ECLI:CZ:NSS:2012:NA.35.2012:15
sp. zn. Na 35/2012 - 15
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobců: a) Ing. J. M., b)
RNDr. M. M. K., c) akad. arch. J. M., všichni zastoupeni JUDr. Martinem Kölblem,
advokátem se sídlem Štěpánská 39, 110 00 Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo financí,
se sídlem Letenská 525/15, 118 10 Praha 1, proti rozhodnutí ministra financí ze dne 15. 12. 2011,
č. j. 44/122573/2010-87369/2011,
takto:
I. Návrh se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Nejvyššímu správnímu soudu bylo dne 7. 2. 2012 doručeno na podatelnu podání žalobců
označené jako „Žaloba proti rozhodnutí správního orgánu dle §65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb.,
soudního řádu správního.“ Citovanou žalobou se žalobci domáhají zrušení rozhodnutí
ČR - Ministerstva financí ze dne 29. 8. 2011, č. j. 44/122573/2010-73120/2011, a vrácení
věci tomuto orgánu k dalšímu řízení. Citovaným rozhodnutím Ministerstvo financí zamítlo
žádost žalobců ze dne 23. 11. 2010 o vyplacení náhrady podle dekretu č. 100/1945 Sb.,
o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, ve znění pozdějších předpisů, za podnik
společnosti „Ing. J. M., továrna na letadla v Chocni, se sídlem v Chocni,“ znárodněný podle dekretu
č. 100/1945 Sb. O podaném rozkladu rozhodl ministr financí v záhlaví uvedeným rozhodnutím
tak, že rozklad zamítl a napadené rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrdil.
Ke svému podání připojili žalobci plnou moc pro advokáta JUDr. Martina Kölbla a kopie
rozhodnutí správních orgánů obou stupňů.
[2] Podle §2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů
(dále též „s. ř. s.“), soudy ve správním soudnictví poskytují ochranu veřejným subjektivním
právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek
stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví
tento zákon.
[3] Podle §4 odst. 1 s. ř. s. soudy ve správním soudnictví rozhodují o a) žalobách
proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního
samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem,
pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob
v oblasti veřejné správy, (dále jen „správní orgán“), b) ochraně proti nečinnosti správního orgánu,
c) ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu, d) kompetenčních žalobách.
[4] Podle §7 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších
předpisů (dále též „o. s. ř.“), soudy v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují spory
a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních
vztahů, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány.
[5] Jak již Nejvyšší správní soud podrobně vysvětlil v rozsudku ze dne 19. 11. 2009,
č. j. 5 As 88/2008 - 85, publikovaném pod č. 1993/2010 Sb. NSS, www.nssoud.cz, právo
na náhradu za znárodněný majetek „má zřetelně soukromoprávní charakter, neboť jeho účelem je prostředky,
které jsou typické pro právní vztahy soukromého práva (náhrada formou majetkové kompenzace), dosáhnout
obnovení narušené rovnováhy v majetkoprávních vztazích.“ Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud
v citovaném rozsudku uzavřel, že rozhodnutí Ministerstva financí ve věci náhrady za majetek
znárodněný podle dekretu prezidenta republiky č. 100/1945 Sb. je rozhodnutím správního
orgánu v soukromoprávní věci [§68 písm. b) a §46 odst. 2 s. ř. s.], o které má jednat
a rozhodnout soud v občanském soudním řízení na základě žaloby podle §244 a násl. o. s. ř.
[6] Pravomoc soudu v občanském soudním řízení je přitom založena až v případě, že správní
orgán rozhodne věcně o sporu nebo o jiné právní věci vyplývající ze soukromoprávních vztahů,
tj. zjistí, co je právem, nebo toto právo založí (srov. blíže usnesení zvláštního senátu ze dne
20. 9. 2007, č. j. Konf 22/2006 - 8, publikované pod č. 1952/2009 Sb. NSS; nebo obdobně
srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 8. 2010, č. j. 1 As 49/2010 - 62,
www.nssoud.cz). V posuzovaném případě Ministerstvo financí rozhodovalo o žádosti žalobců
meritorně; není tedy pochyb o tom, že k projednání žaloby je příslušný soud v občanském
soudním řízení.
[7] Podle §46 odst. 2 s. ř. s. soud návrh odmítne tehdy, domáhá-li se navrhovatel rozhodnutí
ve sporu nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním
řízení, anebo domáhá-li se návrhem přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl
v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci. V usnesení o odmítnutí návrhu
musí být navrhovatel poučen o tom, že do jednoho měsíce od právní moci usnesení
může podat žalobu a ke kterému věcně příslušnému soudu.
[8] Vzhledem k tomu, že se žalobci domáhají vydání rozhodnutí v právní věci,
o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení, přičemž k projednání věci
jsou podle §249 odst. 1 o. s. ř. věcně příslušné okresní soudy, konkrétně Obvodní soud
pro Prahu 1, Nejvyšší správní soud jejich podání podle §46 odst. 2 věty první s. ř. s. odmítl.
[9] O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením §60
odst. 3 s. ř. s, podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh
odmítnut.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
Žalobkyně může do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení podat
žalobu k okresnímu soudu.
Bude-li žaloba podána v uvedené lhůtě, platí, že občanské soudní řízení
o ní je u soudu zahájeno dnem, kdy Nejvyššímu správnímu soudu došel
odmítnutý návrh.
V Brně dne 23. února 2012
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu