyhoštění,
rozhodnutí o povinnosti opustit území, rozhodnutí o zajištění cizince, rozhodnutí o prodloužení doby
trvání zajištění cizince, jakož i jiných rozhodnutí, jejichž důsledkem je omezení osobní svobody cizince,
rozhodnutí o ukončení zvláštní ochrany a pomoci svědkům a dalším osobám v souvislosti s trestním
řízením, jakož i další věci, stanoví-li tak zvláštní zákon. V případě navrhovatele (napadeno je rozhodnutí
žalovaného týkající se zápisu do Seznamu pro zajištění financování nakládání s historickým
elektrozařízením sk. 3 Zařízení informačních technologií a telekomunikační zařízení) se však nejedná
o věc, která podléhá režimu přednostního vyřizování podle §56 s. ř. s.
[10] Nejvyšší správní soud v projednávané věci dospěl k závěru, že návrh není oprávněný,
neboť městský soud nebyl v případě navrhovatele nečinný. Soud, jak vyplývá ze spisového materiálu
shora rekapitulovaného, se věcí po jejím obdržení zabýval a činil postupně průběžně a bez prodlev
procesní úkony, jejichž vykonání bylo ve věci zapotřebí. Nelze tedy konstatovat, že byl ve věci nečinný.
Nejvyšší správní soud proto neshledal ve věci průtahy, resp. tvrzenou nečinnost, a proto návrh žalobce
podle §174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích zamítl.
[11] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích,
dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, je-li návrh uznán jako oprávněný. K tomu
v projednávané věci nedošlo, proto soud rozhodl tak, že navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů
řízení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. listopadu 2012
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu