ECLI:CZ:NSS:2012:APRN.5.2012:11
sp. zn. Aprn 5/2012 - 11
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové
a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci navrhovatele: P. Č., proti
žalovanému: Česká advokátní komora, se sídlem Praha 1, Národní 16, o návrhu na určení lhůty
dle §174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích ve věci vedené u Nejvyššího správního
soudu pod sp. zn. 2 As 153/2012,
takto:
I. Návrh se zamítá .
II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Navrhovatel učinil dne 22. 11. 2012 u Nejvyššího správního soudu podání, v němž
se domáhá určení procesních úkonů ve věci kasační stížnosti ze dne 2. 10. 2012.
Navrhovatel uvádí, že kasační stížnost byla podána mailem poslední den lhůty u krajského
soudu (podáno u Městského soudu v Praze – pozn. soudu). Stejnopis byl podán poštovní cestou druhý
den (16. října 2012 – vl. zn. NSS1612012/1) u NSS. Navrhovatel nesouhlasí s tím, že mu bylo
přípisem Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 11. 2012 ve věci 2 As 144/12 sděleno, že soud
hodlá být nečinný v zahájení řízení, tvrdí, že soud nesmí zatajovat došlé listinné podání a údaje
v něm.
Nejvyšší správní soud v projednávané věci dospěl k závěru, že návrh není oprávněný.
Nejvyššímu správnímu soudu bylo postoupeno Městským soudem v Praze dne
1. 11. 2012 podání navrhovatele nesrozumitelného obsahu, které bylo doručeno Městskému
soudu v Praze, datováno dnem 2. 10. 2012, týkající se věci, ve které označený soud rozhodoval
pod čj. 8 A 93/10 - 26. Městský soud s ohledem na okolnosti, za kterých bylo podání učiněno
dovodil, že se jedná o kasační stížnost podanou proti jeho usnesení ze dne 14. 9. 2012,
čj. 8 A 93/10 - 26, proto posoudil podání jako kasační stížnost a postoupil jej Nejvyššímu
správnímu soudu. Vzhledem k tomu, že podání nebylo učiněno v předepsané formě, resp. nebylo
do tří dnů potvrzeno písemným podáním shodného obsahu, konstatoval v citovaném přípise
ze dne 7. 11.2012, čj. 2 As 153/2012 – 6 Nejvyšší správní soud, že k danému podání, které bylo
učiněno pouze mailovou poštou nelze přihlížet s tím, že řízení o kasační stížnosti v dané věci
nebude zahájeno.
V projednávané věci je třeba předně konstatovat, že navrhovatel nesprávně označil
sp. zn. 2 As 144/12, pod kterou mělo být vedeno řízení, jehož se domáhá. V evidenci písemností
bylo zjištěno, že ve věci vedené pod sp. zn. 2 As 144/2012 Nejvyšší správní soud navrhovateli
dne 15. 11. 2012 zaslal informace o probíhajícím řízení, nejedná se proto zcela zjevně o případ,
který navrhovatel zřejmě má na mysli.
Věc vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 8 A 93/ 2012 byla zaevidována
na základě podání navrhovatele ze dne 2. 10.2012, které bylo Nejvyššímu správnímu soudu
postoupeno, pod sp. zn. 2 As 153/2012. Ve věci uvedeného podání Nejvyšší správní soud učinil
úkon dne 7. 11. 2012, když navrhovatele informoval o důvodech, pro které nelze učiněné podání
považovat za způsobilé zahájení řízení.
Podle §174a odst. 1 zákona o soudech a soudcích má-li účastník nebo ten, kdo je stranou
řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu
pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení.
Podle §174a odst. 7 téhož zákona pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty směřuje, již
procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil, příslušný soud návrh
zamítne; stejně tak postupuje, dospěje-li k závěru, že k průtahům v řízení nedochází.
V řízení o určení lhůty dle §174a zákona o soudech a soudcích, dle kterého senát nyní
věc posuzující postupuje, nepřísluší hodnotit, jakým způsobem soud s podáním navrhovatele
naložil, tzn. nepřezkoumává úkon co do jeho správnosti, vhodnosti či zákonnosti Dikce zákona
mu umožňuje zabývat se pouze tím, zda je důvodné tvrzení o nečinnosti, tzn., zda věcí, která byla
soudu předložena se tento nezabývá vůbec anebo její vyřízení trvá nepřiměřeně dlouho. Nejvyšší
správní soud v projednávaném případě se věcí zabýval, resp. úkon ve věci učinil. Skutečnost,
že navrhovatel s postupem soudu nesouhlasí není v řízení o určení lhůty relevantní.
S ohledem na výše uvedené soud neshledal návrh důvodný, neboť Nejvyšší správní soud
nebyl ve věci nečinný.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. §174a odst. 8, větu druhou, zákona
o soudech a soudcích, dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, je-li návrh uznán
jako oprávněný. K tomu v projednávané věci nedošlo, proto soud rozhodl tak, že navrhovatel
nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky (§174a odst. 9
zákona o soudech a soudcích).
V Brně dne 27. listopadu 2012
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu