ECLI:CZ:NSS:2012:KONF.14.2012:12
sp. zn. Konf 14/2012 - 12
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců JUDr. Romana
Fialy, JUDr. Pavla Pavlíka, JUDr. Milady Tomkové, JUDr. Pavla Vrchy a JUD r. Marie Žižkové,
rozhodl o návrhu Českého telekomunikačního úřadu, se sídlem v Praze 9, Sokolovská 219
(adresa pro doručování: poštovní přihrádka 02, 225 02 Praha 025), na rozhodnutí kompetenčního
sporu mezi ním a Městským soudem v Praze, a dalších účastníků sporu vedeného
u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 20 EC 107/2009, ve věci žaloby o zaplacení
15 053,50 Kč: žalobkyně Vodafone Czech Republic a. s., se sídlem v Praze 10, Vinohradská
3217/167, IČ 25788001, zastoupené JUDr. Romanem Majerem, advokátem se sídlem v Praze 4,
Vyskočilova 1326/5, a žalované V.T.P.S Building s. r. o. se sídlem v Praze 5, Za dálnicí 1139,
IČ 25016008,
takto:
I. P ř í s l u š n ý vydat rozhodnutí ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5
pod sp. zn. 20 EC 107/2009, o zaplacení rozdílu mezi plnou cenou a zvýhodněnou kupní
cenou mobilního telefonu v částce 15 053,50 Kč, je soud.
II. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 10. 2011, čj. 64 Co 302/2011 - 97,
se zrušuje .
Odůvodnění:
Podáním doručeným dne 17. 2. 2012 zvláštnímu senátu zřízenému podle zákona
č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, navrhl Český telekomunikační
úřad rozhodnutí sporu o pravomoc podle ustanovení §1 odst. 1 písm. a) zákona č. 131/2002 Sb.,
který vznikl mezi ním a Městským soudem v Praze ve věci žaloby o zaplacení částky
15 053,50 Kč.
Z předloženého spisu vyplynuly následující skutečnosti:
Žalobkyně podala dne 1. 12. 2009 u Obvodního soudu pro Prahu 5 návrh na vydání
elektronického platebního rozkazu, v němž uplatňovala proti žalované (původně ILIOS
KREDIT, s. r. o.) své právo na zaplacení pohledávky ve výši 15 053,50 Kč. Žalobu na výzvu
soudu doplnila podáním ze dne 6. 1. 2010 a ze dne 2. 2. 2010. U vedla, že dne 21. 9. 2006 uzavřela
se žalovanou konkludentně smlouvu o poskytování telekomunikačních služeb Vodafone (dále též
„účastnická smlouva“) a rovněž konkludentně kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej dvou
mobilních telefonů typu SONY ERICSSON V630i LIVE! a jednoho mobilního telefo nu typu
NOKIA 6101 LIVE! BÍLÁ za zvýhodněnou cenu. Zvýhodněná cena za mobilní telefony byla
podmíněna povinností užívat zvolený tarif po dobu alespoň šesti měsíců. Na tuto podmínku byla
žalovaná upozorněna také ve vystavených fakturách č. 4877520 ze dne 21 . 9. 2006 a č. 4877613
ze dne 26. 9. 2006. Protože žalovaná neuhradila vyúčtování za poskytnuté telekomunikační
služby, byla jí vyúčtována kupní cena mobilních telefonů, a to za mobilní telefony SONY
ERICSSON V630i LIVE 2x 6977 Kč a za mobilní telefon NOKIA 6101 LIVE! BÍLÁ 4577 Kč.
Protože žalovaná uhradila pouze 1154 Kč za mobilní tele fony SONY ERICSSON V630i LIVE
a 1 Kč za mobilní telefon NOKIA 6101 LIVE! BÍLÁ, žalobkyně jí doúčtovala zbývající částky
12 799,64 Kč a 4576 Kč. Žalovaná však předmětné částky neuhradila, proto žalobkyně podala
návrh na vydání elektronického platebního rozkazu.
Obvodní soud pro Prahu 5 - poté, co zrušil elektronický platební rozkaz, který
se nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou – rozsudkem ze dne 2. 2. 2011,
čj 20 EC 107/2009 - 84, žalobu zamítl. Dospěl k závěru, že žádný z předložených důkazů
nedokládá, že by mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva (ani smlouva o poskytování
telekomunikačních služeb), na kterou se žalobkyně odvolává a že žalobní tvrzení tak postr ádají
oporu v předložených důkazech. Žalobkyně ani její právní zástupce se k jednání soudu
nedostavili a tím znemožnili soudu poskytnout jim příslušné poučení. Protože žalobkyně
neprokázala, že by s žalovanou uzavřela jakoukoliv smlouvu, zůstalo neprokázané i její tvrzení
o tom, že by žalovaná někdy přijala závazek doplatit část kupní ceny mobilních telefonů.
K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze usnesením ze dne 13. 10. 2011,
čj. 64 Co 302/2011 - 97, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil s tím,
že po právní moci usnesení bude věc postoupena Českému telekomunikačnímu úřadu. Na rozdíl
od soudu prvního stupně dospěl totiž k závěru, že žalobkyní tvrzená povinnost žalované zaplatit
částku rovnající se rozdílu mezi zvýhodněnou kupní cenou a kupní cenou nedotovaných
mobilních telefonů „se odvíjí od tvrzeného porušení povinností vyplývajících ze smlouvy
o poskytování telekomunikačních služeb“. Protože o následcích z porušení povinnosti zaplatit
úhradu za poskytnuté telekomunikační služby rozhoduje podle §129 odst. 1 zák. č. 127/2005 Sb.
Český telekomunikační úřad, odvolací soud uzavřel, že tento správní úřad má pravomoc
rozhodnout i o uplatněném nároku, který „je svou povahou smluvní pokutou“. Z uvedených
důvodů věc nepatří do pravomoci obecných soudů.
Český telekomunikační úřad (navrhovatel) následně podal zvláštnímu senátu návrh
k rozhodnutí negativního kompetenčního sporu. Uvedl, že předmětem podané žaloby
je povinnost žalované uhradit žalobkyni částku 15 053,50 Kč z titulu doplatku mezi zvýhodněnou
a běžnou kupní cenou telefonu. Pravomoc Českého telekomunikačního úřadu je dána pouze
v případě sporů o otázkách souvisejících se samotným poskytováním služeb elektronických
komunikací, eventuelně o ujednáních na ně úzce navazujících. Nárok z titulu doplatku kupní ceny
podle kupní smlouvy přitom takovým ujednáním není [§129 odst. 1 a §2 písm. n) zákona
o elektronických komunikacích]. K rozhodování sporu je podle Úřadu příslušný Obvodní soud
pro Prahu 5 a Městský soud v Praze jako soud odvolací. Tento právní názor opřel navrhovatel
mj. o usnesení zvláštního senátu ze dne 6. 9. 2011, čj. Konf 65/2011 - 11, které se týká prakticky
shodného smluvního ujednání.
Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi správním úřadem a obecným soudem
se zvláštní senát řídil následující úvahou:
Podle §129 odst. 1 věta prvá zákona o elektronických komunikacích rozhoduje Český
telekomunikační úřad spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§7) na straně jedné,
a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu,
pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě.
Komunikačními činnostmi podle §7 cit. zákona jsou a) zajišťování sítí elektronických
komunikací, b) poskytování služeb elektronických komunikací, c) provozování přístrojů.
Podle §2 písm. n) cit. zákona je službou elektronických komunikací služba obvykle
poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích
elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích
používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb,
které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají
redakční dohled nad obsahem přenášených sítěmi a poskytovaným službami elektronických
komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo pře vážně
v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací.
V předmětné věci však žalobkyně po žalované požadovala zaplacení rozdílu mezi plnou
cenou a zvýhodněnou kupní cenou mobilního telefonu. Na tento doplatek vznikl podle
žalobního tvrzení žalobkyni nárok v důsledku porušení podmínek kupní smlouvy žalovanou.
Při pouhém prodeji movité věci nejde o poskytování služby elektronických komunikací ve smyslu
§2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích, nýbrž o běžný soukromoprávní vztah
z kupní smlouvy. Rozhodování v této věci zákon Úřadu nesvěřuje, nýbrž je tu založena obecná
pravomoc soudu o věci rozhodnout (§7 odst. 1 o. s. ř.). K obdobnému závěru dospěl zvláštní
senát již v usnesení ze dne 3. 7. 2003, čj. Konf 19/2003 - 19, publikovaném pod č. 47/ 2004 Sb.
NSS, www.nssoud.cz.
Zvláštní senát z uvedených důvodů vyslovil, že k rozhodnutí o věci je dána pravomoc
soudu (§5 odst. 1 zákona č. 131/2002 Sb., výrok I.).
Současně podle §5 odst. 3 téhož zákona zvláštní senát zrušil rozhodnutí Městského
soudu v Praze, které výroku zvláštního senátu odporuje a kterým odvolací soud popřel pravomoc
soudů rozhodovat v této věci (výrok II.).
Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle §5 odst. 5 zákona č. 131/2002 Sb.
závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní
orgány [§4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] i soudy. Dále bude tedy Městský soud v Praze pokračovat
v původním řízení o podaném odvolání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 25. dubna 2012
JUDr. Michal Mazanec
předseda zvláštního senátu