ECLI:CZ:NSS:2012:NA.268.2011:12
sp. zn. Na 268/2011 - 12
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců
JUDr. Jana Vyklického a JUDr. Michala Mazance ve věci navrhovatele: J. V., o „Dovolání se k
Nejvyššímu soudu správnímu, pro přeskum a vydání rozhodnutí proti JUDr. Pavle Pjajčíkové,
předsedkyňi senátu Krajského soudu v Brně, s pobočkou ve Zlíně“,
takto:
I. Podání navrhovatele ze dne 20. 11. 2011, doručené Nejvyššímu správnímu soudu dne
1. 12. 2011 a označené „Dovolání se k Nejvyššímu soudu správnímu, pro přeskum
a vydání rozhodnutí proti JUDr. Pavle Pjajčíkové, předsedkyňi senátu Krajského soudu
v Brně, s pobočkou ve Zlíně“, se odmítá .
II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
1. Navrhovatel se obrátil na Nejvyšší správní soud podáním ze dne 20. 11. 2011, doručeným
dne 1. 12. 2011, které označil „Dovolání se k Nejvyššímu soudu správnímu, pro přeskum a vydání
rozhodnutí proti JUDr. Pavle Pjajčíkové, předsedkyňi senátu Krajského soudu v Brně, s pobočkou ve Zlíně“.
Uvedl, že si podává „dovolání, pro přeskum, kasaci, kterou vydal Krajský sodu v Brně, pobočkou ve Zlíně
v exekuční věci proti Českým drahám“. Zmíněný soud, resp. předsedkyně senátu JUDr. Pavla
Pjajčíková, porušila podle navrhovatele rozhodnutím čj. 58 Co 183/2011 - 45 „kodex presunkce
nevinny mé obhajoby“ a tím i právo navrhovatele na spravedlivý proces. Pochybení se měla dopustit
tím, že se nezabývala doplněním odvolání, kdy „proti 132 EX 2883/10-20/Ku, ze dne 25. 2. 2011,
jelikož my č. j. 22 Nc 1505/2007 - 75, a to proti JUDr. Jiřímu Rychlíkovi samosoudci v exekuční věci, bylo
zasláno doplnění“.
2. Z hlediska vymezení předmětu řízení stěžovatel uvedl „Žádám Vás proto o rychlý přeskum,
protože my hrozí podle jejího rozhodnutí v dané věci exekucí.“. Zároveň navrhovatel dodal „Musím
postupovat tímto způsobem, jelikož si JUDr. Pavla Pjajčíková, předsedkyně senátu, napsala do poučení dovolání
přípustné není. Pokud se tak nestane, budu postupovat až k Ústavnímu soudu, a pak do Štrasburku.“.
3. Přes nejasnost podání navrhovatele lze na základě tohoto podání a k němu připojených
listin konstatovat, že navrhovatel brojí proti postupu civilního soudu v rámci rozhodování
o výkonu rozhodnutí, a že se jeho podání netýká zahájení řízení před soudem prvního stupně,
ale přezkumu rozhodnutí. Rozhodování podle části šesté občanského soudního řádu spadá
v souladu s §7 odst. 1, 2 o. s. ř. do pravomoci soudů rozhodujících v občanském soudním řízení,
stejně jako řízení vedená případně soudními exekutory v souladu se zákonem č. 120/2001 Sb.
o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
4. Nejvyšší správní soud ani soudy rozhodující ve správním soudnictví ovšem v takovém
případě nemají pravomoc jednat a rozhodovat. Jejich pravomoc je vymezena zejména §4 s. ř. s.
a je zjevné, že podání navrhovatele směřuje zcela mimo kompetence vymezené zmíněným
ustanovením soudního řádu správního.
5. Chybějící pravomoc je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, proto Nejvyšší
správní soud podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. podání navrhovatele ze dne 20. 11. 2011 odmítl.
6. Ve věci zároveň nebyly splněny podmínky k tomu, aby Nejvyšší správní soud postupoval
podle §46 odst. 2 a spojil s odmítnutím podání poučení, ke kterému věcně příslušnému soudu
a v jaké lhůtě může navrhovatel podat žalobu. Zmíněné ustanovení totiž pokrývá pouze podání,
jimiž se zahajuje řízení před soudem prvního stupně v některé z forem řízení podle občanského
soudního řádu, nikoliv však opravný prostředek, který svým obsahem odpovídá některému
z opravných prostředků upravených v občanském soudním řádu (srov. usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 22. 8. 2006, čj. Na 42/2006 - 21, dostupné na www.nssoud.cz). Jedná
se o přirozený důsledek toho, že v případě podávání opravných prostředků se na rozdíl od žaloby
účastník řízení může a má řídit poučením soudu. Ani případně nesprávné poučení o opravných
prostředcích pak nemusí vést s ohledem na odpovědnost státu za škodu způsobenou
nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem k popření práv takového
účastníka.
7. O nákladech řízení Nejvyšší správní soud rozhodl podle §60 odst. 3 s. ř. s.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 31. ledna 2012
JUDr. Jan Passer
předseda senátu